Pedagogická komora, z.s. - test: školství

Zobrazují se příspěvky se štítkemškolství. Zobrazit všechny příspěvky

Poslanecké pozměňovací návrhy (státní rozpočet 2020)

V tomto příspěvku naleznete pozměňovací návrhy ohledně kapitoly 333 (ministerstvo školství) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, které byly předloženy v rámci druhého čtení ve středu 27. listopadu 2019. Pedagogická komora podporuje všechny uvedené pozměňovací návrhy.

Kateřina Valachová (ČSSD) nadtarifní části platů učitelů (příplatky za třídnictví a specializované činnosti, ONIV)
Věra Kovářová (STAN) nadtarifní části platů učitelů, rekonstrukce a navýšení kapacit mateřských a základních škol
Jiří Mihola (KDU-ČSL) nadtarifní části platů učitelů, příplatky za třídnictví a ONIV
Lukáš Bartoň (Piráti) nadtarifní části platů učitelů a platy vysokoškolských učitelů
Martin Baxa (ODS) nadtarifní části platů učitelů
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nadtarifní části platů učitelů, platy asistentů pedagogů a vybudování zázemí pro ně
Dominik Feri (TOP 09) navýšení financí pro regionální školství
Miroslav Kalousek (TOP 09) 14. platová třída pro ředitele škol
Marek Výborný (KDU-ČSL) volnočasové aktivity dětí a mládeže
Radek Zlesák (ANO) volnočasové aktivity mládeže (společný návrh Radka Zlesáka, Antonína Staňka, Iva Pojezného, Lenky Kozlové, Miroslavy Rutové, Pavla Žáčka a Tomáše Martínka)
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) soukromé a církevní školy
Helena Langšádlová (TOP 09) občanské vzdělávání a výchova ke kritickému myšlení
Jan Hrnčíř (SPD) speciální školství (přesunutí financí z inkluzivního vzdělávání)
Martin Kupka (ODS) posílení kapacit škol
Olga Richterová (Piráti) školství a sociální problémy spojené s nedostupným bydlením
Václav Votava (ČSSD) společný návrh s Kateřinou Valachovou (viz výše)

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 (sněmovní tisk 605) - druhé čtení (všechny poslanecké pozměňovací návrhy)
Otevřený dopis poslancům (Pedagogická komora)
Blamáž s učitelskými platy žehlí poslanci i průmyslníci. Dosáhnou učitelé nakonec svého? (Zuzana Růžičková)

Pedagogická komora žádá poslance o navýšení financí pro školství

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi odeslal dne 11. 11. 2019 otevřený dopis poslancům, v němž je žádá o navýšení kapitoly školství v zákoně o státním rozpočtu na rok 2020, který v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Pedagogická komora navrhuje posílit finance na příplatky pro třídní učitele a za specializované činnosti o 2 miliardy korun. Dále žádáme o navýšení prostředků na odměny, které rozdělují ředitelé škol, o 5 miliard korun, což by zajistilo v příštím roce růst platů učitelů o původně slíbených 15 %. Nutností bude zvýšit peníze, které jdou na pomůcky a učebnice pro žáky, o 1,5 miliardy korun. Součástí dopisu je i upozornění, že MŠMT plánuje propustit 2 600 asistentů pedagoga a snížit prostředky na inkluzi o 1,8 miliardy korun, což je naprosto nepřijatelné. Mělo by to velmi negativní dopad na kvalitu vzdělávání a v důsledku by tento krok spustil vlnu odchodů učitelů ze školství.

Aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2020 v kapitole školství hodnotí Pedagogická komora jako pouze udržovací. Pokud by byl schválen v této podobě, nelze očekávat, že by nastartoval zlepšení kvality českého školství a výsledků vzdělávání českých žáků. Naopak se obáváme, že bude pokračovat zhoršování situace.

Pedagogická komora navrhuje tyto konkrétní změny:

1) Navýšení kapitoly školství o 2 miliardy korun na zvýšení nárokových příplatků za třídnictví a specializované činnosti (metodici prevence, logopedi, koordinátoři ICT…).

2) Navýšení kapitoly školství o 5 miliard korun určených na odměny pro zaměstnance škol, což umožní zvýšení platů pedagogických pracovníků o 15 % místo plánovaných 10 %.

3) Navýšení kapitoly školství o 1,5 miliardy korun určených na ostatní neinvestiční náklady (ONIV), z nichž školy hradí například pomůcky pro žáky, učebnice, plavecký výcvik, vzdělávání učitelů, náhrady v době prvních 14 dní nemoci zaměstnanců apod.

Celý text otevřeného dopisu poslancům naleznete zde.

Financování inkluzivního vzdělávání

Závěrem si dovoluji upozornit Vás na změnu spočívající ve snížení financí na inkluzivní vzdělávání, kdy v rozpočtovém výhledu na roky 2021 a 2022 a materiálech k nim z MŠMT se plánuje výrazně snížit počet asistentů pedagoga. Jedná se propuštění 2 600 asistentů pedagoga, což je významné procento, a to už k roku 2021. Od školního roku 2016/2017 jsou v rámci nedomyšlené inkluze do přeplněných tříd s 30 žáky zařazovány přednostně i děti se závažnými speciálními vzdělávacími potřebami (lehké mentální postižení, psychiatrické diagnózy, závažná onemocnění...). Učitelům výrazně pomáhají při výuce těchto žáků asistenti pedagoga, kterých je již více než 17 000 (jedná se o přepočet na plné úvazky). Nově ale školy o tyto asistenty pedagoga přijdou, takže učitelé budou ve třídách na tyto žáky sami... V zahraniční je počet asistentů pedagoga mnohem vyšší než v České republice, snaha o jeho snižování je šetřením na tom nejhorším místě. Povede jen k dalšímu přetěžování učitelů a jejich odchodům ze školství. Učitelé opouštějí školství nejen kvůli finančním podmínkám, ale rovněž kvůli špatnému nastavení inkluzivního vzdělávání (skokové navýšení nároků na učitele bez speciálně-pedagogického vzdělání, nárůst byrokracie, žádné peníze pro učitele navíc za práci spojenou s poskytováním podpůrných opatření žákům se speciálním vzdělávacími potřebami…).

Citace z doprovodného materiálu MŠMT k návrhu státního rozpočtu (kapitola MŠMT):
Rok 2020 – mínus 400 milionů korun (omezení výdajů na společné vzdělávání v RgŠ)
Rok 2021 – mínus 1,4 miliardy korun (omezení výdajů na společné vzdělávání v RgŠ)

Přílohy:

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/11/aktualni-tema-platy-ucitelu.html
https://1url.cz/oM8WM
https://1url.cz/XM8We
https://1url.cz/KM8qL

Školská legislativa: zákony, vyhlášky, nařízení vlády, výklady…

Zákony
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561
• Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-563
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
• Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111
• Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-306

Vyhlášky
• Vyhláška č. 106/2001 Sb., Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-106
• Vyhláška č. 114/2002 Sb., Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb
• Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-10
• Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-13
• Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-14
• Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-15
Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-47
• Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-48
• Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-54
• Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-72
• Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-74
• Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-317
• Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-364
• Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-410
• Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-263
• Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-176
• Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-177
• Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27
• Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání

Nařízení vlády
• Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-75
• Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-222
- Příloha 2.16 Výchova a vzdělávání: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOOUxQamVQQjJMVjA
• Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-341
•Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-211

Metodické výklady, právní výklady a další dokumenty MŠMT
• Dokumenty MŠMT (vybírejte z témat vpravo)
• Právní výklady MŠMT
• Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol (MŠMT)
• Pracovní doba pedagogických pracovníků a rozsah přímé pedagogické činnosti (MŠMT)
• Právní výklad k § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (MŠMT)
• Legislativa na webu MŠMT

Pedagogická komora zhodnotila činnost vlády v oblasti školství

Dne 27. června 2018 bylo schváleno Programového prohlášení vlády České republiky. Co se ministru školství Robertu Plagovi podařilo splnit a co nikoliv z kapitoly věnované vzdělávání, zhodnotila Pedagogická komora. (Komentáře spolku Pedagogická komora jsou uvedeny v závorce za daným odstavcem programového prohlášení vlády Andreje Babiše.)

Vláda žádný bod z kapitoly Vzdělávání, věda a výzkum nesplnila zcela. Během prvního roku by to ani nebylo možné. Za velmi problematické lze považovat kroky a návrhy ministerstva školství, které jsou v rozporu s programovým prohlášením vlády. MŠMT rovněž prosadilo některé změny, které v programovém prohlášení nejsou uvedeny vůbec – například novelizaci pamlskové vyhlášky nebo změny v maturitách a přijímacích zkouškách na střední školy. Další změny navrhli a prosadili opoziční poslanci – například novelizaci školského zákona ohledně přípravných tříd, dvouletých dětí v mateřských školách a odložení reformy financování nebo změny ohledně akreditací u vysokých škol. Ministerstvo školství pracuje na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a dalších koncepčních dokumentech, o kterých se programové prohlášení nezmiňuje. Premiér prosazoval bezplatné obědy ve školních jídelnách, ale po kritice Pedagogické komory ministerstvo školství svůj návrh novely školského zákona stáhlo.

Vzdělávání, věda a výzkum (Programové prohlášení Vlády ČR) Hodnocení Pedagogické komory

Výsledky práce předsedy školských odborů Františka Dobšíka za 15 let jsou tristní

František Dobšík byl zvolen předsedou ČMOS PŠ v roce 2003. Následující tabulka porovnává stav školství v současnosti s rokem 2003. Tímto tempem by trvalo 60 let, než by vláda splnila slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy...

V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slíbila, že platy učitelů budou činit 130 % průměrné mzdy v České republice. Od té doby se stav zlepšil pramálo. Vinu nese především pasivní vedení školských odborů, v jejichž čele stojí František Dobšík již 15 let.

Během 15 let několikanásobně poklesl počet členů školských odborů (ze 70 000 na 18 000).
Klesl rovněž podíl školství na hrubém domácím produktu (z 4,3 % HDP na 3,9 % HDP).
Průměrné platy učitelů se k cíli 130 % průměrné mzdy v ČR přiblížily o pouhé 4 procentní body (ze 105,4 % na 109,6 %).

Zdroje:

AKCE: České školství nad propastí? Panelová diskuze (6.4.2019)

Zveme vás na panelovou diskuzi České školství nad propastí? Akutní problémy vzdělávání a jejich řešení..., která se uskuteční v sobotu 6. dubna 2019 od 14:30 do 16:00 v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Magdalény Rettigové 47/4, Praha 1). Akci organizuje Pedagogická komora, z.s., v rámci konference Učitelé sobě.

Účast na panelové diskuzi potvrdili:

Jiří Růžička (Senát, místopředseda)
Libuše Ludíková (předsedkyně Asociace děkanů pedagogických fakult, UP Olomouc)
Miloš Rathouský (Svaz průmyslu a dopravy, zástupce školské tripartity)
Radko Sáblík (člen expertního týmu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030)
Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora)
Vít Šimral (Magistrát HMP, pražský radní pro školství)

Radek Sárközi - rozhovor pro Týdeník Mostecko

Týdeník Mostecko publikoval rozhovor s prezidentem spolku Pedagogická komora Radkem Sárközim Platy učitelů? V Evropské unii jsme ze všech zemí poslední (začátek + pokračování). Všechny rozhovory publikované na tomto webu naleznete zde.

Ve výdajích na školství jsme na konci žebříčku OECD

Aktuální statistiky OECD řadí Českou republiku mezi státy s nejnižšími výdaji na školství vzhledem k hrubému domácí produktu. V roce 2015 jsme byli druzí od konce ve výdajích na primární a sekundární vzdělávání (ZŠ a SŠ) mezi zeměmi Evropské unie. Celkové výdaje na školství činily pouhých 3,8 % HDP. Podle národních statistik výdaje v roce 2016 dále poklesly na historické minimum 3,6 % HDP.

Radek Sárközi - rozhovor pro portál Vzdělávací služby

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, odpovídal portálu Vzdělávací služby na otázky k aktuálním problémům českého školství.

Blíží se okamžik nástupu reformy financování škol. Jak se k dané inovaci stavíte? Případně, měli byste nějaký vlastní návrh, který by danou oblast řešil?

My jsme navrhli, aby MŠMT připravilo přehlednou webovou stránku, kde bude vše vysvětleno. Její součástí by měl být kalkulátor, kam si ředitel školy zadá parametry a automaticky se mu vypočte, kolik dostane jeho škola peněz v rámci nového financování oproti současnosti. Kupodivu když jsem toto navrhl v příslušné pracovní skupině MŠMT, vystoupil proti nejen zástupce školských odborů, ale i zástupce Asociace ředitelů ZŠ… Nové financování je nastaveno tak, že pomůže většině mateřských škol. U středních škol jsou jeho přínosy velmi sporné. Vše ukáže až praxe. Je tam ještě řada neznámých. Odložení o rok bylo nutností, protože nebylo kvalitně připraveno. Byl to další kostlivec ve skříni pro Kateřině Valachové. Ředitelé opět přijdou o část rozhodovacích pravomocí a znovu jim naroste administrativa. Ale budou mít větší finanční jistotu a systém by mohl být více předvídatelný. Upozorňuji ale, že pokud jen jinak rozkrájíme stejný koláč, více se nenajíme. Současný nespravedlivý systém může být nahrazen systémem, který bude opět nespravedlivý, jen k někomu jinému... Bez velké finanční injekce se reforma financování rozhodně neobejde.

Plaga podpoří návrh proti povinnosti školek pro dvouleté

Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to dnes novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. (celá zpráva ČTK)

Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora), Marie Rumpíková (zástupkyně sekce mateřských škol) a Janek Wagner (víceprezident) před otevřenými dveřmi do jednacího sálu na MŠMT.

Avízo: Pedagogická komora na MŠMT a v Senátu

Dne 13.2.2018 budou jednat zástupci Pedagogické komory, z.s., s ministrem školství Robertem Plagou na téma Největší problémy českého školství.
Dne 14.2.2018 bude vedení Pedagogické komory, z.s. prezentovat spolek ve školském výboru Senátu.

Výdaje na školství v roce 2018 klesnou pod 13 % na nejnižší procento od roku 2006

Zatímco v roce 2016 činily výdaje na školství 14,2 % všech výdajů státního rozpočtu, na rok 2018 se plánuje jen 12,9 %. Výdaje na školství v roce 2018 tedy klesnou pod 13 % na nejnižší procento od roku 2006! Schválený rozpočet počítá s výdaji 1364,5 miliardy korun, z toho na školství půjde 176,1 mld. Pro srovnání v roce 2011 byly výdaje státního rozpočtu 1155,5 miliard korun a na školství šlo 173,7 mld., tedy 15 %. Nejvyšší výdaje na školství byly v roce 2015, a to 182,8 miliard - rozpočet na rok 2018 tudíž není rekordní ani v absolutní částce.

Poslanci v závěrečném hlasování přidali mimo jiné 3,3 miliardy korun na sociální služby, miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol. Sněmovna také přidala 100 milionů korun speciálním školám na učební pomůcky pro těžce postižené žáky. V doprovodném usnesení poslanci podpořili budoucí zvyšování výdajů ministerstva školství na regionální a vysoké školy. Sněmovna doporučila vládě, aby už od září zvýšila učitelům platy o 15 procent a ostatním pracovníků ve školství o desetinu.

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 50 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1314,5 miliardy korun a výdaji 1364,5 miliardy korun. Nyní ho dostane k podpisu prezident republiky. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 140 poslanců, podpořili ho poslanci bývalé vládní koalice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL, k nimž se přidali poslanci SPD a KSČM. Proti schválení rozpočtu byli poslanci ODS a TOP 09, Piráti se až na poslankyni Lenku Kozlovou, která jej podpořila, zdrželi, zdržel se i klub STAN.

Věra Kovářová (STAN) neuspěla s návrhem přidat 15,7 mld. Kč na platy učitelů v regionálním školství. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila přesun 7,5 miliard korun na platy učitelů z podpor agropotravinářského komplexu.

Zdroje: ČTK a PK

České školství je dlouhodobě podfinancované

V současné době hlasují poslanci o podobě státního rozpočtu na rok 2018. Pedagogická komora podporuje navýšení kapitoly školství, které je dlouhodobě podfinancované. Tato skutečnost má negativní dopady na kvalitu vzdělávání – školy nemají peníze na pomůcky a nové moderní učebnice, chybějí finanční prostředky na nákup výpočetní techniky, výukový software a konektivitu škol, v řadě oblastí ředitelé marně shánějí kvalifikované učitele, ve školách chybí pomocný personál (psychologové, speciální pedagogové, asistenti, sociální pedagogové, administrativní síly…), platy učitelů jsou stále nejnižší v EU, výdajů na školství v poměru k HDP trvale od roku 2011 klesá.

„Kvalita školství rozhoduje o budoucí prosperitě a konkurenceschopnosti našeho státu, každá investice do vzdělávání se násobně vrátí, nelze na něm šetřit bez negativních důsledků pro celou společnost,“ upozorňuje prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

V roce 2011 činily výdaje ze státního rozpočtu na školství 4,3 % HDP, v roce 2016 pouhých 3,7 % HDP – průměr zemí EU je přitom 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38 %. Více informací obsahuje tato tabulka.

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců činil v ČR 55 %, což je nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU. Průměr OECD činí 85 % a EU 86 %. Například v sousedním Polsku je to 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %. Viz tento článek.

V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 %. Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků. Čeští učitelé tudíž musejí pracovat v početnějších třídách než jejich kolegové v EU. Podrobné údaje naleznete v tomto příspěvku.

ČR vydává na vzdělávání pouze 8,0 % celkových veřejných výdajů, přičemž průměr OECD činí 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. Ze sousedních zemí vydává měně jen Maďarsko (6,8 %), ostatní dávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.

Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.

Pedagogická komora je největším spolkem v českém školství. Sdružuje přes 1.600 pedagogů (učitelů, ředitelů a dalších pedagogických pracovníků). Jejím hlavním cílem je zlepšit pracovní podmínky všech pedagogů.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Výdaje na školství v poměru k HDP posledních 6 let klesají...

Výdaje na školství v poměru k HDP posledních 6 let postupně klesaly z 4,3 % (2011) na 3,7 % (2016). Přestože HDP rostl, u školství se to neprojevilo ani v absolutních částkách. Výdaje na školství v roce 2011 a 2016 byly prakticky totožné... V roce 2014 činily průměrné výdaje na školství za celou Evropskou unii 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musely by se školský rozpočet navýšit o 38 %.

Zdroj pro ČR: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vyvojova-rocenka-skolstvi-2006-07-2016-17
Zdroj pro EU: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=educ_uoe_fine06&lang=en

Statistické údaje o mateřských, základních, středních, vyšších odborných a základních uměleckých školách a školních družinách

Počet škol:
MŠ 5.209
ZŠ 4.140
SŠ 1.307
VOŠ 168
ZUŠ 489
ŠD: 4.045

Počet žáků:
MŠ 362.653
ZŠ 906.188
SŠ 404.080
VOŠ 14.875
ZUŠ 248.524
ŠD 330.094

Počet učitelů:
MŠ 31.002
ZŠ 73.405
SŠ 44.881
VOŠ 4.092
ZUŠ 11.362

Počet vychovatelů:
ŠD 13.664

Zdroj: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp

Další statistiky naleznete zde: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/statistickerocenky-skolstvi-zamestnanci-a-mzdove-prostredky

Školská legislativa: zákony, vyhlášky, nařízení vlády…

Nařízení vlády
• Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-75
• Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-564
• Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-222
- Příloha 2.16 Výchova a vzdělávání: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOOUxQamVQQjJMVjA

Metodické pokyny a výklady
• Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací, č.j. MSMT-11705/2013-201

Legislativa na webu MŠMT
http://www.msmt.cz/ministerstvo/urednik

České školství v mezinárodním kontextu – statistická data

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům obdobně vzdělaným (VŠ) v dané zemi
ČR vykazuje nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU, pro které je poměr uveden, a to na úrovni 55 %. Průměr OECD je 85 % a EU je 86 %. Slovensko, druhé nejhorší, má 61 %, Německo 98 %, Rakousko 87 %, Maďarsko 71 %, Polsko 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %...

Veřejné výdaje na vzdělávání celkově jako podíl na celkových veřejných výdajích
ČR vydává 8,0 %, přičemž průměr OECD je 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. V rámci OECD vydávají méně již jen Slovinsko (7,5 %), Itálie (7,3 %) a Maďarsko (6,8 %). Ostatní sousední země vydávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.

Veřejné výdaje na neterciální vzdělávání jako podíl na HDP
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.

Více informací naleznete zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOUER5UC01UkY3cVk

Pedagogická komora, z.s. - test