Štefan Klíma: Otevřený dopis Analýza konce školního roku 2019/2020

Vedení Pedagogické komory, z.s., se připojuje k otevřenému dopisu Štefana Klímy, ředitele Integrované střední školy v Mladé Boleslavi, ohledně konce školního roku 2019/2020. Z dopisu vybíráme: "Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy."

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve sdělovacích prostředcích, na sociálních sítích, ale i v rodinách, se vedou nekončící diskuse o tom, kdy by měli jít žáci do škol. Vidíme řadu návrhů od těch rozumných až po ty, které snad ani nejsou úsměvné. Velký problém vidím zejména v tom, že máme spoustu „neznámých v této rovnici“. Proto jsou názory většinou na vodě. Vychází z neznalosti, i z toho, že „každý školství (stejně jako fotbalu) rozumí, ale jen málokdo ví, jak složitá a náročná je organizace konce školního roku, zejména na středních školách. Prosím tentokráte mateřské školy a základní školy za prominutí, že se jim tolik věnovat nebudu.

V posledních dvou měsících školního roku střední školy musí zvládnout přijímací zkoušky (písemnou část, školní část a v některých oborech i praktickou část – to máme bratru 4-5 dní). Následují maturity – písemné, praktické, ústní, obhajoby. A na SOU k tomu musíme připočítat závěrečné zkoušky, které jsou opět písemné, praktické a ústní. K těmto činnostem musíme ještě připočíst pedagogické rady, třídní schůzky budoucích prvních ročníků a další „drobné“ akce.

V tuto chvíli nevíme, jaký scénář MŠMT zvolí, přesto jsem učinil podle dostupných informací plán toho, jak vůbec vše v červnu zvládnout. Je třeba vidět fakt, že se pohybujeme ve dvou rovinách. První je časová dostupnost, druhá lidský faktor.

K textu přikládám harmonogram všech akcí, jak je předpokládám, vložený do kalendáře naší školy. V harmonogramu se jednoznačně ukazuje, že letošní červen bude pro většinu středních škol mimořádně náročný. V kalendáři nenajdete jeden jediný volný den.

Druhým faktorem je schopnost škol obsadit všechny pozice u maturit, přijímacích zkoušek i závěrečných zkoušek. Udělal jsem si průzkum (to jistě dělají i další ředitelé) mezi našimi učiteli. Očekával jsem, že třetina učitelů bude mít zdravotní komplikace. Bohužel musím na rovinu přiznat, že přibližně 60 – 70 % pedagogických pracovníků je vzhledem ke koronaviru rizikových – sice téměř všichni chtějí do školy jít, ale….. ☹ Některým už lékař vstup do školy přímo zakázal.  Málokterá škola má asi více náhradníků certifikovaných pro zkoušení českého jazyka, anglického jazyka či dalších předmětů. Většina škol asi nemá ani nepřeberné množství zadavatelů.

Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy.

Ukazuje se také, že návrhy, abychom poslali žáky do škol co nejdříve, nejsou opřené o fakta. Bylo by záhodno domyslet, jak by proběhly maturity, ZZ a PZ, pokud by na školu dolehla karanténa.

Zatím bohužel nemám pocit, že MŠMT toto vše řeší. Kéž bych se mýlil!

Přeji vám všem pěkné a slunečné dny. Všem držím palce, abyste byli nejen zdraví, ale ať vše zvládnete tak, abychom mohli být na naše školství náležitě hrdí. Za moji osobu musím znovu opakovat, že současná činnost většiny učitelů je obdivuhodná! Děkuji vám kolegyně a kolegové. 😊

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206

reditel@issmb.cz

Štefan Klíma: Otevřený dopis pánům Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi

V Mladé Boleslavi, 6. 4. 2020

Vážený pane Hamáčku, vážený pane Prymulo, vážený pane Plago,

od víkendu sleduji obrovskou bouři nevole, která se vzedmula mezi rodiči a v učitelském stavu. Plánované zpřístupnění škol v polovině května vyvolalo značnou reakci. Rád bych se na situaci podíval očima obyčejného ředitele, učitele a rodiče žáků základní a střední školy v jedné osobě.

1. Roušky – umíte si představit mechanismy, jak bude zajištěna výměna roušek v průběhu vyučování? Je vám jasné, že v květnu a v červnu bývají teploty kolem 30 stupňů Celsia a že tyto teploty a mnohdy i vyšší jsou v učebnách? Ve školách nejsou instalovány klimatizace! Jak budou zajišťovat výměnu roušek paní učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ? Pokud má běžný vyučovací den žáka 6 hodin, chápete, že bude žák potřebovat nejméně 12 roušek? Uvědomujete si, že řada vyučovacích předmětů se bude v roušce jen velmi těžce vyučovat? Odborný výcvik na střední škole například v horkých provozech pekárny a cukrárny si už vůbec nedokážu představit. Jak se bude řešit nošení roušek u žáků s astmatem a s dalšími nemocemi? Jak budou učitelé zvládat po zdravotní stránce mluvit na žáky šest hodin denně? To jsou otázky, na které je potřeba znát správnou odpověď.
2. Promoření učitelského stavu – chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem - vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.
3. Promoření žáků – podle reakce rodičů je jasné, že se 90 % rodičů o své potomky bojí a většina z nich uvádí, že děti do školy prostě nepošle. I kdyby byla úmrtnost či smrtnost na koronavirus 0,2 % populace, vezmete si na svědomí životy dětí? Jen proto, že nechcete naslouchat názoru obyčejných lidí?
4. Organizace maturit – navrhuji, aby žáci zůstali doma a pokračovala distanční výuka. Oproti tomu maturantům umožněme odmaturování v červnu. Je třeba si uvědomit, že organizace maturit je velice sofistikovaná záležitost. Maturita, to není jen písemná a ústní část. To je také praktická maturita, která u některých oborů trvá více dní a realizuje se v odborných prostorech či u sociálních partnerů, a také to jsou obhajoby písemných maturitních prací z odborných předmětů. Školy mají připravené týmy zkoušejících. Obrovská lapálie však vypukne, pokud z těchto týmů vypadnou dva učitelé (například proto, že onemocní koronavirem kvůli promoření, či se dostanou do karantény). Nastává neřešitelná situace. Uvedu to na příkladu – ve škole se 400 žáky máme tři češtináře, kteří mohou zkoušet u maturit. Více učitelů ČJ škola nepotřebuje. Pokud onemocní jeden z nich, je situace řešitelná. Ale co budou školy dělat, pokud onemocní oba dva, nebo dokonce všichni tři budou v karanténě? Ta situace prostě nemá řešení. Může se tedy stát, že v jednom městě bude polovina škol schopna maturity zrealizovat, ale druhá polovina ne. A to neřešíme situaci, že celá škola bude v karanténě.
5. Organizace závěrečných zkoušek – jedná se o velmi podobný scénář, jako u maturit. Je třeba na závěrečné zkoušky nezapomínat. Nelze zvládnout maturity i závěrečné zkoušky zároveň. I závěrečné zkoušky mají několik částí. Písemnou, kterou žáci vykonávají na počítačích. Praktická část probíhá tři dny. A samozřejmostí je i ústní část závěrečných zkoušek. Další z důvodů pro zachování distanční výuky do konce června a energii a čas věnovat klíčovým úkolům závěru školního roku.
6. Organizace přijímacích zkoušek – jednotná přijímací zkouška je z našeho pohledu naprosto zbytným ale hlavně rizikovým faktorem. Tisíce žáků základních škol se promísí a navštíví střední školy. Virus je kapénková infekce a rizikovým faktorem není jen dýchání ale i dotyk. A cizí žáci se budou dotýkat ve škole všeho. To bude promořenost…. Většina škol je schopna realizovat přijímací řízení i bez JPZ. Optimálním se mi jeví řešení uvolnění rukou ředitelům škol a ponechání JPZ na dobrovolnosti. Jistě ji využijí gymnázia, kde mají například na jedno volné místo pět žáků se stejným nebo podobným prospěchem. Naopak, střední odborné školy rády využijí jiná kritéria, která lépe ukáží předpoklady žáků k přijetí na daný obor. Dalším faktorem pro zrušení povinnosti JPZ je i to, že bude v letošním roce sociálně nespravedlivá. Sociálně slabé rodiny nemají takové možnosti individuální přípravy. Nemají vybavení, někdy ani připojení k internetu a nemají ani finance na doučování. Podle posledních údajů věnuje průměrná rodina na přípravu k přijímacím zkouškám 8 tisíc korun! Problémem může být i logistika a zdravotní bezpečnost dopravy žáků do středních škol.
7. Upravený rozvrh, či místo v učebnách – naše školy nejsou uzpůsobené na to, abychom žákům vyčlenili odpovídající prostor. Ve většině klasických učeben o rozměrech 6x9 metrů se učí obvykle třicet žáků. Naše školství není schopno zvládnout prostorově podmínku vzdálenosti 1 – 2 metrů. Stejně tak není možné ze dne na den předělat rozvrhy. Víte vůbec, že část učitelů učí na více školách? Nebo mají i jinou práci. Je třeba všechny návrhy dobře zkonzultovat s lidmi z praxe.

Závěrem bych shrnul návrhy, jak by bylo možné organizačně a bez zbytečného stresu zrealizovat závěr školního roku.

Jednotnou přijímací zkoušku jakožto povinnou zrušit a dát pravomoc ředitelům, aby přijímací zkoušky do konce května vyřešili sami. Současná verze bude hygienicky dost problematická. Například 300 cizích žáků na malém prostoru, žáků, kteří navíc pocestují třeba i přes půl republiky. Navíc sociálně to rozhodně nebude přijímací zkouška spravedlivá.

Cermat má JZZ připravenou, nechte vybrat ředitel škol, jestli chtějí tyto testy využít. Ředitelé nesou odpovědnost za chod školy, za to, že škola prosperuje. Pak mají mít i kompetence a rozhodovací pravomoci.

Pro maturity a závěrečné zkoušky bych stanovil červen. Klidně i s přesahem do července. Pro mnohé SOŠ a SOU vůbec nebude jednoduché vše časově a organizačně zvládnout.

A všechny ostatní žáky nechat tento školní rok dokončit distančně. Hodnocení druhého pololetí ponechat v kompetenci škol s tím, že bude přihlédnuto k dosavadní klasifikaci v průběhu druhého pololetí. Zároveň by učitelé mohli přihlédnout k hodnocení žáků v uplynulém pololetí. Pokud by žák nebyl s hodnocením spokojen, měl by právo požádat o přezkoušení.

Takto by se to asi dalo stihnout a zvládnout bez totálního stresu a hygienického rizika. Školy distanční výuku zvládají. Někde na výbornou, někde dobře, ale zvládají. A zvládají ji i žáci.

Myslím, že je nezbytně nutné myslet na zdraví nejen žáků, ale i učitelů. Je třeba dokončit pololetí bez zbytečného stresu a bez riskování zdravotních komplikací u učitelů. Nezapomeňme, že věkový průměr učitelů je výrazně nad 47 lety. To znamená, že více než polovina učitelů je ve velmi rizikovém věku. A to nemluvě o zdravotním stavu učitelů.

Proč tedy proboha zbytečně riskovat? Školy, učitelé i žáci jsou schopni zvládnout tříměsíční výpadek. Na to dám krk.

Přeji Vám klidné dny a moc Vás prosím, zvažujte Vaše rozhodnutí. Naslouchejte prosím obyčejným lidem, kteří to myslí dobře.

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206
reditel@issmb.cz

K otevřenému dopisu se připojilo širší vedení Pedagogické komory, z.s.:

Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů,
Jana Kunšteková, učitelka,
Lukáš Lanč, tajemník,
Hana Mikulcová, zástupkyně koordinátorky sekce speciálních pedagogů,
Radek Sárközi, prezident,
Janek Wagner, viceprezident, člen VV JSI

Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu je více než 1 400 pedagogů.

K otevřenému dopisu se můžete připojit pomocí online formuláře.