Pedagogická komora - diskuze naživo

Rádi bychom vás pozvali na společné setkání příznivců a podporovatelů vzniku profesní pedagogické komory. Setkání se uskuteční v neděli 23. dubna 2017 od 11 do 15 hodin. Toto setkání je otevřené všem, které vznik komory zajímá, jsou ochotni přispět k jejímu vzniku a chtějí se osobně poznat a podiskutovat s dalšími z nás.

Bližší místo setkání v Praze upřesníme přibližně týden před setkáním podle počtu účastníků, možnosti jsou tak od tělocvičny až po malý stolek v kavárně. Raději bychom ovšem tu. Přihlásit se můžete nejpozději do pátku 14. dubna 2017.

Prosíme proto o registraci v online formuláři.

Setkání připravují Kristina Zůbková a Jana Kunšteková.

Program otevřeného setkání:


  • Úvodní slovo
  • Představení koncepce vzniku komory
  • Diskuse
  • Závěrečné slovo
  • (Změna programu vyhrazena ☺)

Přání ke Dni učitelů

Milé kolegyně a milí kolegové, přejeme vám vše nejlepší k dnešnímu Dni učitelů. Pedagogické komoře zdar a sílu! :-)

Připomeňme si při této příležitosti několik myšlenek Jana Amose Komenského…

Špatným příkladem se dává mládež tak mocně strhovat, že předpisy o pěstování ctnosti, jež se podávají jako protijed zla, nemají žádnou moc, nebo jen nepatrnou. Co teprve říci tomu, že ty předpisy ctnosti pomáhají jen zřídka? Málo je mezi rodiči těch, kteří mohou své dítky naučit něčemu dobrému, buď že se sami nenaučili ničemu takovému, nebo že majíce jiné snažení, tyto věci zanedbávají.


Aristoteles přirovnal ducha lidského k prázdné tabuli, na níž sice není nic napsáno, avšak všechno se může napsat. Jako tedy písař může na prázdnou tabuli napsat a malíř namalovat cokoli chce, je-li znalý umění, právě tak snadno může všechno nakreslit v mysl lidskou ten, kdo dobře zná umění vyučovací. A neděje-li se to, není to jistojistě chybou tabule (kromě že je někdy trochu drsná), nýbrž neumělostí písařovou nebo malířovou. Rozdíl je ten, že na tabuli nelze dělat tahy, leč kam až dovolí okraj, v mysl však, i kdybys psal a vrýval stále a stále, nikde nenajdeš hranici, poněvadž je neohraničitelná.

...žádáme jen, aby se všichni, kdož jsou posíláni na svět nejen jako pouzí diváci, nýbrž i jako budoucí herci, učili znát základy, příčiny a cíle všeho nejdůležitějšího, co je a co se děje; aby se totiž na tomto světě nepotkávali s ničím tak nepoznaným, že by si o tom nemohli učinit nějaký skromný úsudek a že by toho nemohli užívat moudře k bezpečnému užitku bez škodlivého omylu.

...moudře promluvil, kdo řekl, že školy jsou dílny lidskosti, tím totiž že způsobují, aby se lidé stávali vpravdě lidmi.

Tolik je nás mezi námi, kolik nás vyšlo ze škol a z akademií sotva se stínem nějakého opravdovějšího vzdělání! Jedním z mnohých tisíců jsem také já, ubohý človíček, jemuž nejpříjemnější jaro celého života, kvetoucí léta mládí, strávená školskými tlachy, byla bídně zmařena. Ach kolikrát, když mi bylo dopřáno lépe vidět, vzpomínka na zmařený věk mi vyloudila z prsou vzdechy, z očí slzy a v srdci bolest!

Bude tedy radno a) nedávat žákům do rukou žádné knihy kromě těch, které jsou určeny pro jejich třídu; b) míti knihy tak upraveny, aby plným právem musily být zvány nálevkami moudrosti, mravů a zbožnosti; c) nepřipouštět nevázané druhy ve školách nebo mimo školu.

Špatně se tedy starají o chlapce ti, kteří je nutí do učení proti jejich vůli. Neboť co si z toho konečně slibují? Nepřijímá-li žaludek pokrmy s chutí, a přece mu dávají, nic z toho nemůže vzejít než nechutenství a zvracení, aneb aspoň špatné zažívání, porucha zdraví.

Honza úplatky požadující:

Touhu po učení rozněcují a podporují u hochů rodiče, škola, věci samy, metoda a vrchnost. Rodiče, budou-li často před dětmi vychvalovat učení a učené lidi, když při vybízení k pilnosti budou slibovat pěkné knížky, šaty nebo něco jiného hezkého; když budou chválit učitele pro vynikající učenost, pro jeho vlídnost k žákům (neboť láska a obdiv jsou nejmocnější city ke vštěpování horlivého napodobování). Konečně, když k němu někdy pošlou žáka se vzkazem nebo s nějakým dárkem atd., dosáhnou snadno, že nabudou větší důvěry jak k učení, tak k učiteli samému.

Učitelé, když budou přívětiví a laskaví a nebudou žáky od sebe odpuzovat žádnou drsností, nýbrž vábit je k sobě otcovským smýšlením, chováním i slovy; když jim budou doporučovat učení, na něž se dávají, pro výbornost, příjemnost a snadnost; když pochválí časem pilnější žáky (maličkým rozdělujíce také ovoce, ořechy cukr atd.); když jim, pozvouce je k sobě, nebo též všem společně ukáží vyobrazení toho, čemu se budou jednou učit, nástroje optické, geometrické, nebeské koule a podobné věci, kterým by se mohli podivovat, když po nich někdy něco vzkáží rodičům. Zkrátka když s nimi budou zacházet s láskou, snadno si získají znenáhla jejich srdce, takže třeba raději budou občas sedět ve škole než doma.

Škola sama má být místo příjemné, vábící uvnitř i vně oči. Uvnitř budiž světlý, čistý pokoj, ozdobený všude obrazy, ať už jsou to obrazy znamenitých mužů, ať zeměpisné mapy, ať památky historických událostí nebo nějaké emblémy. Venku pak budiž u školy nejen volné místo k procházkám a společným hrám, nýbrž i nějaká zahrada, do níž by byli časem pouštěni a navádění těšit se pohledem na stromy, kvítí a byliny. Když se věc takto zařídí, je pravděpodobné, že děti budou chodit do škol s nemenší chutí, než chodí na jarmark, kde doufají uvidět a uslyšet vždy něco nového.

Vede tedy k rozptýlenosti, jestliže se předkládají žákům různé věci v téže době, například mluvnice, dialektika, snad i rétorika, poetika, řečtina atd. v témž roce. (...) Pro utříděné šestileté vzdělávání bude potřebí oddělených šesti tříd, jejichž pojmenování, počínajíc od nejnižších, by mohla být tato: I. gramatika, II. fysika, III. matematika, IV. etika, V. dialektika, VI. rétorika. (...) Poněvadž je jisto, že poznání dějepisné je nejkrásnější část vzdělání a takřka oko celého života, přejeme si, aby bylo rozděleno na všechny třídy tohoto šestiletí tak, aby naši žáci nebyli neznalí všech těch pamětihodných činů i výroků celé minulosti, které vešly ve známost.




Bylo tedy pro mládež trápením, když 1) měli každý den šest, sedm, osm hodin veřejných přednášek a cvičení a ještě k tomu několik hodin soukromých, 2) byli zasypávání diktáty, pracováním úloh a velmi mnohým učením zpaměti až do omrzení, ba až k šílenství, jak jsme často viděli. (...) Zcela pošetile si vede, kdo se snaží učit žáky ne kolik chápou, nýbrž kolik si sám přeje.

...bylo-li však učitelů několik, co z toho vycházelo jiného než zase nový zmatek, když skoro každou hodinu se předkládalo a probíralo něco jiného? Nemluvě o tom, že množství učitelů právě tak jako množství knih rozptyluje mysl.

Bude-li někdo přistižen při nepozornosti, budiž pokárán nebo potrestán; tak se zbystří při všech bedlivá pozornost. (...) Konečně však, má-li někdo takovou nešťastnou povahu, že tyto mírnější prostředky nedostačují, nutno užíti ostřejších, aby se vůbec zkusilo všechno, nežli někoho necháme jako půdu naprosto nevzdělavatelnou a uznáme jej za ztracena. O někom snad i ještě dnes platí přísloví: Fryga (lenocha) nenapravíme ničím než bitím. A byť i taková přísná kázeň nepomohla tomu, proti komu se jí užije, přece prospěje jiným tím, že jim nažene strachu.

...na konci výkladu budiž dovoleno žákům samým tázat se učitele, na cokoli chtějí, buď že vzešla v někom nějaká pochybnost v přítomné hodině nebo již dříve. Neboť soukromých dotazů nelze trpět; kdokoli potřebuje, ať se dotáže učitele veřejně buď sám nebo prostřednictvím svého desátníka.

Žák musí vidět, že to, čemu se učí, není z Utopie nebo z Platónových idejí, nýbrž že jsou to věci opravdu nás obklopující, jejichž pravé poznání přinese pravý užitek pro život.

(z Velké didaktiky Jana Amose Komenského vytáhl Radek Sárközi)

Co si myslí učitelé o Pedagogické komoře

Iniciativa ke vzniku Pedagogické komory vystavila na svém webu www.pedagogicka-komora.cz dotazník pro učitele, aby zmapovala jejich názory. Zájemci mohou dotazník vyplňovat až do vzniku Pedagogické komory. Každý měsíc bude k dispozici průběžné vyhodnocení dotazníků. První statistická data mapují únor a březen 2017. Vyplněno bylo 230 dotazníků. Zároveň probíhalo hlasování a diskuze na Facebooku ve skupině Pedagogická komora – diskuze (https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/).

Měla by být Pedagogická komora v souladu se svým názvem otevřena všem pedagogickým pracovníkům, nebo by měla být jen pro učitele (pak by se jmenovala Učitelská komora)? 

Více se dozvíte v dokumentu na Disku Google.



Z rozhovoru Radka Sárköziho pro ČTK

„Ať už bude komora s dobrovolným členstvím, nebo povinným; ať to bude jen spolek, nebo se podaří prosadit Zákon o Pedagogické komoře; ať bude financována z povinných členských příspěvku, nebo dobrovolných darů : vždy to bude lepší než současná situace, kdy není nic a učitelé nemají žádné zastání,“ říká Radek Sárközi, iniciátor vzniku Pedagogické komory.



  • Celý text odpovědí pro ČTK


  • "Usilujeme o to, aby komora byla významným partnerem pro MŠMT, protože v současné době ministerstvo školství rozhoduje o učitelích bez účasti učitelů (např. při přípravě kariérního řádu, standardu učitele, inkluze, přijímacích zkoušek, maturity, změn v RVP atd.). Chceme, aby se zástupci komory účastnili debat v médiích, protože nyní v nich často učitelé chybějí."

    "Naším vzorem je Česká lékařská komora i další profesní komory v ČR. Chceme, aby česká společnost začala vnímat učitelství a práci s dětmi jako významné prestižní povolání rovné těm profesím, které už své komory mají (lékaři, advokáti, architekti…). Tomu by mělo odpovídat i finanční ohodnocení učitelů, které je v současné době na úrovni nekvalifikované pracovní síly..."

    "K myšlence komory se hlásí učitelé ze základních uměleckých škol, učitelky z mateřských škol i někteří učitelé vysokých škol. Ti všichni se nyní cítí finančně i společensky nedocenění. Pokud o to budou mít zájem, rádi do svých řad přivítáme i ostatní pedagogické pracovníky."



    Setkání zástupců organizací sdružujících učitele ke vzniku Pedagogické komory

    V sobotu 11. 3. 2017 proběhlo v Praze první setkáním zástupců organizací, které mají zkušenosti s organizováním většího počtu vlastních členů z řad učitelů. Setkání se zúčastnili členové těchto organizací: Učitelské profesní sdružení, Jednota školských informatiků, Společnost učitelů ČJL, ALFA - Asociace učitelů klasických jazyků, Společnost středoškolských pedagogů, Asociace školských odborů - Učitelský odborový klub. Účastníci se shodli na doporučení založit Pedagogickou komoru jako zapsaný spolek podle Občanského zákoníku. Založení spolku považují za vhodný první oficiální krok k prosazení Zákona o Pedagogické komoře. Podrobné informace o setkání budou zveřejněny na webu po schválení zápisu z jednání všemi účastníky a jejich organizacemi.


  • Zápis: Setkání zástupců organizací sdružujících učitele ke vzniku Pedagogické komory (11.3.2017)
  • Vznik Pedagogické komory podporují

  • Společnost učitelů českého jazyka a literatury
  • Olomoucká paleta, z.s. (spolek výtvarných pedagogů)
  • Etické fórum České republiky
  • Společnost středoškolských pedagogů
  • Učitelské profesní sdružení
  • Asociace školských odborů - Učitelský odborový klub 
  • Slovenská komora učiteľov
  • Společnost pro předškolní výchovu


  • Doporučený postup pro vyjádření oficiální podpory:

    1) Pokud jste členy nějaké organizace, která sdružuje pedagogy, navrhněte ostatním členům a vedení, aby oficiálně podpořili vznik Pedagogické komory. 
    2) Organizace zformuluje text podpory, např.: "Naše organizace XY podporuje vznik Pedagogické komory." 
    3) Organizace osloví všechny své členy a dá o této formulaci hlasovat. Hlasování může proběhnout elektronicky na dálku, nebo fyzicky na společném setkání. 
    4) Organizace nám zašle informaci o tomto hlasování. 
    5) Organizace vyvěsí na svůj web formulaci z bodu 2), pokud má organizace Facebook nebo používá i další sociální sítě, dá tuto informaci i tam. 
    6) Nakonec umístíme na web Pedagogické komory informaci, že organizace podporuje vznik Pedagogické komory.
    7) Oceníme, když nám organizace nabídne konkrétní pomoc při zakládání i provozu Pedagogické komory (finanční, materiální, personální...)

    Pedagogická komora a parlamentní volby

    Blíží se parlamentní volby. Proto oslovíme politické strany s tímto návrhem:

    Iniciativa Pedagogická komora navrhuje: Zvažte prosím za svou politickou stranu zařazení následujících bodů do volebního programu..

    • Schválíme Zákon o Pedagogické komoře ČR.
    • Prosadíme navýšení rozpočtu na vzdělávání na průměr EU, což je 6 % HDP.
    • Zajistíme zvýšení platů učitelů, aby odpovídaly ostatním vysokoškolským profesím (to je minimálně dvojnásobek současných mezd pro učitele i ostatní pedagogické pracovníky).
    • Učitel ani ředitel nejsou úředníci! Úřady zahltily pedagogické pracovníky administrativou, důsledkem je, že mají méně času na práci s dětmi a kvalitní přípravu výuky. Proto je třeba zafinancovat nové administrativní pozice ve školách.
    • Není udržitelné financovat základní potřeby škol z grantů ESF, ty mají pomoci školám v rozvoji. Nákup knih do školní knihovny, tabletů či pomůcek, školní psychologové, asistenti nebo speciální pedagogové – to všechno musí být hrazeno z běžného rozpočtu ministerstva školství.

    Reakci vaší politické strany rádi zveřejníme.