Zobrazují se příspěvky se štítkemspolečné vzdělávání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemspolečné vzdělávání. Zobrazit všechny příspěvky

Novela školského zákona (poradenská zařízení)

Ministerstvo školství připravuje změny ve školském zákoně, které se týkají poradenských zařízení a spolupráce mezi nimi, školou, dalšími institucemi a rodiči žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Novela je ve vnějším připomínkovém řízení a bude ji projednávat školská tripartita.


AKTUÁLNÍ TÉMA: Chaotické změny v inkluzivním vzdělávání

V tomto rozcestníku průběžně mapujeme řadu nekoncepčních změn ze strany MŠMT v nastavení inkluzivního vzdělávání, které aktuálně probíhají. Jedná se o novelizaci nařízení vlády, zrušení Národního ústavu pro vzdělávání, novelu inkluzivní vyhlášky, seškrtání financí na společné vzdělávání nebo plán na snížení počtu asistentů pedagoga o 2 600 v roce 2021.

Školy by neměly přistoupit na sčítání romských žáků pro MŠMT

Ministerstvo školství chce od ředitelů škol, aby vykázali počet romských žáků k 30. září 2019. Vedení Pedagogické komory,z.s, nesouhlasí s metodikou MŠMT a doporučuje všem školám, aby uváděly vždy nulu.

„Jedná se o čistě formální úkon, protože ministerstvo na základě vykázaného počtu romských žáků škole žádnou cílenou podporu neposkytuje,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, „pouze tyto údaje přeposílá Výboru ministrů Rady Evropy, to je vše.“

Náměstek MŠMT Václav Pícl žádá prostřednictvím dopisu ředitele mateřských, základních a středních škol, aby „kvalifikovaně odhadli počet romských žáků“. Za tímto účelem zformulovali ministerští úředníci následující definici:

„...za Roma je označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.

„Třídní učitelé nemají právo ptát se přímo dětí, zda se považují za Romy,“ říká speciální pedagožka Jana Karvaiová, „první polovina ministerské metodiky je tudíž nepoužitelná, myslím si, že je dokonce v rozporu s GDPR, protože by k tomu musel dát souhlas zákonný zástupce žáka.“ Druhá část definice romského žáka zase působí až rasisticky.


Ministerstvo školství reagovalo na prohraný soud ve známé kauze „D. H. a ostatní proti České republice“, která se týkala neoprávněného zařazení několika romských žáků (v době soudního řízení již dospělých osob) do zvláštní školy, čistě formálně. V roce 2016 byla nařízením ministryně školství Kateřiny Valachové zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle které byli vzděláváni žáci s lehkým mentálním postižením ve speciálních školách a třídách. Kvůli této změně přišli tito žáci o zvýšený počet hodin pracovního vyučování. Na druhém stupni ZŠ byl rámcový učební plán zredukován z 20 hodin na 3 hodiny, což je pouze jedna hodina týdně v průběhu tří let (namísto původních pěti hodin týdně po dobu čtyř let). Na prvním stupni ZŠ došlo u pracovního vyučování ke snížení z 15 hodin na pouhých 5 hodin. Všichni žáci bez rozdílu se nyní formálně učí podle jednotného RVP ZV, ale ve skutečnosti mají některé děti redukovány povinné očekávané výstupy, výjimečně je jim odpuštěn druhý cizí jazyk.

Kateřina Valachová prosadila novelu školského zákona, která školám vnutila podobu inkluze, na kterou většina učitelů nebyla (a stále není) připravena. Speciální školy a třídy jsou od té doby nově označovány jako školy a třídy zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona“. Zároveň podepsala vyhlášku o společném vzdělávání, která se v praxi neosvědčila a musela být několikrát novelizována.

„Další novela inkluzivní vyhlášky je připravena, ale její účinnost byla současným ministrem školství Robertem Plagou opakovaně odložena kvůli stížnostem Nadace OSF a ombudsmanky k evropským orgánům,“ říká Radek Sárközi, „není tudíž jasné, kdy, v jaké podobě a zda vůbec vstoupí v platnost.“ Novela vyhlášky č. 27/2016 měla být původně účinná od 1. října 2019. Pedagogická komora se na přípravě změn podílela v rámci pracovní skupiny ministerstva školství, ta ale byla svolána naposledy na jaře roku 2018.

„Novela prošla oficiálním připomínkovým řízením i vládou, ale od té doby nemáme žádné informace z ministerstva školství, jaký bude její další osud,“ dodává Radek Sárközi, „na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsme alespoň získali texty stížností k Výboru ministrů Rady Evropy na některé pasáže této vyhlášky, a to včetně reakce ministra Plagy.“ Obdržené informace byly zveřejněny na internetových stránkách www.pedagogicka-komora.cz.

Důsledkem špatně nastavené inkluze je, že postupně zanikají speciální třídy i celé speciální školy. Žáky se závažnými diagnózami nevzdělávají speciální pedagogové v málopočetných třídách, ale jsou zařazováni do běžných tříd, kde je na 30 žáků jen jeden učitel (většinou bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky). Učiteli má pomáhat asistent pedagoga, který ovšem obvykle nemá vysokoškolské vzdělání. Dochází tak k deprofesionalizaci výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a k výraznému snížení kvality vzdělávání v celé třídě.


„Tato opatření romským žákům nijak nepomohla, protože jsou čistě formální,“ myslí si viceprezident Pedagogické komory Janek Wagner, „naopak poškozují kvalitu vzdělávání jako celku a vedou k přetěžování učitelů novými povinnostmi, které jsou nad jejich síly.“ Za tuto práci navíc nedostávají učitelé nic zaplaceno. Školy i poradenská pracoviště naopak zavalilo ministerstvo školství novou administrativou spojenou s přiznáváním tzv. podpůrných opatření.

Předpokládalo se, že náklady na společné vzdělávání budou činit jednu až dvě miliardy korun ročně, v roce 2019 ale dosáhnou sedmi miliard. Jedná se o finance na podpůrná opatření, v nichž nejsou zahrnuty další miliardy korun z evropských fondů. Tyto prostředky investované do nefunkčního systému jsou ovšem vynakládány naprosto neefektivně.

„Pedagogická komora usiluje o novelizaci školského zákona,“ dodává Jana Karvaiová, „ale když se kosmetické změny v jedné vyhlášce táhnou skoro dva roky, obávám se, že napravit chyby v nastavení společného vzdělávání bude běh na velmi dlouhou trať.“



Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje informací:



Informace z MŠMT ke stížnosti na novelizaci inkluzivní vyhlášky

Pedagogická komora, z. s., zaslala na MŠMT žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotazy se týkaly stížnosti na novelizaci vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou některé české organizace zaslaly "do Bruselu", na což upozornil ministr školství Roberta Plagy v rozhovorech pro Učitelské noviny. Odpověď z MŠMT zveřejňujeme níže. Součástí odpovědi byla i příloha se stanoviskem ministra školství v češtině. Ostatní dokumenty jsou v anglickém jazyce (viz odkazy níže).

MŠMT: Žádost vyřizujeme poskytnutím požadovaných informací:

Předně je nutné uvést, že dne 13. 11. 2007 ve věci D. H. a ostatní proti České republice (stížnost č. 57325/00) rozhodl Evropský soud pro lidská práva o tom, že systém zařazování žáků mimo hlavní vzdělávací proud v České republice, ačkoli používá etnicky neutrální kritéria, vede k diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání, čímž odporuje Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (celé znění soudního rozhodnutí v českém jazyce je dostupné zde: http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-160352).

Z tohoto důvodu sleduje legislativní opatření České republiky přijímaná v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice Výbor ministrů Rady Evropy, který je za tímto účelem oprávněn komunikovat i s nevládními organizacemi a státními institucemi zaměřenými na ochranu lidských práv.

K naplňování opatření v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice se vyjádřila ve svém stanovisku zaslaném Radě Evropy Veřejná ochránkyně práv, které se věnovalo i plánované změně vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, viz stanovisko Veřejné ochránkyně práv ze dne 14. 5. 2019 zveřejněné v anglickém jazyce na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168094d830.

Ke stanovisku Veřejné ochránkyně práv se dne 11. 6. 2019 vyjádřil ministr školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j. MSMT-18056/2019-1 (viz přiložené Stanovisko ministra školství.pdf).

Stanovisko ministra školství, mládeže a tělovýchovy bylo poskytnuto ministryni spravedlnosti a vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Překlad do anglického jazyka je zveřejněn na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168094ee95.

Své vyjádření k naplňování opatření v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice a ke změně vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, zaslala Výboru ministrů Rady Evropy dne 2. 8. 2019 (ve spolupráci s dalšími organizacemi) i Nadace Open Society Fund Praha, viz celé znění v anglickém jazyce na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168096c5c2.

Česká republika
reagovala na toto vyjádření sdělením ze dne 26. 8. 2019, které je v anglickém jazyce rovněž dostupné na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168096f661.

Požadované dokumenty (výše zmíněné stanovisko Veřejné ochránkyně práv a vyjádření Nadace Open Society Fund Praha) a reakce České republiky (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) na ně tudíž nebyly projednány v rámci institucí Evropské unie, nýbrž jsou určeny Výboru ministrů Rady Evropy.

Případnými výstupy Výboru ministrů Rady Evropy, které by přímo navazovaly na výše uvedené dokumenty, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nedisponuje.

S pozdravem

Mgr. Martina Postupová

ředitelka odboru právního a správního

Odbor právní a správní - 62
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 5

118 12 Praha 1

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vykazování počtu romských žáků ve školách

Ohledně vykazování počtu romských žáků (dětí) k 30. září (nejpozději do 10. října) v daném roce doporučuje vedení Pedagogické komory ředitelům škol vyplňovat vždy nulu. Především je třeba uvádět nulu v případě speciálních škol a speciálních tříd. Školy žádnou podporu od MŠMT na základě vykázaného počtu romských žáků nedostávají. Statistiky ministerstvo školství pouze přeposílá úředníkům evropských orgánů, nic víc...

Velmi sporná je i metodika MŠMT, v níž se po mateřských, základních a středních školách chce, aby v rámci výkazu R13-01 "kvalifikovaně odhadly" počet romských žáků (dětí) na základě této definice:

"Za romského žáka(kyni) považujeme člověka, který se za něj (za ni) sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil(a), a/nebo je za takového (takovou) považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů."












    Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice
    Instituce a organizace
    PrintScreeny výkazu R13-01 pro MŠMT

    Projekt Postiženi inkluzí

    Pedagogická komora, z. s, spolupracuje na projektu Postiženi inkluzí režiséra Marka Tichého. Jedná se o sérii videí a dalších materiálů, které představí realitu společného vzdělávání, jak v praxi probíhá...


      Analýza implementace společného vzdělávání

      Ve středu 29.5.2019 uspořádalo MŠMT kulatý stůl, na kterém byla představena Analýza implementace společného vzdělávání za uplynulý rok. Spíše než o analýzu jde o výběr ze statistických dat, která byla shrnuta do stručné prezentace. Obdobná akce proběhla na MŠMT před rokem: První rok společného vzdělávání - hlavní závěry. Obou kulatých stolů se za Pedagogickou komoru zúčastnil Radek Sárközi.


      Rozhovor o inkluzi s Martinem Odehnalem

      S laskavým svolením šéfredaktora Učitelských novin publikujeme odkaz na celý text rozhovoru s předsedou Asociace speciálních pedagogů ČR Martinem Odehnalem Nejlepší zájem dítěte, nebo jen stamilionový byznys? (Defekt je v každém z opěrných sloupů inkluze) - UN č. 11/2019.


      AKTUÁLNÍ TÉMA: Novelizace inkluzivní vyhlášky č. 27/2016

      MŠMT připravilo návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, jehož součástí je řada změn, které Pedagogická komora navrhla v rámci pracovní skupiny MŠMT pro společné vzdělávání. Zatímco učitelé, ředitelé škol a speciální pedagogové z praxe změny podporují, proti změnám vystoupily některé neziskové organizace...
      Další informace:

      AKTUÁLNÍ TÉMA: Společné vzdělávání (inkluze)

      Pedagogická komora usiluje o odbornou revizi inkluze: usnadnění vzniku speciálních tříd v běžných školách; výuka žáků se závažnějšími diagnózami speciálními pedagogy; umožnění společné výuky žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě; zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo byrokratického systému přidělování podpůrných opatření; asistenti, speciální pedagogové a psychologové jako kmenoví zaměstnanci školy, nikoliv časově omezené částečné úvazky navázané na konkrétního žáka přes podpůrná opatření; možnost odmítnout žáka, pokud škola nemá k jeho kvalitnímu vzdělávání podmínky (nejdříve podmínky, nikoliv naopak, jak je tomu nyní); respektování diagnóz od lékařů pracovníky poraden; rozhodující slovo mají mít vždy zákonní zástupci žáka (rodiče)... Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluziAKTUALIZACE: MŠMT poslalo do připomínkového řízení návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (15. 11. 2018). Připomínky Pedagogické komory k poslednímu návrhu novely vyhlášky č. 27 naleznete zde (5. 12. 2018). Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi
      Oficiální informace ke společnému vzdělávání (inkluzi)
      Další informace k inkluzi
      Spolky v této oblasti

      Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi

      Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi, jak je připravilo MŠMT. Tyto změny si vyžádali přímo učitelé a ředitelé škol na základě zkušeností s dosavadními problémy v nastavení společného vzdělávání a jeho fungováním v praxi. Školám ubude administrativa a učitelé budou mít více času věnovat se přímo žákům.

      Zásadním problémem změn v nastavení společného vzdělávání, které v roce 2016 prosadila přes odpor odborné veřejnosti tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová, je přetrvávající deficit finančních i lidských zdrojů. Personální kapacita poradenských zařízení je nedostatečná a jsou přetížena administrativními úkony. Ve školách chybí speciální pedagogové, kvalifikovaní asistenti i další podpůrný personál. Významným nedostatkem je povinnost upřednostnit inkluzi dítěte v běžné třídě i proti vůli jeho rodičů, kteří by raději volili třídu speciální. A to i v situacích, kdy pro společné vzdělávání nejsou ve škole vhodné podmínky, například kvůli přeplněnosti tříd. Současné nastavení inkluze zavalilo školy obří byrokratickou zátěží. Uvedené nedostatky návrh novely vyhlášky částečně napravuje.

      Výtky z ministerstva zahraničí nebo ministerstva práce a sociálních věcí i dalších organizací se nezakládají na relevantních informacích. Tato ministerstva nedisponují odborníky na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří by dokázali dopady novelizace vyhlášky posoudit. Změny ve vyhlášce připravila odborná pracovní skupina MŠMT složená ze zástupců profesních organizací a pedagogů, kteří s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami každodenně pracují.

      Novelizovaná vyhláška rozhodně není v rozporu s mezinárodními úmluvami ani rozsudkem D. H. nebo se Strategií romské integrace do roku 2020 a dalšími oficiálními dokumenty. V úspěšných zahraničních systémech, jako je například finský, se žáci s lehkým mentálním postižením nevzdělávají odděleně, ale společně s žáky s jinými diagnózami nebo bez speciálních vzdělávacích potřeb. Česká republika by byla jedinou zemí, která to zakazuje a která znemožňuje, aby se ve speciální třídě učili společně žáci s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

      Speciální třída se od běžné třídy liší pouze tím, že je v ní výrazně méně dětí a že je vyučuje učitel s vysokoškolským vzděláním v oblasti speciální pedagogiky. Může se jim tudíž věnovat individuálně a má dostatek odborných kompetencí, jak každého žáka dovést k jeho osobnímu maximu. To učitel, který nemá vzdělání v oblasti speciální pedagogiky, nemůže v běžné třídě s 30 žáky zvládnout ani s pomocí asistenta. Ve Finsku fungují jak speciální třídy při běžných školách, kde žáky vzdělává speciální pedagog, tak samostatné speciální školy – stejně jako v České republice. Tamější systém je pouze propracovanější a finančně i personálně lépe zajištěný.

      Jana Karvaiová, vedoucí sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, upozorňuje, že žáci s lehkým mentálním postižením jsou v České republice od roku 2016 vyučováni podle stejného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jako všichni ostatní žáci. Nic tudíž nebrání tomu, aby navštěvovali stejnou třídu či školu, ať už běžnou nebo speciální. Rozhodně nelze hovořit o dvojkolejnosti českého systému ve srovnání s finským.

      Kampaň proti novele inkluzivní vyhlášky rozpoutali v tomto týdnu v médiích šéfové dvou neziskovek s minimem členů Klára Šimáčková Laurenčíková (ČOSIV) a její manžel Martin Šimáček (Institut pro sociální inkluzi). Ani jeden z nich děti se speciálními vzdělávacími potřebami neučí a jejich praxe s výukou v běžné třídě je nulová. „Většina pedagogů ze škol vnímá činnost těchto aktivistů negativně, v praxi totiž jejich návrhy nefungují,” říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Přístup zástupců některých neziskových organizací ke změnám ve vyhlášce kritizoval v rozhovoru pro Učitelské noviny i současný ministr školství Robert Plaga.

      Pedagogická komora má přes 2 300 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. V anketě mezi členy spolku Pedagogická komora se pouze 2 % respondentů vyjádřila kladně ohledně současného nastavení inkluze. Pedagogická komora se zapojila do pracovní skupiny MŠMT, která změny v inkluzivní vyhlášce připravila. Vedení Pedagogické komory podpořilo otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů ČR a doprovodné návrhy změn. 

      Pedagogická komora, z.s.
      www.pedagogicka-komora.cz

      Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce

      Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu. Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.

      Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluzi

      Oceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.

      Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT











      V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z  jiných důvodů.

      Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.

      Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů 

      Připomínkování vyhlášky č. 27 o inkluzi

      Členové spolku Pedagogická komora se mohou zapojit do připomínkování návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Připomínkování probíhá do 1. prosince 2018. Prostudujte si soubory Další příloha materiálu, Důvodová zpráva a Závěrečná zpráva RIA. Pokud nejste členy spolku, ale chtěli byste se zapojit, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do Pedagogické komory.

      Seznam členů pracovní skupiny společného a speciálního vzdělávání MŠMT

      Pedagogická komora podala na MŠMT žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Odpověď zveřejňujeme... (Skupina v roce 2018 pracovala především na novele vyhlášky č. 27 o inkluzi nebo změnách ve školském zákoně a zákoně o pedagogických pracovnících.)

      Pracovní skupina společného a speciálního vzdělávání

      Vedoucí skupiny: Mgr. Ivana Blažková, oddělení speciálního vzdělávání MŠMT.

      Externí členové skupiny:
      • Mgr. Milada Kondlerová, ředitelka Základní a mateřské školy logopedické, Brno, Veslařská 234,
      • Mgr. Martina Michalíková, ředitelka Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4,
      • Mgr. Iva Doležalová, vedoucí SPC Střední školy, základní školy a mateřské školy pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4,
      • PhDr. Jana Zapletalová, náměstkyně sekce III Národního ústavu pro vzdělávání,
      • Mgr. Jan Korda, ředitel Základní školy a mateřské školy, Praha 8, Lyčkovo náměstí 6,
      • PaedDr. Petr Petráš, hlavní metodik SPC Národního ústavu pro vzdělávání,
      • Mgr. Lenka Mejdrová, zástupkyně ředitele Střední školy a základní školy Žamberk, pracovnice PPP Ústí nad Orlicí,
      • PhDr. Petra Novotná, ředitelka PPP Ústí nad Orlicí,
      • Mgr. Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor České školní inspekce,
      • PhDr. Jitka Kendíková, ředitelka Základní školy J. Gutha Jarkovského, Praha 1, Truhlářská 22,
      • Mgr. Jiří Novák, Asociace pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden, z.s.,
      • Mgr. Pavla Katzová, Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska z.s.,
      • PhDr. Lenka Felcmanová, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s., 
      • Mgr. Martin Šimáček, META, o.p.s. - Společnost pro příležitosti mladých migrantů,
      • Mgr. Martin Odehnal, Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s.,
      • PhDr. Marcela Bernardová, Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s.,
      • PaedDr. Stanislav Drbout, Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s.,
      • Mgr. Radek Sárközi, Pedagogická komora, z.s.,
      • Mgr. Alexandr Bednář, Asociace logopedů ve školství, z.s.,
      • Mgr. Tomáš Habart, Člověk v tísni,
      • Mgr. Lubomír Martinec, Národní ústav pro vzdělávání.

      Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluzi

      Pedagogická komora se zapojila do činnosti pracovní skupiny speciálního vzdělávání MŠMT. Aktuálně tato skupina připravuje návrh změn ve vyhlášce č. 27/ 2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Sekce speciálních pedagogů a pracovní skupina pro revizi inkluze Pedagogické komory připravila on-line dokument k připomínkování tzv. inkluzivní vyhlášky, do kterého mohli všichni členové spolku dopisovat své návrhy. Zaslané návrhy zpracovala Jana Karvaiová. Výsledné návrhy zaslal Radek Sárközi do pracovní skupiny MŠMT a osobně je tam prezentoval. Řada z návrhů Pedagogické komory byla MŠMT zahrnuta do oficiálního návrhu změn ve vyhlášce č. 27/2016. Za nejdůležitější považujeme úpravy § 19 a § 20. Pokud bude vyhláška schválena, dojde ke snížení administrativní zátěže, což umožní věnovat více času žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

      AKTUALIZOVÁNO: Pedagogická komora připomínkovala výsledný návrh změn ve vyhlášce, jak ho zveřejnilo MŠMT: Doporučení Pedagogické komory na změny v návrhu MŠMT novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

      AKTUALIZOVÁNO: Dle sdělení MŠMT bude vyhláška dána do vnějšího připomínkového řízení v nejbližší době. Její platnost nebude od 1. září 2018, ale zřejmě až od 1. ledna 2019. (Příčinou náhlého odložení je nejspíše tlak proti některým změnám ve vyhlášce ze strany ČOSIV a dalších neziskovek...)

      Pedagogická komora a pracovní skupiny MŠMT

      Pedagogická komora se zapojila do činnosti těchto pracovních skupin MŠMT:
      • Společné vzdělávání (inkluze) - změny ve vyhlášce č. 27
      • Reforma financování škol - PHmax
      • Resortní informační systém
      • Revize RVP - pracovní skupina NÚV