Ivana Hanáková: Reakce učitelky na doporučení MŠMT k otevírání škol

Dobrý den, chtěla bych reagovat na pokyn MŠMT k otevírání škol, zejména, co se týká ZŠ. Jsem bývalá ředitelka školy, tuto funkci jsem zastávala 20 let na málotřídní škole a 3 roky na plně organizované ZŠ. Nyní jsem jen řadová učitelka. Mohu tedy říci, že ve školství mám docela bohaté zkušenosti.

Pokyn MŠMT mne docela vytočil.

Po pravdě, vůbec se mi to nelíbí. Nechtěla bych být teď rozhodně v kůži ředitele, takhle přehazovat zodpovědnost státu na školy. Je tam spoustu věcí, se kterými nemohu souhlasit. Všechno jsou jen doporučení, opora v zákoně veškerá žádná. To jsem zvědavá, jak se to bude řešit, až se něco stane - onemocní nějaké dítě nebo jeho rodinný příslušník nebo učitel a budou si třeba stěžovat. Následně to bude řešit nějaká kontrola nedej bože, když se to dostane až k soudnímu řízení. Pak se všichni budou držet striktně zákona a jsem moc zvědavá, kdo se z toho bude zodpovídat. Mluvila o tom i bývalá ministryně školství a právnička Valachová a napadáte to i vy zde:
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pedagogicka-komora-kritizuje-pristup-msmt-k-otvirani-skol/1886564
a už se k tomu vyjádřili i naše odbory zde: https://skolskeodbory.cz/skolske-odbory-upozornuji-na-rizika-otevreni-skol a zde: https://skolskeodbory.cz/povinnost-konat-prace-v-pripade-zamestnancu-spadajicich-do-rizikove-skupiny.

Pokud se tedy přestanu vztekat nad tímto polovičatým pokynem našeho ministerstva a budu se snažit racionálně uvažovat, napadá mne v této souvislosti mraky otázek a jsem zvědavá, kdo mi na ně dokáže pořádně odpovědět.

První moje otázka, podle mne dost zásadní, je - co je tohle za dokument? Jakou má právní váhu? Je to závazný předpis - tedy nařízení vlády, zákon nebo vyhláška? Obávám se že ve Sbírce to nevyšlo, takže asi ne. Je to tady nějaké doporučení či metodický pokyn MŠMT, které ovšem není závazné a tedy ani vymahatelné?

A druhá neméně zásadní otázka je - ví vůbec rodiče a učitelé, do čeho jdou? Co je čeká a jaké jsou k tomu podmínky? A jsou schopni dohlédnout veškerých důsledků a kompetentně se v této věci rozhodnout?

Další moje otázky už se vážou k samotnému obsahu dokumentu, budu ho označovat jako metodický pokyn:

Např. - Děti před školou se nemají shlukovat, mají dodržovat 2 m vzdálenosti, mají mít nasazené roušky, má se vše organizovat tak, aby se stanovené skupiny nemísily a nejlépe se ani nepotkaly. A ve třídě už mohou být rozestupy menší a roušky mít nemusí? Co to je? Venku se na 2 m a s rouškou mohou nakazit a ve třídě na 1,5 m bez roušky ne? Já jako učitel rozhodnu, zda roušku budou mít nebo ne? A když se někdo nakazí, kdo za to bude zodpovídat? Já jako učitel? Nebo ředitel školy, který tuto organizaci umožnil? Nebo rodič, který dítě do školy poslal?

V šatnách a v jídelně se skupiny nesmí potkat, na toaletách se má minimalizovat styk žáků z různých skupin a dokonce i jednotlivců i učitelů? Jak se to bude organizovat? Budeme všichni chodit na toalety na povel po skupinách a třeba podle abecedy? Bude někdo trvale, jako regulovčík, stát na chodbě a organizovat provoz?

O přestávkách se doporučuje pobyt venku, doporučuje se např. střídat podle sudých a lichých ročníků? Co to je? Mohou se venku mísit skupiny nebo ne? Mohou se mísit jen skupiny sudých či lichých ročníků nebo vůbec? Takže vymezíme venku území pro pobyt jednotlivých skupin tak, aby se nám tam ve 2 metrových rozestupech vlezli?

Skupiny jsou neměnné - takže, když se do 18.5. nahlásí např. jen 15 žáků napříč všemi ročníky, vznikne nehomogenní skupina, která tak už zůstane až do konce školního roku. Co když si to rodiče později rozmyslí a budou si chtít nechat dítě radši doma, mohou ho ze skupiny odhlásit? To jsem z textu taky nevyčetla. Nemluvě o tom, když se rodiče do 18.5. nerozhodnou dát dítě do školy, později už tuto možnost nemají.

Cílem dopolední části je zajistit vzdělávání žáků v obsahu, který škola realizuje v rámci vzdělávání na dálku. Bude-li skupina nehomogenní - tzn. napříč ročníky, budeme tomu učiteli, který bude skupinu dopoledne učit, předávat všechny úkoly, které posíláme žákům, kteří se nadále budou vzdělávat doma? Jak bude takto vzdělávat 15 dětí naráz skrz všechny ročníky (může to být přeci asistent, vychovatel, učitel druhého stupně, prostě kdokoli, kdo nemá s výukou spojených ročníků žádnou zkušenost)?

Pokud se nám ve škole objeví někdo s příznaky covid a následně se jeho diagnóza potvrdí, jdeme všichni - učitelé i žáci včetně jejich rodinných příslušníků do 14 denní karantény?

Roušky nejsou pro nás osobní pracovní ochranný prostředek, ale jen osobní ochranný prostředek, tzn., že si každý zajistí sám, co si sežene, takže zaměstnavatel nemá povinnost učitele vybavit rouškou. Tomu bych ještě rozuměla. Pokud však patří učitel do rizikové skupiny a bude se podílet na práci se skupinou ve třídě, MŮŽE jej ředitel vybavit efektivnější ochrannou pomůckou. A to je co - respirátor FFP2, FFP3, ochranný štít, ochranný oblek - co člověka z rizikové skupiny při práci s dětmi ve třídě bezpečně ochrání před možnou nákazou?

Budeme schopni dodržet uspořádání ve všech třídách podle doporučené přílohy, kdyby se nám nahlásili všichni žáci?Máme na takový provoz dostatek pracovníků a odpovídajících prostor? Na naší málotřídce s cca 40 dětmi a 10 pedagogickými pracovníky, pokud nebude nikdo v rizikové skupině, asi ano. Ale budou i na jiných školách mít tyto možnosti? A pokud ne, tak na některých školách budou školní skupiny a na některých ne? Tedy některé děti se do školní skupiny nemusí dostat a některé ano? Není to potom diskriminační? A podle jakého klíče mají ředitelé děti do skupin zařadit a některé z této možnosti vyřadit, když nedokáží zřídit skupiny pro všechny přihlášené děti?

Jestli jsem dobře pochopila do školy jde, kdo chce, kdo nechce zůstává doma. Ve škole je jen dětská skupina, která se vzdělává podle toho, jak organizaci stanoví ředitel školy a měla by se dopoledne vzdělávat v rozsahu, jaký budou mít žáci, kteří zůstávají doma a vzdělávají se vzdáleně. Odpoledne potom mají mít zájmové aktivity. Hlavní vzdělávání zůstává stále na vzdálené výuce. Takže učitel dopoledne bude učit dětskou skupinu a odpoledne bude vzdělávat nebo kontrolovat vzdělávání těch, kteří zůstali doma?

Když se podrobně podívám na učitele, kteří jsou z rizikové skupiny, tak v metodickém pokynu se píše - Zaměstnanci, včetně zaměstnanců náležejících do rizikové skupiny, i nadále plní své pracovněprávní povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu - chápu-li to správně, tedy mají pracovat. A možnosti, jak mohou pracovat, jsou v metodickém pokynu popsané v podstatě tři - učitel:

1. bude pracovat se školní skupinou ve třídě, jako ostatní. Sám bude podle pokynu věnovat zvýšenou pozornost při ochraně svého zdraví. Nevíme přesně jak - bude mít roušku a bude si mýt ruce a dětem nařídí, aby měly roušku taky, aby ho náhodou nenakazily? Ředitel může podle pokynu vybavit takového učitele účinnější ochranou. Nevíme sice, co to je, ale když nám to pan ředitel dá, možná nás to ochrání a my budeme učit - dopoledne ve třídě a možná, podle složení skupin i odpoledne vzdáleně doma.
2. pan ředitel takového učitele nechá pracovat jen vzdáleně, jako dosud, aby se možné nákaze úplně vyhnul - a bude učit pouze z domova. Ideální z hlediska zdraví pro učitele a z hlediska práva pro ředitele. Pokud se však všechny děti nahlásí do školy, tak ovšem nebude mít co učit a musel by dostat od ředitele nějaké jiné náhradní práce, ale o této možné variantě tento metodický pokyn nemluví.
3. pokud takováto organizace není možná, praví pokyn, tak by měl zaměstnanec doložit, že patří do rizikové skupiny (potvrzením od lékaře), a v návaznosti na to se lze se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna (pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu) - tedy nepracuje vůbec ani dopoledne ve škole ani odpoledne z domu a jeho povinnosti musí převzít někdo jiný, kdo ho zastoupí. V tomto případě to však odporuje také té tučně vytištěné větě výše z metodického pokynu. Navíc učitel nedostává plat, a pokud bude více jak měsíc na neplaceném volnu, doplatí si zdravotní pojištění za daný měsíc. Pokud se stane, že v době čerpání neplaceného volna náhodou onemocní, nevznikne mu nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dnů nemoci. A dny neplaceného volna se mu také nezapočítávají do doby pro nárok na důchod.

Vůbec nechápu, jak může MŠMT ve svém pokynu doporučit nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o neplaceném volnu? Je to jak proti zákoníku práce, tak proti Ústavě (článek 2 odstavec 4) a Listině základních práv a svobod (několik odstavců). Navíc o neplacené volno žádá vždy jedině sám zaměstnanec a nikdo jej k tomu nemůže nutit. Nevím, který zaměstnanec na to, za podmínek uvedených výše, sám o své vůli přistoupí. A naopak, který ředitel si vezme na triko, že takovému učiteli přidělí práci ve třídě s dětskou skupinou a bude riskovat, že se tento pracovník nakazí a jako ředitel teoreticky potom může čelit případné žalobě zaměstnance za to, že se v práci nakazil.

Učitel, který patří do rizikové skupiny, by za normálních okolností mohl bez problémů vykonávat své pracovní povinnosti. Není jeho vinou, že situace je pod vlivem pandemie a on by při práci mohl být ohrožen na zdraví. Vždyť povinností zaměstnavatele je zajistit zaměstnanci bezpečné pracovní prostředí a není povinností zaměstnance, aby se takové práci svou žádostí o neplacené volno raději vyhnul, jak mu radí tento metodický pokyn.

Navíc stále je i podle ministerstva důraz kladen zejména na pokračování výuky na dálku, tzn. že by takový učitel pracovat měl.

Ještě jsou samozřejmě možné i další alternativy, které už metodický pokyn neuvádí, že takový učitel bude čerpat např. dovolenou nebo se domluví s lékařem a ten mu napíše neschopenku - i v těchto dvou případech ovšem nepracuje vůbec a jeho povinnosti musí převzít nějaký jeho zástup.
Takže otázek opravdu spoustu a odpovědí se jaksi nedostává. A to jsem se dotkla jen základního školství.

Velmi Vám děkuji, co jako Pedagogická komora děláte, že bojujete za školství. To co vláda teď dělá, je podle mne čirý amatérismus. Proč nejedná s odborníky z oblasti školství, máme několik asociací, pedagogickou komoru, je tu spoustu právníků, kteří se specializují na školské právo? Nechápu.

S pozdravem, 

Mgr. Ivana Hanáková, učitelka ZŠ a MŠ Dolní Studénky

Štefan Klíma: Otevřený dopis pánům Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi

V Mladé Boleslavi, 6. 4. 2020

Vážený pane Hamáčku, vážený pane Prymulo, vážený pane Plago,

od víkendu sleduji obrovskou bouři nevole, která se vzedmula mezi rodiči a v učitelském stavu. Plánované zpřístupnění škol v polovině května vyvolalo značnou reakci. Rád bych se na situaci podíval očima obyčejného ředitele, učitele a rodiče žáků základní a střední školy v jedné osobě.

1. Roušky – umíte si představit mechanismy, jak bude zajištěna výměna roušek v průběhu vyučování? Je vám jasné, že v květnu a v červnu bývají teploty kolem 30 stupňů Celsia a že tyto teploty a mnohdy i vyšší jsou v učebnách? Ve školách nejsou instalovány klimatizace! Jak budou zajišťovat výměnu roušek paní učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ? Pokud má běžný vyučovací den žáka 6 hodin, chápete, že bude žák potřebovat nejméně 12 roušek? Uvědomujete si, že řada vyučovacích předmětů se bude v roušce jen velmi těžce vyučovat? Odborný výcvik na střední škole například v horkých provozech pekárny a cukrárny si už vůbec nedokážu představit. Jak se bude řešit nošení roušek u žáků s astmatem a s dalšími nemocemi? Jak budou učitelé zvládat po zdravotní stránce mluvit na žáky šest hodin denně? To jsou otázky, na které je potřeba znát správnou odpověď.
2. Promoření učitelského stavu – chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem - vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.
3. Promoření žáků – podle reakce rodičů je jasné, že se 90 % rodičů o své potomky bojí a většina z nich uvádí, že děti do školy prostě nepošle. I kdyby byla úmrtnost či smrtnost na koronavirus 0,2 % populace, vezmete si na svědomí životy dětí? Jen proto, že nechcete naslouchat názoru obyčejných lidí?
4. Organizace maturit – navrhuji, aby žáci zůstali doma a pokračovala distanční výuka. Oproti tomu maturantům umožněme odmaturování v červnu. Je třeba si uvědomit, že organizace maturit je velice sofistikovaná záležitost. Maturita, to není jen písemná a ústní část. To je také praktická maturita, která u některých oborů trvá více dní a realizuje se v odborných prostorech či u sociálních partnerů, a také to jsou obhajoby písemných maturitních prací z odborných předmětů. Školy mají připravené týmy zkoušejících. Obrovská lapálie však vypukne, pokud z těchto týmů vypadnou dva učitelé (například proto, že onemocní koronavirem kvůli promoření, či se dostanou do karantény). Nastává neřešitelná situace. Uvedu to na příkladu – ve škole se 400 žáky máme tři češtináře, kteří mohou zkoušet u maturit. Více učitelů ČJ škola nepotřebuje. Pokud onemocní jeden z nich, je situace řešitelná. Ale co budou školy dělat, pokud onemocní oba dva, nebo dokonce všichni tři budou v karanténě? Ta situace prostě nemá řešení. Může se tedy stát, že v jednom městě bude polovina škol schopna maturity zrealizovat, ale druhá polovina ne. A to neřešíme situaci, že celá škola bude v karanténě.
5. Organizace závěrečných zkoušek – jedná se o velmi podobný scénář, jako u maturit. Je třeba na závěrečné zkoušky nezapomínat. Nelze zvládnout maturity i závěrečné zkoušky zároveň. I závěrečné zkoušky mají několik částí. Písemnou, kterou žáci vykonávají na počítačích. Praktická část probíhá tři dny. A samozřejmostí je i ústní část závěrečných zkoušek. Další z důvodů pro zachování distanční výuky do konce června a energii a čas věnovat klíčovým úkolům závěru školního roku.
6. Organizace přijímacích zkoušek – jednotná přijímací zkouška je z našeho pohledu naprosto zbytným ale hlavně rizikovým faktorem. Tisíce žáků základních škol se promísí a navštíví střední školy. Virus je kapénková infekce a rizikovým faktorem není jen dýchání ale i dotyk. A cizí žáci se budou dotýkat ve škole všeho. To bude promořenost…. Většina škol je schopna realizovat přijímací řízení i bez JPZ. Optimálním se mi jeví řešení uvolnění rukou ředitelům škol a ponechání JPZ na dobrovolnosti. Jistě ji využijí gymnázia, kde mají například na jedno volné místo pět žáků se stejným nebo podobným prospěchem. Naopak, střední odborné školy rády využijí jiná kritéria, která lépe ukáží předpoklady žáků k přijetí na daný obor. Dalším faktorem pro zrušení povinnosti JPZ je i to, že bude v letošním roce sociálně nespravedlivá. Sociálně slabé rodiny nemají takové možnosti individuální přípravy. Nemají vybavení, někdy ani připojení k internetu a nemají ani finance na doučování. Podle posledních údajů věnuje průměrná rodina na přípravu k přijímacím zkouškám 8 tisíc korun! Problémem může být i logistika a zdravotní bezpečnost dopravy žáků do středních škol.
7. Upravený rozvrh, či místo v učebnách – naše školy nejsou uzpůsobené na to, abychom žákům vyčlenili odpovídající prostor. Ve většině klasických učeben o rozměrech 6x9 metrů se učí obvykle třicet žáků. Naše školství není schopno zvládnout prostorově podmínku vzdálenosti 1 – 2 metrů. Stejně tak není možné ze dne na den předělat rozvrhy. Víte vůbec, že část učitelů učí na více školách? Nebo mají i jinou práci. Je třeba všechny návrhy dobře zkonzultovat s lidmi z praxe.

Závěrem bych shrnul návrhy, jak by bylo možné organizačně a bez zbytečného stresu zrealizovat závěr školního roku.

Jednotnou přijímací zkoušku jakožto povinnou zrušit a dát pravomoc ředitelům, aby přijímací zkoušky do konce května vyřešili sami. Současná verze bude hygienicky dost problematická. Například 300 cizích žáků na malém prostoru, žáků, kteří navíc pocestují třeba i přes půl republiky. Navíc sociálně to rozhodně nebude přijímací zkouška spravedlivá.

Cermat má JZZ připravenou, nechte vybrat ředitel škol, jestli chtějí tyto testy využít. Ředitelé nesou odpovědnost za chod školy, za to, že škola prosperuje. Pak mají mít i kompetence a rozhodovací pravomoci.

Pro maturity a závěrečné zkoušky bych stanovil červen. Klidně i s přesahem do července. Pro mnohé SOŠ a SOU vůbec nebude jednoduché vše časově a organizačně zvládnout.

A všechny ostatní žáky nechat tento školní rok dokončit distančně. Hodnocení druhého pololetí ponechat v kompetenci škol s tím, že bude přihlédnuto k dosavadní klasifikaci v průběhu druhého pololetí. Zároveň by učitelé mohli přihlédnout k hodnocení žáků v uplynulém pololetí. Pokud by žák nebyl s hodnocením spokojen, měl by právo požádat o přezkoušení.

Takto by se to asi dalo stihnout a zvládnout bez totálního stresu a hygienického rizika. Školy distanční výuku zvládají. Někde na výbornou, někde dobře, ale zvládají. A zvládají ji i žáci.

Myslím, že je nezbytně nutné myslet na zdraví nejen žáků, ale i učitelů. Je třeba dokončit pololetí bez zbytečného stresu a bez riskování zdravotních komplikací u učitelů. Nezapomeňme, že věkový průměr učitelů je výrazně nad 47 lety. To znamená, že více než polovina učitelů je ve velmi rizikovém věku. A to nemluvě o zdravotním stavu učitelů.

Proč tedy proboha zbytečně riskovat? Školy, učitelé i žáci jsou schopni zvládnout tříměsíční výpadek. Na to dám krk.

Přeji Vám klidné dny a moc Vás prosím, zvažujte Vaše rozhodnutí. Naslouchejte prosím obyčejným lidem, kteří to myslí dobře.

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206
reditel@issmb.cz

K otevřenému dopisu se připojilo širší vedení Pedagogické komory, z.s.:

Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů,
Jana Kunšteková, učitelka,
Lukáš Lanč, tajemník,
Hana Mikulcová, zástupkyně koordinátorky sekce speciálních pedagogů,
Radek Sárközi, prezident,
Janek Wagner, viceprezident, člen VV JSI

Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu je více než 1 400 pedagogů.

K otevřenému dopisu se můžete připojit pomocí online formuláře.

Výzkum: Jak se učitelům žije v karanténě

Cílem výzkumného šetření je zjistit souvislosti nové pedagogické situace, kdy se žáci neučí ve škole, ale v domácím prostředí. Výzkumný projekt přispěje k porozumění současné situace, k popisu toho, jaké cesty učitelé volí a jak zvládají nové způsoby vzdělávání. Dotazník obsahuje 36 položek. Jeho vyplnění Vám zabere 10 až 15 minut času. Při vyplňování se prosím, řiďte instrukcemi, které jsou uvedeny u každé otázky. Pokud máte jakékoliv dotazy či nejasnosti k vyplňování, neváhejte nás kontaktovat. Dotazníkové šetření se bude opakovat zhruba ve 14denním intervalu podle toho, jak se bude situace vyvíjet, abychom zjistili, jak se vaše zkušeností mění a vyvíjejí.

Vaše odpovědi pomohou porozumět lépe tomu, co přinesla karanténa nového (náročného i veselého) v souvislosti se vzděláváním našich školou povinných dětí. S informacemi budeme zacházet v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů - Vaše osobní údaje (email) se nikdy nevyskytne v žádném z výstupů. Data nebudou poskytována žádným třetím subjektům. Vaše odpovědi budou sloužit rozvoji poznání a hledání lepších cest pro budoucí "po-koronavirové" vzdělávání v ČR.

Dotazník prosím vyplňte na tomto odkazu.


Vyplněním dotazníku souhlasíte s účastí na výzkumu, Svoji účast můžete kdykoli odvolat kontaktováním výzkumného týmu.

Upřímně DĚKUJEME za čas, který věnujete vyplnění dotazníku, vážíme si toho, předem děkujeme za vaše zkušenosti a názory a především, děkujeme za čas, který věnujete našim dětem jako učitelé i rodiče.

Výzkumný tým:

Ing. Stanislav Michek, Ph.D. (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové)

doc. PhDr. Jana M. Havigerová, Ph.D. (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové)

doc. Mgr. Jana Poláchová Vašťatková, Ph.D. (Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)

PhDr. Pavel Zikl, Ph.D. (Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové)