V Učitelských novinách vyšel před 10 lety zajímavý článek Učitel před osmdesáti roky od Luboše Zeleného. Pokusili jsme se pro zajímavost přepočítat údaje z tohoto textu pro rok 2018. Nejde nám o přesná čísla, ale o velký nepoměr tehdejších a současných platů a mezd...
"V době, kdy dělník vydělával mezi 1,00 Kč až 4,00 Kč za 1 hodinu, obecní policajt 2000 Kč ročně, počáteční plat finanční stráže byl 4800 Kč ročně a lesní hajný k deputátu 700 Kč ročně, pak nástupní plat učitele obecné školy byl 9000 Kč ročně. Šlo však o první z 11 platových stupňů s tříletým postupem. Zvýšení mezi stupni bylo vždy 1800 Kč. Vše bylo vázáno na výši vzdělání a složené odborné zkoušky. K odchodu do důchodu pak odborný učitel bral základní plat 27 000 Kč ročně. Pochopitelně, že středoškolští a vysokoškolští učitelé vydělávali o nejméně desítku či desítky tisíc korun ročně více. Například středoškolský profesor odcházel do důchodu s 40 000 Kč ročního platu.
Byly tu však příplatky za přespočetné hodiny (100 Kč/1 týdenní hodina), za vyučování nepovinného předmětu (200 Kč/1 týdenní hodina), příplatky za opravování písemných prací (jako 1 týdenní vyučovací hodina), stejně byla odhodnocena práce s vedením sbírkových fondů, školních knihoven, tělocvičen apod. Byly placeny i přesčasy ve výši 480 až 600 Kč ročně.
Nešlo však jen o platy. Do penze odcházeli učitelé v 60. letech. Ta se skládala z výslužného a odbytného. Do penzijního fondu platili učitelé 8 % ze svého platu. Ovšem do doby než učitel naplnil 35 let služby, pak přestával platit vůbec. Pokud odešel ze školství dříve, získal výslužné, po 10 letech 40 % základního platu a s každým dalším rokem odslouženým o 2,4 % navýšení. Po oněch 35 letech odcházel se 100% základního platu. Odbytné (při odchodu mimo resort školství) pak bylo po 5 letech rovno penzijní základně, nad 5 let jejímu dvojnásobku.
Pokud šlo o nemoc z povolání (oslepnutí, choromyslnost, ztráta hlasu apod.), bylo učiteli připočteno 10 let služby."
Zobrazují se příspěvky se štítkemPrvní republika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPrvní republika. Zobrazit všechny příspěvky
Platy učitelů v meziválečném Československu
V období meziválečného Československa je zapotřebí rozlišovat mezi učiteli tzv. národních škol (obecné a měšťanské školy, které odpovídají současné základní škole), kteří neměli vysokoškolské vzdělání, a středoškolskými profesory, kteří byli absolventy VŠ. Plat učitelů národních škol se skládal z těchto položek:
- služné obdoba dnešní tarifní části platu)
- činovné (příplatek podle lokalizace školy a ocenění náročnosti práce na konkrétní škole; obecně platilo pravidlo: čím větší obec/město, tím vyšší příplatek)
- výchovné (přídavky na nezaopatřené děti - nezaopatřené bylo dítě mladší 18 let; pokud žák studoval na veřejné střední škole, pak bylo výchovné vypláceno max. do jeho 21 let; pokud studoval i na veřejné vysoké škole, pak max. do jeho 24 let - u obou případů byl nutný řádný prospěch - v praxi student nesměl propadat, resp. musel řádně skládat předepsané zkoušky)
- služební a ředitelské příplatky
Po ukončení učitelského ústavu pobíral tzv. učitelský čekatel na obecné škole po tři roky plat 9 760 až 12 300 Kč ročně (podle umístění školy). Po získání tzv. definitivy po třech letech byli učitelé rozřazeni do 11 platových stupňů s automatickým postupem po třech letech. Služné na obecných školách se pohybovalo od 9 000 do 27 600 Kč ročně, na měšťanských školách bylo o 780 až 1 080 Kč vyšší. Činovné představovalo dalších 2 640 až 4 800 Kč ročně navíc. Výchovné na jedno nezaopatřené dítě bylo 1 800 Kč ročně, při více dětech 3 000 Kč ročně. Pro srovnání: dělník pobíral cca 350 Kč měsíčně, nižší úředník měl plat cca 750 až 1 500 Kč měsíčně + činovné, nižší armádní důstojník 850 až 1450 Kč měsíčně + činovné.
Důležité bylo pro učitele získání definitivy, což by se dalo přirovnat k dnešní smlouvě na dobu neurčitou, která byla vázána na konkrétní pracovní místo v konkrétní škole. Do té doby totiž mohl být učitel přeložen na školu jinou, a to po celé ČSR. Nesmíme zapomínat na fakt, že učitelé byli pravidelně hodnoceni školními inspektory a hodnotila se nejenom pedagogická práce, ale také např. péče o školní sbírky či činnost mimo školu, dokonce i soukromý život (zda učitel např. mimomanželským poměrem nepůsobí místní skandál).
Údaje o platech jsou čerpány z trilogie Kárník Zdeněk: České země v éře První republiky. Praha 2002-2003
Mgr. Magdaléna Šustová
vedoucí Odd. dějin školství
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
www.npmk.cz
- služné obdoba dnešní tarifní části platu)
- činovné (příplatek podle lokalizace školy a ocenění náročnosti práce na konkrétní škole; obecně platilo pravidlo: čím větší obec/město, tím vyšší příplatek)
- výchovné (přídavky na nezaopatřené děti - nezaopatřené bylo dítě mladší 18 let; pokud žák studoval na veřejné střední škole, pak bylo výchovné vypláceno max. do jeho 21 let; pokud studoval i na veřejné vysoké škole, pak max. do jeho 24 let - u obou případů byl nutný řádný prospěch - v praxi student nesměl propadat, resp. musel řádně skládat předepsané zkoušky)
- služební a ředitelské příplatky
Po ukončení učitelského ústavu pobíral tzv. učitelský čekatel na obecné škole po tři roky plat 9 760 až 12 300 Kč ročně (podle umístění školy). Po získání tzv. definitivy po třech letech byli učitelé rozřazeni do 11 platových stupňů s automatickým postupem po třech letech. Služné na obecných školách se pohybovalo od 9 000 do 27 600 Kč ročně, na měšťanských školách bylo o 780 až 1 080 Kč vyšší. Činovné představovalo dalších 2 640 až 4 800 Kč ročně navíc. Výchovné na jedno nezaopatřené dítě bylo 1 800 Kč ročně, při více dětech 3 000 Kč ročně. Pro srovnání: dělník pobíral cca 350 Kč měsíčně, nižší úředník měl plat cca 750 až 1 500 Kč měsíčně + činovné, nižší armádní důstojník 850 až 1450 Kč měsíčně + činovné.
Důležité bylo pro učitele získání definitivy, což by se dalo přirovnat k dnešní smlouvě na dobu neurčitou, která byla vázána na konkrétní pracovní místo v konkrétní škole. Do té doby totiž mohl být učitel přeložen na školu jinou, a to po celé ČSR. Nesmíme zapomínat na fakt, že učitelé byli pravidelně hodnoceni školními inspektory a hodnotila se nejenom pedagogická práce, ale také např. péče o školní sbírky či činnost mimo školu, dokonce i soukromý život (zda učitel např. mimomanželským poměrem nepůsobí místní skandál).
Údaje o platech jsou čerpány z trilogie Kárník Zdeněk: České země v éře První republiky. Praha 2002-2003
Mgr. Magdaléna Šustová
vedoucí Odd. dějin školství
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
www.npmk.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
-
Senát vrátil novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem pro učitele Poslanecké sněmovně s našimi pozměňovacími návrhy: • ...
-
Na základě kulatého stolu , který uspořádala paní senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), přijal dne 24. července 2020 školský výbor Senátu ...
-
Kolega Zbyněk Mašek připravil excelovskou tabulku, která slouží jako pomůcka pro výpočet PHmax základních škol, školních družin a mateřských...