Zobrazují se příspěvky se štítkeminkluze. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminkluze. Zobrazit všechny příspěvky

Novela školského zákona (poradenská zařízení)

Ministerstvo školství připravuje změny ve školském zákoně, které se týkají poradenských zařízení a spolupráce mezi nimi, školou, dalšími institucemi a rodiči žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Novela je ve vnějším připomínkovém řízení a bude ji projednávat školská tripartita.


AKTUÁLNÍ TÉMA: Chaotické změny v inkluzivním vzdělávání

V tomto rozcestníku průběžně mapujeme řadu nekoncepčních změn ze strany MŠMT v nastavení inkluzivního vzdělávání, které aktuálně probíhají. Jedná se o novelizaci nařízení vlády, zrušení Národního ústavu pro vzdělávání, novelu inkluzivní vyhlášky, seškrtání financí na společné vzdělávání nebo plán na snížení počtu asistentů pedagoga o 2 600 v roce 2021.

Pedagogická komora žádá poslance o navýšení financí pro školství

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi odeslal dne 11. 11. 2019 otevřený dopis poslancům, v němž je žádá o navýšení kapitoly školství v zákoně o státním rozpočtu na rok 2020, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Pedagogická komora navrhuje posílit finance na příplatky pro třídní učitele a za specializované činnosti o 2 miliardy korun. Dále žádáme o navýšení prostředků na odměny, které rozdělují ředitelé škol, o 5 miliard korun, což by zajistilo v příštím roce růst platů učitelů o původně slíbených 15 %. Nutností bude zvýšit peníze, které jdou na pomůcky a učebnice pro žáky, o 1,5 miliardy korun. Součástí dopisu je i upozornění, že MŠMT plánuje propustit 2 600 asistentů pedagoga a snížit prostředky na inkluzi o 1,8 miliardy korun, což je naprosto nepřijatelné. Mělo by to velmi negativní dopad na kvalitu vzdělávání a v důsledku by tento krok spustil vlnu odchodů učitelů ze školství.

Aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2020 v kapitole školství hodnotí Pedagogická komora jako pouze udržovací. Pokud by byl schválen v této podobě, nelze očekávat, že by nastartoval zlepšení kvality českého školství a výsledků vzdělávání českých žáků. Naopak se obáváme, že bude pokračovat zhoršování situace.

Pedagogická komora navrhuje tyto konkrétní změny:

1) Navýšení kapitoly školství o 2 miliardy korun na zvýšení nárokových příplatků za třídnictví a specializované činnosti (metodici prevence, logopedi, koordinátoři ICT…).

2) Navýšení kapitoly školství o 5 miliard korun určených na odměny pro zaměstnance škol, což umožní zvýšení platů pedagogických pracovníků o 15 % místo plánovaných 10 %.

3) Navýšení kapitoly školství o 1,5 miliardy korun určených na ostatní neinvestiční náklady (ONIV), z nichž školy hradí například pomůcky pro žáky, učebnice, plavecký výcvik, vzdělávání učitelů, náhrady v době prvních 14 dní nemoci zaměstnanců apod.

Celý text otevřeného dopisu poslancům naleznete zde.

Financování inkluzivního vzdělávání

Závěrem si dovoluji upozornit Vás na změnu spočívající ve snížení financí na inkluzivní vzdělávání, kdy v rozpočtovém výhledu na roky 2021 a 2022 a materiálech k nim z MŠMT se plánuje výrazně snížit počet asistentů pedagoga. Jedná se propuštění 2 600 asistentů pedagoga, což je významné procento, a to už k roku 2021. Od školního roku 2016/2017 jsou v rámci nedomyšlené inkluze do přeplněných tříd s 30 žáky zařazovány přednostně i děti se závažnými speciálními vzdělávacími potřebami (lehké mentální postižení, psychiatrické diagnózy, závažná onemocnění...). Učitelům výrazně pomáhají při výuce těchto žáků asistenti pedagoga, kterých je již více než 17 000 (jedná se o přepočet na plné úvazky). Nově ale školy o tyto asistenty pedagoga přijdou, takže učitelé budou ve třídách na tyto žáky sami... V zahraniční je počet asistentů pedagoga mnohem vyšší než v České republice, snaha o jeho snižování je šetřením na tom nejhorším místě. Povede jen k dalšímu přetěžování učitelů a jejich odchodům ze školství. Učitelé opouštějí školství nejen kvůli finančním podmínkám, ale rovněž kvůli špatnému nastavení inkluzivního vzdělávání (skokové navýšení nároků na učitele bez speciálně-pedagogického vzdělání, nárůst byrokracie, žádné peníze pro učitele navíc za práci spojenou s poskytováním podpůrných opatření žákům se speciálním vzdělávacími potřebami…).

Citace z doprovodného materiálu MŠMT k návrhu státního rozpočtu (kapitola MŠMT):
Rok 2020 – mínus 400 milionů korun (omezení výdajů na společné vzdělávání v RgŠ)
Rok 2021 – mínus 1,4 miliardy korun (omezení výdajů na společné vzdělávání v RgŠ)

Přílohy:

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/11/aktualni-tema-platy-ucitelu.html
https://1url.cz/oM8WM
https://1url.cz/XM8We
https://1url.cz/KM8qL

Pedagogická komora pokračuje v kampani Školy v černé

Pedagogická komora dnes zahájila akci Měsíc škol v černé, jejímž cílem je upozornit na největší problémy českého školství. Od 6. listopadu 2019 mohou dát učitelé, ředitelé škol i další pedagogičtí pracovníci viditelně najevo svou nespokojenost s přístupem politiků k oblasti vzdělávání. Hlavním cílem je informovat rodiče žáků, že vláda školství dlouhodobě zanedbává.

„Oslovila mě řada učitelů, kteří z různých důvodů nechtěli nebo nemohli ve středu stávkovat, ale rádi by podpořili naše požadavky,“ říká prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, „proto jsem jim doporučil, aby alespoň vyvěsili na vstupní dveře školy informační letáky s podporou stávky a zároveň demonstrovali svou nespokojenost se stávající situací ve školství černým oblečením.“

V průběhu listopadu by se měli sejít zaměstnanci každé školy v černém oblečení a společně se vyfotografovat. Snímek pak pošlou premiérovi, členům vlády, poslancům a senátorům společně s popisem nejzávažnějších problémů, s kterými se musí každodenně potýkat ve své práci a jejichž řešení politici neustále odkládají.

V rámci kampaně Školy v černé zorganizovala Pedagogická komora již dvě úspěšné akce Den učitelů v černé a Týden škol v černé. Měsíc škol v černé na ně navazuje.

„Chceme využít nadcházející měsíc, abychom přesvědčili poslance, že je nutné výrazně navýšit kapitolu školství ve státním rozpočtu na rok 2020,“ uvádí Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, „bez dostatečného množství financí se české školství nezlepší.“

Pedagogická komora usiluje o výrazné změny v nastavení inkluzivního vzdělávání, zvýšení příplatků za třídnictví a specializované činnosti (jako jsou například koordinátoři ICT nebo metodici prevence), vyšší transparentnost v rozhodování ministerstva školství nebo o zapojení pedagogů do přípravy legislativních novel.

Podrobně jsou problémy i návrhy řešení popsány v Otevřeném dopise politikům za záchranu českého školství, který podepsalo skoro 4 000 pedagogů. Premiér i ministr školství o nich ale odmítají se zástupci Pedagogické komory jednat.

„Pokud budou politici nadále ignorovat názory učitelů z praxe, jsme připraveni zorganizovat razantnější akce, jako jsou demonstrace, v úvahu připadá i časově neomezená stávka,“ upozorňuje Janek Wagner.

Stávkové požadavky Pedagogické komory:

- 5 % hrubého domácího produktu pro školství
- výrazné změny v nastavení inkluzivního vzdělávání
- 130 % průměrné mzdy pro učitele
- neschválení aktuální novely zákona o pedagogických pracovnících
- 15 % navíc v roce 2020 pro pedagogy (z toho 10 % do tarifů)
- projednání Otevřeného dopisu politikům za záchranu českého školství vládou


„Na webu Pedagogické komory budeme zároveň zveřejňovat statistická data z oblasti vzdělávání, aby byla veřejnost zevrubně informována, jak si české školství stojí v mezinárodním srovnání,“ dodává Radek Sárközi.

Kampaň Měsíc škol v černé byla zahájena ve středu 6. listopadu 2019 a potrvá až do schválení státního rozpočtu na rok 2020 Poslaneckou sněmovnou.



Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Další informace:

• Aktuální témata na webu Pedagogické komory
• Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
• Školy v černé
• Týden škol v černé
• Den učitelů v černé

Školy by neměly přistoupit na sčítání romských žáků pro MŠMT

Ministerstvo školství chce od ředitelů škol, aby vykázali počet romských žáků k 30. září 2019. Vedení Pedagogické komory,z.s, nesouhlasí s metodikou MŠMT a doporučuje všem školám, aby uváděly vždy nulu.

„Jedná se o čistě formální úkon, protože ministerstvo na základě vykázaného počtu romských žáků škole žádnou cílenou podporu neposkytuje,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, „pouze tyto údaje přeposílá Výboru ministrů Rady Evropy, to je vše.“

Náměstek MŠMT Václav Pícl žádá prostřednictvím dopisu ředitele mateřských, základních a středních škol, aby „kvalifikovaně odhadli počet romských žáků“. Za tímto účelem zformulovali ministerští úředníci následující definici:

„...za Roma je označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.“

„Třídní učitelé nemají právo ptát se přímo dětí, zda se považují za Romy,“ říká speciální pedagožka Jana Karvaiová, „první polovina ministerské metodiky je tudíž nepoužitelná, myslím si, že je dokonce v rozporu s GDPR, protože by k tomu musel dát souhlas zákonný zástupce žáka.“ Druhá část definice romského žáka zase působí až rasisticky.


Ministerstvo školství reagovalo na prohraný soud ve známé kauze „D. H. a ostatní proti České republice“, která se týkala neoprávněného zařazení několika romských žáků (v době soudního řízení již dospělých osob) do zvláštní školy, čistě formálně. V roce 2016 byla nařízením ministryně školství Kateřiny Valachové zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle které byli vzděláváni žáci s lehkým mentálním postižením ve speciálních školách a třídách. Kvůli této změně přišli tito žáci o zvýšený počet hodin pracovního vyučování. Na druhém stupni ZŠ byl rámcový učební plán zredukován z 20 hodin na 3 hodiny, což je pouze jedna hodina týdně v průběhu tří let (namísto původních pěti hodin týdně po dobu čtyř let). Na prvním stupni ZŠ došlo u pracovního vyučování ke snížení z 15 hodin na pouhých 5 hodin. Všichni žáci bez rozdílu se nyní formálně učí podle jednotného RVP ZV, ale ve skutečnosti mají některé děti redukovány povinné očekávané výstupy, výjimečně je jim odpuštěn druhý cizí jazyk.

Kateřina Valachová prosadila novelu školského zákona, která školám vnutila podobu inkluze, na kterou většina učitelů nebyla (a stále není) připravena. Speciální školy a třídy jsou od té doby nově označovány jako „školy a třídy zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona“. Zároveň podepsala vyhlášku o společném vzdělávání, která se v praxi neosvědčila a musela být několikrát novelizována.

„Další novela inkluzivní vyhlášky je připravena, ale její účinnost byla současným ministrem školství Robertem Plagou opakovaně odložena kvůli stížnostem Nadace OSF a ombudsmanky k evropským orgánům,“ říká Radek Sárközi, „není tudíž jasné, kdy, v jaké podobě a zda vůbec vstoupí v platnost.“ Novela vyhlášky č. 27/2016 měla být původně účinná od 1. října 2019. Pedagogická komora se na přípravě změn podílela v rámci pracovní skupiny ministerstva školství, ta ale byla svolána naposledy na jaře roku 2018.

„Novela prošla oficiálním připomínkovým řízením i vládou, ale od té doby nemáme žádné informace z ministerstva školství, jaký bude její další osud,“ dodává Radek Sárközi, „na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsme alespoň získali texty stížností k Výboru ministrů Rady Evropy na některé pasáže této vyhlášky, a to včetně reakce ministra Plagy.“ Obdržené informace byly zveřejněny na internetových stránkách www.pedagogicka-komora.cz.

Důsledkem špatně nastavené inkluze je, že postupně zanikají speciální třídy i celé speciální školy. Žáky se závažnými diagnózami nevzdělávají speciální pedagogové v málopočetných třídách, ale jsou zařazováni do běžných tříd, kde je na 30 žáků jen jeden učitel (většinou bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky). Učiteli má pomáhat asistent pedagoga, který ovšem obvykle nemá vysokoškolské vzdělání. Dochází tak k deprofesionalizaci výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a k výraznému snížení kvality vzdělávání v celé třídě.


„Tato opatření romským žákům nijak nepomohla, protože jsou čistě formální,“ myslí si viceprezident Pedagogické komory Janek Wagner, „naopak poškozují kvalitu vzdělávání jako celku a vedou k přetěžování učitelů novými povinnostmi, které jsou nad jejich síly.“ Za tuto práci navíc nedostávají učitelé nic zaplaceno. Školy i poradenská pracoviště naopak zavalilo ministerstvo školství novou administrativou spojenou s přiznáváním tzv. podpůrných opatření.

Předpokládalo se, že náklady na společné vzdělávání budou činit jednu až dvě miliardy korun ročně, v roce 2019 ale dosáhnou sedmi miliard. Jedná se o finance na podpůrná opatření, v nichž nejsou zahrnuty další miliardy korun z evropských fondů. Tyto prostředky investované do nefunkčního systému jsou ovšem vynakládány naprosto neefektivně.

„Pedagogická komora usiluje o novelizaci školského zákona,“ dodává Jana Karvaiová, „ale když se kosmetické změny v jedné vyhlášce táhnou skoro dva roky, obávám se, že napravit chyby v nastavení společného vzdělávání bude běh na velmi dlouhou trať.“



Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje informací:



Informace z MŠMT ke stížnosti na novelizaci inkluzivní vyhlášky

Pedagogická komora, z. s., zaslala na MŠMT žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotazy se týkaly stížnosti na novelizaci vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou některé české organizace zaslaly "do Bruselu", na což upozornil ministr školství Roberta Plagy v rozhovorech pro Učitelské noviny. Odpověď z MŠMT zveřejňujeme níže. Součástí odpovědi byla i příloha se stanoviskem ministra školství v češtině. Ostatní dokumenty jsou v anglickém jazyce (viz odkazy níže).

MŠMT: Žádost vyřizujeme poskytnutím požadovaných informací:

Předně je nutné uvést, že dne 13. 11. 2007 ve věci D. H. a ostatní proti České republice (stížnost č. 57325/00) rozhodl Evropský soud pro lidská práva o tom, že systém zařazování žáků mimo hlavní vzdělávací proud v České republice, ačkoli používá etnicky neutrální kritéria, vede k diskriminaci Romů v přístupu ke vzdělání, čímž odporuje Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (celé znění soudního rozhodnutí v českém jazyce je dostupné zde: http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-160352).

Z tohoto důvodu sleduje legislativní opatření České republiky přijímaná v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice Výbor ministrů Rady Evropy, který je za tímto účelem oprávněn komunikovat i s nevládními organizacemi a státními institucemi zaměřenými na ochranu lidských práv.

K naplňování opatření v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice se vyjádřila ve svém stanovisku zaslaném Radě Evropy Veřejná ochránkyně práv, které se věnovalo i plánované změně vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, viz stanovisko Veřejné ochránkyně práv ze dne 14. 5. 2019 zveřejněné v anglickém jazyce na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168094d830.

Ke stanovisku Veřejné ochránkyně práv se dne 11. 6. 2019 vyjádřil ministr školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j. MSMT-18056/2019-1 (viz přiložené Stanovisko ministra školství.pdf).

Stanovisko ministra školství, mládeže a tělovýchovy bylo poskytnuto ministryni spravedlnosti a vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Překlad do anglického jazyka je zveřejněn na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168094ee95.

Své vyjádření k naplňování opatření v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice a ke změně vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, zaslala Výboru ministrů Rady Evropy dne 2. 8. 2019 (ve spolupráci s dalšími organizacemi) i Nadace Open Society Fund Praha, viz celé znění v anglickém jazyce na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168096c5c2.

Česká republika
reagovala na toto vyjádření sdělením ze dne 26. 8. 2019, které je v anglickém jazyce rovněž dostupné na webu Rady Evropy:
https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168096f661.

Požadované dokumenty (výše zmíněné stanovisko Veřejné ochránkyně práv a vyjádření Nadace Open Society Fund Praha) a reakce České republiky (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) na ně tudíž nebyly projednány v rámci institucí Evropské unie, nýbrž jsou určeny Výboru ministrů Rady Evropy.

Případnými výstupy Výboru ministrů Rady Evropy, které by přímo navazovaly na výše uvedené dokumenty, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nedisponuje.

S pozdravem

Mgr. Martina Postupová

ředitelka odboru právního a správního

Odbor právní a správní - 62
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 5

118 12 Praha 1

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vykazování počtu romských žáků ve školách

Ohledně vykazování počtu romských žáků (dětí) k 30. září (nejpozději do 10. října) v daném roce doporučuje vedení Pedagogické komory ředitelům škol vyplňovat vždy nulu. Především je třeba uvádět nulu v případě speciálních škol a speciálních tříd. Školy žádnou podporu od MŠMT na základě vykázaného počtu romských žáků nedostávají. Statistiky ministerstvo školství pouze přeposílá úředníkům evropských orgánů, nic víc...

Velmi sporná je i metodika MŠMT, v níž se po mateřských, základních a středních školách chce, aby v rámci výkazu R13-01 "kvalifikovaně odhadly" počet romských žáků (dětí) na základě této definice:

"Za romského žáka(kyni) považujeme člověka, který se za něj (za ni) sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil(a), a/nebo je za takového (takovou) považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů."












    Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice
    Instituce a organizace
    PrintScreeny výkazu R13-01 pro MŠMT

    Projekt Postiženi inkluzí

    Pedagogická komora, z. s, spolupracuje na projektu Postiženi inkluzí režiséra Marka Tichého. Jedná se o sérii videí a dalších materiálů, které představí realitu společného vzdělávání, jak v praxi probíhá...


      Analýza implementace společného vzdělávání

      Ve středu 29.5.2019 uspořádalo MŠMT kulatý stůl, na kterém byla představena Analýza implementace společného vzdělávání za uplynulý rok. Spíše než o analýzu jde o výběr ze statistických dat, která byla shrnuta do stručné prezentace. Obdobná akce proběhla na MŠMT před rokem: První rok společného vzdělávání - hlavní závěry. Obou kulatých stolů se za Pedagogickou komoru zúčastnil Radek Sárközi.


      Inkluzivní vyhláška byla novelizována

      V pondělí 27. května 2019 podepsal ministr školství Robert Plaga novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Změny nabudou účinnosti od 1. října 2019. Novelizace vyhlášky se tudíž bude vztahovat až na podpůrná opatření přidělená po tomto datu. 

      V této souvislosti zveřejňujeme tabulku z nedávného šetření MŠMT, která mapuje, jak obtížně školy shánějí speciální pedagogy, školní psychology nebo asistenty pedagoga.




      AKTUÁLNÍ TÉMA: Novela inkluzivní vyhlášky

      MŠMT již více než rok připravuje novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Po opakovaném odložení předpokládané platnosti novelizované vyhlášky (září 2018, prosinec 2018, únor 2019...) ji ministr školství Robert Plaga předloží v nejbližších dnech k projednání ve vládě: Inkluzivní vyhláška jde do vlády. Omezí se počet asistentů. Tento rozcestník mapuje peripetie a diskuze kolem aktuální novelizace inkluzivní vyhlášky.

      Učitelské noviny o inkluzi

      Se souhlasem redakce Učitelských novin zveřejňujeme odkaz na celý text článku  Radmila Švancara Mizející naděje (Učitelské noviny č. 7/2019), který komentuje aktuální dětí kolem inkluze.

      Novelu inkluzivní vyhlášky MŠMT opakovaně odkládá

      Děkujeme redakci Učitelských novin, že Pedagogické komoře umožnila publikovat odkaz na celý text článku Boj o přednost, který pojednává o podivných okolnostech opakovaného odkládání novely inkluzivní vyhlášky: Přinese novela vyhlášky o speciálním vzdělávání změnu, nebo současné pojetí inkluze zabetonuje? - UN č. 8/2019.

      Rozhovor o inkluzi s Martinem Odehnalem

      S laskavým svolením šéfredaktora Učitelských novin publikujeme odkaz na celý text rozhovoru s předsedou Asociace speciálních pedagogů ČR Martinem Odehnalem Nejlepší zájem dítěte, nebo jen stamilionový byznys? (Defekt je v každém z opěrných sloupů inkluze) - UN č. 11/2019.


      Tento způsob inkluze zdá se mi poněkud nešťastným

      V MF DNES vyšel ve středu 20. února 2019 komentář Radka Sárköziho Inkluze po česku nefunguje. Nezkrácená verze článku byla dnes publikována jako blog na webu iDNES.cz pod názvem Tento způsob inkluze zdá se mi poněkud nešťastným.

      "Zatímco učitelé upozorňují, že současná podoba inkluze poškozuje děti, pracovníci neziskovek pozitivním změnám brání. Dá ministerstvo školství zapravdu učitelům, nebo podlehne tlaku lobbistů? Napište své zkušenosti s inkluzí..."

      AKTUÁLNÍ TÉMA: Novelizace inkluzivní vyhlášky č. 27/2016

      MŠMT připravilo návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, jehož součástí je řada změn, které Pedagogická komora navrhla v rámci pracovní skupiny MŠMT pro společné vzdělávání. Zatímco učitelé, ředitelé škol a speciální pedagogové z praxe změny podporují, proti změnám vystoupily některé neziskové organizace...
      Další informace:

      AKTUÁLNÍ TÉMA: Společné vzdělávání (inkluze)

      Pedagogická komora usiluje o odbornou revizi inkluze: usnadnění vzniku speciálních tříd v běžných školách; výuka žáků se závažnějšími diagnózami speciálními pedagogy; umožnění společné výuky žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě; zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo byrokratického systému přidělování podpůrných opatření; asistenti, speciální pedagogové a psychologové jako kmenoví zaměstnanci školy, nikoliv časově omezené částečné úvazky navázané na konkrétního žáka přes podpůrná opatření; možnost odmítnout žáka, pokud škola nemá k jeho kvalitnímu vzdělávání podmínky (nejdříve podmínky, nikoliv naopak, jak je tomu nyní); respektování diagnóz od lékařů pracovníky poraden; rozhodující slovo mají mít vždy zákonní zástupci žáka (rodiče)... Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluzi. AKTUALIZACE: MŠMT poslalo do připomínkového řízení návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (15. 11. 2018). Připomínky Pedagogické komory k poslednímu návrhu novely vyhlášky č. 27 naleznete zde (5. 12. 2018). Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi
      Oficiální informace ke společnému vzdělávání (inkluzi)
      Další informace k inkluzi
      Spolky v této oblasti

      Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi

      Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi, jak je připravilo MŠMT. Tyto změny si vyžádali přímo učitelé a ředitelé škol na základě zkušeností s dosavadními problémy v nastavení společného vzdělávání a jeho fungováním v praxi. Školám ubude administrativa a učitelé budou mít více času věnovat se přímo žákům.

      Zásadním problémem změn v nastavení společného vzdělávání, které v roce 2016 prosadila přes odpor odborné veřejnosti tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová, je přetrvávající deficit finančních i lidských zdrojů. Personální kapacita poradenských zařízení je nedostatečná a jsou přetížena administrativními úkony. Ve školách chybí speciální pedagogové, kvalifikovaní asistenti i další podpůrný personál. Významným nedostatkem je povinnost upřednostnit inkluzi dítěte v běžné třídě i proti vůli jeho rodičů, kteří by raději volili třídu speciální. A to i v situacích, kdy pro společné vzdělávání nejsou ve škole vhodné podmínky, například kvůli přeplněnosti tříd. Současné nastavení inkluze zavalilo školy obří byrokratickou zátěží. Uvedené nedostatky návrh novely vyhlášky částečně napravuje.

      Výtky z ministerstva zahraničí nebo ministerstva práce a sociálních věcí i dalších organizací se nezakládají na relevantních informacích. Tato ministerstva nedisponují odborníky na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří by dokázali dopady novelizace vyhlášky posoudit. Změny ve vyhlášce připravila odborná pracovní skupina MŠMT složená ze zástupců profesních organizací a pedagogů, kteří s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami každodenně pracují.

      Novelizovaná vyhláška rozhodně není v rozporu s mezinárodními úmluvami ani rozsudkem D. H. nebo se Strategií romské integrace do roku 2020 a dalšími oficiálními dokumenty. V úspěšných zahraničních systémech, jako je například finský, se žáci s lehkým mentálním postižením nevzdělávají odděleně, ale společně s žáky s jinými diagnózami nebo bez speciálních vzdělávacích potřeb. Česká republika by byla jedinou zemí, která to zakazuje a která znemožňuje, aby se ve speciální třídě učili společně žáci s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

      Speciální třída se od běžné třídy liší pouze tím, že je v ní výrazně méně dětí a že je vyučuje učitel s vysokoškolským vzděláním v oblasti speciální pedagogiky. Může se jim tudíž věnovat individuálně a má dostatek odborných kompetencí, jak každého žáka dovést k jeho osobnímu maximu. To učitel, který nemá vzdělání v oblasti speciální pedagogiky, nemůže v běžné třídě s 30 žáky zvládnout ani s pomocí asistenta. Ve Finsku fungují jak speciální třídy při běžných školách, kde žáky vzdělává speciální pedagog, tak samostatné speciální školy – stejně jako v České republice. Tamější systém je pouze propracovanější a finančně i personálně lépe zajištěný.

      Jana Karvaiová, vedoucí sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, upozorňuje, že žáci s lehkým mentálním postižením jsou v České republice od roku 2016 vyučováni podle stejného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jako všichni ostatní žáci. Nic tudíž nebrání tomu, aby navštěvovali stejnou třídu či školu, ať už běžnou nebo speciální. Rozhodně nelze hovořit o dvojkolejnosti českého systému ve srovnání s finským.

      Kampaň proti novele inkluzivní vyhlášky rozpoutali v tomto týdnu v médiích šéfové dvou neziskovek s minimem členů Klára Šimáčková Laurenčíková (ČOSIV) a její manžel Martin Šimáček (Institut pro sociální inkluzi). Ani jeden z nich děti se speciálními vzdělávacími potřebami neučí a jejich praxe s výukou v běžné třídě je nulová. „Většina pedagogů ze škol vnímá činnost těchto aktivistů negativně, v praxi totiž jejich návrhy nefungují,” říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Přístup zástupců některých neziskových organizací ke změnám ve vyhlášce kritizoval v rozhovoru pro Učitelské noviny i současný ministr školství Robert Plaga.

      Pedagogická komora má přes 2 300 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. V anketě mezi členy spolku Pedagogická komora se pouze 2 % respondentů vyjádřila kladně ohledně současného nastavení inkluze. Pedagogická komora se zapojila do pracovní skupiny MŠMT, která změny v inkluzivní vyhlášce připravila. Vedení Pedagogické komory podpořilo otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů ČR a doprovodné návrhy změn. 

      Pedagogická komora, z.s.
      www.pedagogicka-komora.cz

      Pedagogická komora podporuje otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů

      Vedení Pedagogické komory se ztotožňuje s obsahem otevřeného dopisu, který za Asociaci speciálních pedagogů ČR adresoval ministru školství Robertu Plagovi předseda pražské sekce Jiří Pilař.

      Pedagogická komora rovněž podporuje připomínky ASP ČR k  Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019 – 2023 a k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

      „Ministerstvo školství by mělo více naslouchat názorům zkušených pedagogů z praxe, ať už jde o učitele, ředitele škol nebo speciální pedagogy,“ doporučuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

      Pedagogická komora má přes 2 300 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

      Pedagogická komora, z.s.
      www.pedagogicka-komora.cz


      Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce

      Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu. Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.

      Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluzi

      Oceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.

      Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT…











      V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z  jiných důvodů.

      Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.

      Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů