Zobrazují se příspěvky se štítkemžáci. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemžáci. Zobrazit všechny příspěvky

Výuka na dálku: Pomoc žákům ze sociálně znevýhodněných rodin

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na různé organizace a projekty, které nabízejí pomoc s výukou na dálku sociálně znevýhodněným rodinám. Pokud víte o dalších projektech, včetně lokálních aktivit, dejte nám prosím o nich vědět v diskuzi pod tímto příspěvkem nebo napište na e-mail Pedagogické komory: info@pedagogicka-komora.cz. Děkujeme...




    Poradna pro rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

    Na pomoc rodičům, kteří musejí v současné situaci vzdělávat své děti se speciálními vzdělávacími potřebami doma, připravil spolek Pedagogická komora online poradnu. Odborníci a dlouholetí praktici z jednotlivých oborů speciální pedagogiky rádi pomohou nejen rodinám, ale i učitelům. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami potřebují v této nelehké době cílenou podporu. Dotazy odborníkům můžete pokládat buď prostřednictvím e-mailu poradna-pro-rodice@pedagogicka-komora.cz, nebo přímo v uzavřené facebookové skupině Poradna pro rodiče (Pedagogická komora).

    Kdo vám bude odpovídat:

    • Iva Třísková – dys-poruchy, ADHD, nadaní
    • Jana Šarounová – logopedie, AAK komunikace
    • Martin Ždánský – tyfloped (zrakově postižení)
    • Jana Navrátilová – tyfloped (zrakově postižení)
    • Jitka Svátková – psycholog (pracovnice PPP)
    • Eva Hlaváčková – mentální postižení (pracovnice SPC)
    • Jana Karvaiová – mentální postižení, dys-poruchy, ADHD, nadaní
    • Hana Mikulcová – dys-poruchy, ADHD, legislativa
    • Kateřina Janečková – PAS, ADHD
    • Jitka Moosová – prevence sociálně-patologických jevů, poruchy chování

    Pravidla pro dotazy:

    Nejprve požádejte o členství ve facebookové skupině Poradna pro rodiče (Pedagogická komora) a přečtěte si starší dotazy (je možné, že na podobný dotaz jsme již odpovídali). Napište svůj dotaz přímo nebo prostřednictvím zprávy některému ze správců facebookové skupiny. Pokud nepoužíváte Facebook nebo je dotaz příliš osobní, zašlete ho prostřednictvím e-mailu: poradna-pro-rodice@pedagogicka-komora.cz. Garantujeme, že zachováme vaše soukromí. Ve všední dny většinou odpovídáme do 24 hodin. Předpokládáme, že se budou některé dotazy opakovat, připravujeme proto publikaci odpovědí na často kladené dotazy (FAQ).

    Hodnocení žáků ZŠ v legislativě

    Legislativní rámec pro hodnocení žáků základních škol tvoří Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

    Hodnocení žáků
    § 14

    (1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

    (2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména:
    a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,
    b) kritéria pro hodnocení.

    Hodnocení žáků na vysvědčení

    § 15

    (1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni:
    a) 1 - velmi dobré,
    b) 2 - uspokojivé,
    c) 3 - neuspokojivé.

    (2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

    (3) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
    a) 1 - výborný,
    b) 2 - chvalitebný,
    c) 3 - dobrý,
    d) 4 - dostatečný,
    e) 5 - nedostatečný.

    (4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

    (5) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

    (6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.

    § 16

    (1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.

    (2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

    (3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
    a) prospěl(a) s vyznamenáním,
    b) prospěl(a),
    c) neprospěl(a),
    d) nehodnocen(a).

    (4) žák je hodnocen stupněm
    a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,
    b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
    c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
    d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.


    Platy učitelů a počty žáků v mezinárodním srovnání

    Jaký je počet žáků na učitele? Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků. Čeští učitelé tudíž musejí pracovat v početnějších třídách. V tabulce najdete údaje za ČR, průměr zemí OECD a EU...


    A jaký je roční průměrný plat učitelů po 15 letech praxe? V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 % (řádek ISCED 1).

    (Na tabulky je třeba kliknout, aby se zvětšily do čitelné velikosti.)

    Zdroj: Country Note Czech Republic a klíčová fakta EaG 2016