Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve
vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání
návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu.
Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby
vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.
Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluziOceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.
Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením
v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT…
V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z jiných důvodů.
Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.
Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů
