Zobrazují se příspěvky se štítkemrozhovor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrozhovor. Zobrazit všechny příspěvky

Markéta Illová: Rozhovor pro Učitelské noviny

S laskavým svolením šéfredaktora Učitelských novin zveřejňujeme rozhovor s Markétou Illovou, která vede v Pedagogické komoře sekci základních škol a moderuje FB skupiny Učitelé češtiny sobě (PK) a Metodici prevence sobě (PK): Překážková dráha návratu do tříd. Pomohla soudržnost učitelské komunity (Učitelské noviny č. 21/2020).



    Pedagogická komora: Školy v době koronaviru (květen)

    V tomto rozcestníku naleznete odkazy z května 2020 na nejnovější ankety, rozhovory, vyjádření a články členů Pedagogické komory k tématu školy v době koronaviru.


    Pedagogická komora: Školy v době koronaviru (duben)

    V tomto rozcestníku naleznete odkazy z března a dubna 2020 na nejnovější ankety, rozhovory, vyjádření a články členů Pedagogické komory k tématu školy v době koronaviru.


      Poradce ředitelky mateřské školy

      V tomto rozcestníku naleznete články Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora, zveřejněné v časopise Poradce ředitelky mateřské školy v roce 2019. Ve stejném časopise vyšel roku 2018 rozhovor s Radkem Sárközim Pedagogická komora pomáhá mateřským školám.


      Rozhovor s Radkem Sárközim (Vzdělávací služby)

      Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, odpovídal na otázky Vzdělávacích služeb týkající se nedávno proběhlé stávky a dalších problémů českého školství...


      Jaké jiné priority než je otázka platová Vás tuto chvíli nejvíce tíží? Budete se tyto problémy snažit řešit, případně jak?

      Většinu kolegů nejvíce trápí současné nastavení společného vzdělávání. Podařilo se nám přes účast v pracovní skupině MŠMT prosadit několik změn v inkluzivní vyhlášce. Například vypuštění odstavce, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvují přednostně běžné školy, nebo naopak rozšíření, které umožní fungování „vícedruhových“ speciálních škol pro žáky s různými druhy postižení. „Vícedruhové“ speciální třídy se nám bohužel prosadit nepodařilo. Už tak byly tlaky proti přijetí této novely, která bude účinná od 1. ledna 2020, značné. Viz stížnosti neziskovek adresované Radě Evropy. Protože MŠMT chystá novelu školského zákona ohledně inkluze, chceme se v příštím roce aktivně zapojit do jeho změn. Intenzivně se věnujeme zlepšování podmínek v mateřských školách. Po vypuštění garance míst pro všechny dvouleté děti v MŠ ze školského zákona, kterou se nám podařilo prosadit, usilujeme o další změny v legislativě v oblasti předškolního vzdělávání. Viz otevřený dopis ředitelek samostatných mateřských škol premiérovi, který organizovala Pedagogická komora. Původně ho podepsalo více než 500 ředitelek MŠ, stále se ale přidávají další signatáři. Už jich je kolem tisícovky. Rovněž jsme se zapojili do příprav Strategie vzdělávání do roku 2030+. Nechceme honit příliš mnoho zajíců najednou. Pokud ale vyvstane nějaký aktuální problém, určitě se jím budeme zabývat.

      Blíží se okamžik nástupu reformy financování škol. Myslíte si, že vše proběhne bez problémů?

      Problémy jsou už teď a bude to horší. Pedagogické komoře se podařilo k září 2019 prosadit přeřazení velké části ředitelek samostatných MŠ do vyšších platových tříd. Totéž i u dalších ředitelů, učitelek nebo vychovatelek školních družin. Díky tomu dostanou školy od ledna 2020 více peněz na tarifní část jejich platů. Myslím si, že naděje, které někteří vkládají do PHmax a celé reformy financování, zůstanou nenaplněny. Řada škol na tom bude nově hůře – především kvalitní plné školy, o které je zájem. Nový systém kvalitu trestá, což je jeho zásadní nedostatek. Původně byla reforma o rok odložena, protože na ni v rozpočtu chybělo 11 miliard korun a nebyla ani řádně připravena. Ty peníze tam ale nejsou ani na rok 2020 a ředitelé škol stále nevědí, jaká bude výše ONIV nebo kolik dostanou na odměny pro zaměstnance. Reforma zabetonuje současný stav a bude skoro nereálné zajistit například finance na překrývání učitelek v mateřských školách, pokud se to škole nepodařilo už letos v září. Netuším, kde škola vezme peníze na to, aby mohla přeřadit zaměstnance v průběhu roku z 8. do 9. platové třídy. I nový systém je závislý na počtu žáků/dětí, takže pověstný kritizovaný „hon za žákem“ nepřestane. A to hlavně proto, že nepedagogičtí zaměstnanci budou nadále financování přes normativ, který je vázán na počet žáků/dětí.


      Týden škol v černé byl nejúspěšnější akcí Pedagogické komory

      Radek Sárközi zodpověděl otázky webu Česká škola již 17. dubna 2019. Protože doposud nebyl tento rozhovor zveřejněn (a zřejmě ani nebude...), publikujeme odpovědi alespoň na internetových stránkách Pedagogické komory.
















      Jak hodnotíte akci Týden škol v černé? Byla úspěšná?

      Týden škol v černé hodnotím jako naši nejúspěšnější akci od doby, kdy spolek Pedagogická komora vznikl. Jedná se o součást kampaně Školy zůstávají v černé, která začala Dnem učitelů v černé. Obě akce jsme koordinovali s kolegy ze Slovenské komory učitelů a chceme v tom pokračovat, protože se nám spolupráce osvědčila. Podpořili jsme i stávkující učitele v Polsku. Největší přínos Týdne škol v černé vidím v tom, že se na řadě škol spolu domluvily celé sborovny, pedagogové se společně vyfotili v černém oblečení a fotografii zveřejnili (buď přímo na webu školy, nebo nám ji zaslali e-mailem). To, že se učitelé nebáli takto veřejně vstoupit a upozornit na konkrétní problémy ve školství, je velmi důležitý první krok, na který chceme navázat dalšími akcemi. U řady učitelů převládly v minulosti pocity marnosti a rezignace. Díky aktuálním akcím Pedagogické komory začínají pedagogové vzájemně spolupracovat a školy se postupně aktivizují. Jsem rád, že si učitelé začínají uvědomovat, že za ně lepší pracovní podmínky nikdo nevybojuje, musí se ozývat sami, a to veřejně a velmi hlasitě.

      Kolik škol (učitelů) se akce účastnilo?

      Do akce se zapojili pracovníci z přibližně tisícovky škol. Přesnou evidenci počtu škol či učitelů jsme nedělali. Někdo se ozval přes Facebook, někdo vyplnil formulář na webu Pedagogické komory, někdo poslal fotku. Fotografie mohou školy posílat až do konce dubna, některé z nich jsou k dispozici na webu Pedagogické komory (www.pedagogicka-komora.cz), většinu najdete v naší facebookové skupině Pedagogická komora – diskuze o školství… nebo na naší facebookové stránce Pedagogická komora, zapsaný spolek.

      Byl mediální ohlas akce odpovídající?

      S mediálním ohlasem jsem nadmíru spokojen. Pedagogická komora se díky Dnu učitelů v černé a Týdnu škol v černé dostala do hlavních zpráv televizí Nova, Prima i ČT. Velký rozhovor odvysílala rovněž DV TV nebo ČT24. Jsem rád, že se řada učitelů nebála vystoupit na kameru v televizních reportážích. Dostali jsme prostor i v Českém rozhlase a ještě vyjde několik článků v časopisech. Takový ohlas neměla ani petice proti kariérnímu řádu s 21 609 podpisy. Za nejdůležitější považuji, že se nám podařilo do médií dostat i jiná témata, než jsou platy ve školství. Například problémy s inkluzí, přebujelou byrokracií, nedostatkem financí na pomůcky, netransparentním rozhodování na ministerstvu školství apod. Chtěli jsme hlavně informovat rodiče dětí, že politici školství zanedbávají a že ve skutečnosti není prioritou.

      Máte nějaké reakce z ministerstva školství?

      Reakcí z ministerstva školství jsem zaznamenal několik. V pondělí jako v jednom šiku vystoupili na tiskové konferenci Robert Plaga, František Dobšík (školské odbory) a Jiří Zajíček (CZESHA) se zavádějící informací o platech učitelů. Cílem bylo zmanipulovat veřejné mínění. Ministr školství a šéf školských odborů vystoupili v pořadu na TV Barrandov, který se sice jmenuje Duel, ale spíše vyzněl jako „Duet“, protože si tam oba notovali. Ministr Plaga také poskytl videorozhovor Učitelské platformě, kterou jsem původně oficiálně oslovil, aby se k naší akci Týden škol v černé připojila, ale doposud jsem od nich neobdržel žádnou odpověď. Oslovil jsem rovněž ČMOS PŠ. Tyto organizace evidentně spolupracovat nechtějí a upřednostňují dobré vztahy s ministerstvem školství před prosazováním zájmů pedagogů a řešení problémů ve školství. Na dopisy s žádostí o osobní jednání adresované ministrovi školství a premiérovi očekávám odpověď do konce dubna. Pak se rozhodneme, jak postupovat dál. Primárně chceme jednat, nikoliv demonstrovat, nebo dokonce stávkovat. 23. dubna bude Pedagogická komora prezentovat otevřený dopis politikům za záchranu českého školství ve školském výboru Senátu. Rádi bychom ho představili i ve školském výboru Sněmovny, až se situace v něm uklidní a zvolí si nového předsedu.

      Jak to myslíte se stávkovou pohotovostí?

      Pokud by ze strany vlády nebyla ochota jednat o návrzích Pedagogické komory, které jsou podrobně popsány v našem otevřeném dopise politikům za záchranu českého školství (zatím ho podepsalo přes 3 800 pedagogů), budou muset následovat další akce zaměřené na veřejnost. Nespokojenost učitelů je značná. Stávková pohotovost je jednou z možností. Jen chci upozornit, že stávková pohotovost není stávka a ani to není demonstrace. Spočívá v tom, že pracovníci škol veřejně deklarují, že selhaly všechny pokusy o jednání a politici je nutí začít připravovat stávku. Sleduji dění v Polsku, kde na podporu stávkujících učitelů demonstrují na náměstích rodiče žáků a pořádají sbírky na stávkový fond pro pedagogy. Jako hlavní úkol pro členy i nečleny Pedagogické komory v nejbližším období vidím nutnost vysvětlit rodičům, že učitelům jde o kvalitní školství pro jejich děti. Investice do vzdělání je nejefektivnější investicí. Jen ta může zajistit budoucí prosperitu České republiky. Šetřit na školství se nakonec vymstí všem. Jsou to hlavně ředitelé škol a učitelé, kdo nejlépe ví, co ve školství nefunguje a co je nutné změnit a jak. Proto na konkrétní problémy musí upozornit rodiče i politiky právě oni.

      Radek Sárközi
      Prezident spolku Pedagogická komora
      www.pedagogicka-komora.cz

      Radek Sárközi - rozhovor pro portál Vzdělávací služby

      Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, odpovídal portálu Vzdělávací služby na otázky k aktuálním problémům českého školství.

      Blíží se okamžik nástupu reformy financování škol. Jak se k dané inovaci stavíte? Případně, měli byste nějaký vlastní návrh, který by danou oblast řešil?

      My jsme navrhli, aby MŠMT připravilo přehlednou webovou stránku, kde bude vše vysvětleno. Její součástí by měl být kalkulátor, kam si ředitel školy zadá parametry a automaticky se mu vypočte, kolik dostane jeho škola peněz v rámci nového financování oproti současnosti. Kupodivu když jsem toto navrhl v příslušné pracovní skupině MŠMT, vystoupil proti nejen zástupce školských odborů, ale i zástupce Asociace ředitelů ZŠ… Nové financování je nastaveno tak, že pomůže většině mateřských škol. U středních škol jsou jeho přínosy velmi sporné. Vše ukáže až praxe. Je tam ještě řada neznámých. Odložení o rok bylo nutností, protože nebylo kvalitně připraveno. Byl to další kostlivec ve skříni pro Kateřině Valachové. Ředitelé opět přijdou o část rozhodovacích pravomocí a znovu jim naroste administrativa. Ale budou mít větší finanční jistotu a systém by mohl být více předvídatelný. Upozorňuji ale, že pokud jen jinak rozkrájíme stejný koláč, více se nenajíme. Současný nespravedlivý systém může být nahrazen systémem, který bude opět nespravedlivý, jen k někomu jinému... Bez velké finanční injekce se reforma financování rozhodně neobejde.

      Učitelům že se přidává? Ano, hlavně práce, upozorňuje prezident učitelského spolku

      Na webu Novinky.cz vyšel v pátek 19. 10. 2018 rozhovor s Radkem Sárközim Učitelům že se přidává? Ano, hlavně práce, upozorňuje prezident učitelského spolku.

      Jaké jsou vaše hlavní cíle a aktivity?

      Sdružujeme učitele, kteří to nevzdali a společně táhnou za jeden provaz. Lepší školství a pozitivní změny ve vzdělávání nelze zajistit bez cílené podpory učitelů a ředitelů škol. Proto se snažíme zlepšit pracovní podmínky všech pedagogů. Usilujeme o odstranění zbytečné byrokracie, aby měli učitelé dostatek času na přípravu zajímavých vyučovacích hodin a nemuseli vyplňovat stohy nesmyslných lejster.

      Česká republika investuje do školství o třetinu méně, než je průměr EU. To se musí někde projevit – například v zastaralých počítačích, chybějících pomůckách, velkém počtu žáků ve třídách či chybějícím personálu, jako jsou školní psychologové nebo speciální pedagogové.

      Proto usilujeme o navýšení školského rozpočtu. Zpracovali jsme několik legislativních návrhů, třeba změny ve vyhlášce o inkluzi nebo navýšení příplatků pro třídní učitele, kteří v současnosti pobírají za svou práci navíc pouze 20 korun na hodinu. Jednáme s poslanci a senátory, sešli jsme s premiérem, ministrem školství či školským ombudsmanem.

      Přijímací zkoušky na SŠ v Radioforu

      Ve středu 26. 9. 2018 od 12.33 hovořil Radek Sárközi o přijímacích zkouškách na SŠ v pořadu Radioforum (Český rozhlas Plus). Kdo se hodí na maturitní obor? Studium s maturitou už by nemělo být pro všechny. Příslušný návrh chce v příštích týdnech předložit ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Měl by to stát určovat?

      Rozhovor s ministrem školství

      MŠMT zveřejnilo rozhovor s ministrem školství Robertem Plagou, který vyšel v Učitelských novinách. Z rozhovoru vybíráme...

      V oblasti legislativy zůstává otevřená otázka vyhlášky o speciálním vzdělávání. Měla platit od 1. září. Proč byla odložena?

      Objevily se hlasy, které změny kritizovaly, ale po pravdě řečeno, to pro mě nebyl hlavní důvod, proč vyhlášku posunout. Prvotní bylo, že jsem chtěl, aby novela vyhlášky přinesla zlepšení nejen legislativní a finanční, ale i věcné. A k tomu byla nutná diskuze zainteresovaných stran. U některých problémů řešení, které by bylo zlepšením, ještě nevidím – jde hlavně o skupinu žáků se závažnými poruchami chování a možnosti práce s nimi. Jinak jsme došli v řadě bodů ke shodě nad řešením některých problémů, která tuto oblast kultivují, míříme třeba k podpoře sdílených asistentů. Jistě, slyším z různých stran, že tam něco chybí nebo něco přebývá, ale podle mého je důležité, aby byla vyhláška vybalancovaná jak z pohledu škol speciálních, tak škol běžných. Je prostě lepší to udělat pořádně než brzo. Proto tu debatu vedeme a myslím, že se tým MŠMT velmi snaží a máme za sebou řadu věcných jednání.

      Už před prázdninami jste se zmiňoval o aktivitě některých neziskových organizací, které se obracely se stížnostmi na orgány Evropy i na premiéra, říkal jste, že vám to komplikovalo život... 

      Komplikovalo a ještě bude komplikovat, očekávám, že se tak budou chovat i dál. Považuji za naprosto neseriózní, aby účastník diskuze vzal nehotový text a stěžoval si na něj v době, kdy se o něm ještě jedná. To beru stále jako velký faul. Udělali to ve fázi přípravy vyhlášky, při které jsme záměry zcela otevřeně poskytli veřejnosti a přizvali k jednání širokou škálu odborníků a zainteresovaných organizací, dali jsme prostor i věcné kritice.

      Abychom byli konkrétní – jednalo se o Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání, Open Society Fund a s nimi i o ombudsmanku?

      Ano, bohužel, je to tak. Máme na tento problém odlišný pohled. Podle mého debata o společném vzdělávání není debatou o rozsudku D. H. (pozn. red.: jde o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 ve věci skupiny ostravských Romů, kteří si stěžovali na diskriminaci ve vzdělávání), na kterém své argumenty tito lidé staví a straší jím. Rozsudek ve věci D. H. prostě existuje, je samozřejmě nutné se s ním vypořádat, ale není přece možné se na něj odvolávat při každém jednání o změnách ve vzdělávání, které se týkají na 70 000 dětí a žáků ve společném vzdělávání. Není přece možné argumentovat tím, že se nesmí změnit slovo ve vyhlášce či zákonu, jinak bude následovat trest právě s rozsudkem D. H. související. To je manipulace! Nehraju si na odborníka na inkluzi, nikdy jím nebudu, nejsem přívržencem ani jedné ze stran, ale tím spíš se na problémy dívám věcně, jsem připraven poslouchat všechny názory a hledat co nejlepší řešení. Trvá to možná déle, než bych chtěl, vím, že nakonec nebude ani nikdo zcela spokojen, tak to bývá. Pro mě je důležité, aby bylo toto řešení co nejvíce vybalancované a funkční.

      Radek Sárközi v rozhovoru pro Českou školu: Místo podpory a pomoci čelí školy tlaku ministerstva, neziskovek i rodičů

      V tuto chvíli jsme jedna z mála organizací, které roste členská základna. V ostatních profesích to je tak, že v komoře jsou všichni příslušníci dané profese. V dalších organizacích jako jsou odbory nebo spolky je jen někdo. Za ideální považuji „dvojí členství“, kdy je pedagog členem Pedagogické komory a zároveň oborového spolku, např. Společnosti učitelů českého jazyka a literatury nebo Asociace speciálních pedagogů. Myslím si, že máme co nabídnout – především profesionalitu, odbornost, transparentnost, demokratické hlasování... A především konkrétní viditelné výsledky naší práce.

      V Pedagogické komoře velmi často hlasujeme a až na základě výsledků hlasování teprve podnikáme konkrétní kroky. I naše stanovy vznikaly tak, že byly vystaveny on-line a kdokoliv se k nim mohl vyjádřit. Navázali jsme spolupráci s řadou organizací (http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/12/spolupracujeme-s.html). Když jsem na jaře loňského roku zveřejnil záměr založit spolek Pedagogická komora, obeslal jsem všechny spolky učitelů a ředitelů škol. Potěšilo mě, že některé organizace reagovaly vstřícně, jiné vyčkávaly (čemuž rozumím), ale např. z CZESHA nepřišla žádná odpověď - místo ní zveřejnila tato unie školských asociací na svém webu stanovisko proti vzniku Pedagogické komory. Stejně postupovalo i vedení školských odborů. Z naší strany stále platí nabídka na spolupráci, ale na druhé straně ochotu spolupracovat nevidím.

      Nové vedení MŠMT je mnohem vstřícnější a vzbuzuje ve mně naději, že se věci posunou k lepšímu. Jednali jsme asi 90 minut s ministrem Robertem Plagou. Výsledkem jednání je, že se Pedagogická komora zapojí do pracovních skupin MŠMT.

      Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Česká škola.

      Pedagogové mají nový spolek

      S laskavým dovolením redakce časopisu Rodina a škola přebíráme rozhovor o Pedagogické komoře, který vedl Jan Nejedlý. Rozhovor s Radkem Sárközim vyšel v čísle 10/2017 časopisu Rodina a škola. Lépe čitelnou verzi naleznete v tomto samostatném souboru.

      Jsme nejpočetnější školský spolek

      Učitelské noviny zveřejnily rozhovor s iniciátorem vzniku Pedagogické komory Radkem Sárközim. S laskavým dovolením šéfredaktora Učitelských novin Petra Husníka tento text publikujeme i na našem webu.


      Scan článku na Disku Google

      Z rozhovoru Radka Sárköziho pro ČTK

      „Ať už bude komora s dobrovolným členstvím, nebo povinným; ať to bude jen spolek, nebo se podaří prosadit Zákon o Pedagogické komoře; ať bude financována z povinných členských příspěvku, nebo dobrovolných darů : vždy to bude lepší než současná situace, kdy není nic a učitelé nemají žádné zastání,“ říká Radek Sárközi, iniciátor vzniku Pedagogické komory.



    • Celý text odpovědí pro ČTK


    • "Usilujeme o to, aby komora byla významným partnerem pro MŠMT, protože v současné době ministerstvo školství rozhoduje o učitelích bez účasti učitelů (např. při přípravě kariérního řádu, standardu učitele, inkluze, přijímacích zkoušek, maturity, změn v RVP atd.). Chceme, aby se zástupci komory účastnili debat v médiích, protože nyní v nich často učitelé chybějí."

      "Naším vzorem je Česká lékařská komora i další profesní komory v ČR. Chceme, aby česká společnost začala vnímat učitelství a práci s dětmi jako významné prestižní povolání rovné těm profesím, které už své komory mají (lékaři, advokáti, architekti…). Tomu by mělo odpovídat i finanční ohodnocení učitelů, které je v současné době na úrovni nekvalifikované pracovní síly..."

      "K myšlence komory se hlásí učitelé ze základních uměleckých škol, učitelky z mateřských škol i někteří učitelé vysokých škol. Ti všichni se nyní cítí finančně i společensky nedocenění. Pokud o to budou mít zájem, rádi do svých řad přivítáme i ostatní pedagogické pracovníky."