Štefan Klíma: Jednotné přijímací zkoušky. Spravedlivé? Smysluplné?

Ministerstvo školství setrvalo na jednotných přijímacích zkouškách i v době, kdy jejich konání dle mého názoru naprosto pozbývají smyslu. Budou to přijímací zkoušky, které budou velmi diskutabilní a které nebudou zaručeně spravedlivé a troufám si tvrdit, že budou sociálně problematické.

Desetiletí řediteluji SOŠ a SOU. Rozhodně nejsem proti přijímacím zkouškám jako takovým. Po celou dobu organizujeme v naší škole přijímací řízení pro naprosto všechny obory – maturitní i učební. Nepřijímáme tedy žáky na základě prospěchu ze ZŠ. Přesto, nebo právě proto, máme školu plnou po střechu. Učební obory dokonce provozujeme na dvě směny, abychom mohli uspokojit zájem co nejvíce žáků.

Po zavedení jednotných přijímacích zkoušek se ukázalo, že prospěch žáků ze základních škol je opravdu dosti problematický, že známky mnohdy mají z různých základních škol jinou hodnotu. Je to však naprosto logické. Žáky nelze nanormovat. Ani výuku nemůžete zasadit do „České státní normy“. Stejně tak je přeci nesmyslné stanovit normu, jak by „měl vypadat žák“, kterému dovolíme studovat střední školu. Je opravdu nezbytně nutné, aby žáci všech středních škol uměli vyplnit testy, které jim stát předloží? Je známkou nekvality žáka to, že nedokáže vyplnit v jeden konkrétní den některé příklady? Je vůbec lidské zamknout dveře středních škol žákovi, kterému se například v osmé třídě vystřídali dva „matikáři“ a který měl tu smůlu, že půl roku se u něj matematika suplovala, protože ředitel přijal na místo matematikáře nekvalifikovaného inženýra, který v říjnu s prací učitele „sekl“? Jak všichni víte, sehnat následně náhradu je neřešitelný úkol. A vězte, že popisuji reálnou situaci, kterou zažila osoba mi blízká.

U odborných škol jsou kritéria úspěchu v předmětech český jazyk a matematika poměrně pomíjivé. Uvedu to na příkladu jednoho z našich maturitních oborů – střední pedagogická škola. Chceme od budoucích paní učitelek v MŠ, aby perfektně zvládaly češtinu a matematiku? Zcela jistě ano. Ale zároveň potřebujeme, aby s dětmi rády zpívaly, aby rozvíjely jejich sportovní dovednosti, aby je učily estetice a dalším odborným dovednostem. Proto je pro nás daleko důležitější, jestli má uchazečka hudební sluch, sportovní předpoklady či estetické cítění. Český jazyk, cizí jazyk i matematiku žáky naučíme. Ale pokud nemají hudební sluch, či jsou sportovně „mimo“, nepomůže nám ani sám svatý.

Smutný je také fakt, že se po zavedení JPZ ukázalo, že tato zkouška zvyšuje sociální nerovnost mezi uchazeči. Jak uvedl loňský výzkum, rodiče žáků devátých tříd v průměru investují do přípravy na JPZ 8.000,- Kč. To je poměrně značná částka a je jasné, že ne všichni rodiče si ji mohou dovolit. Opravdu tedy chceme zvyšovat sociální nerovnost pro dostupnost maturitního vzdělání??? Mimochodem, letos byl docela problém v době „uzavření škol a společnosti“ sehnat doučování na přijímací zkoušky.

V tomto roce se však k tomuto všemu přidává i psychická rovina. Bude jednotná přijímací zkouška pro všechny uchazeče stejně náročná? Bude tedy spravedlivá? Podívejme se na to pohledem rizikového žáka ve srovnání s žákem zdravým. Jak se asi takový žák bude cítit, když pojede na střední školu v den JPZ hromadnou dopravou, kde se bude tísnit s desítkami dalších cestujících? Jak se bude cítit v okamžiku, kdy vstoupí do třídy a v ní bude dalších 10 - 14 žáků? Bude mít stejné zdravotní podmínky v takovou chvíli?

Takový žák bude ve výrazně větším stresu. Jeho soustředění asi nebude moci být takové, jako u zdravého žáka.

Pokud MŠMT trvá na JPZ proto, že chce mít srovnatelná data, se kterými budeme moci dále pracovat, bude je tedy opravdu mít?

Prosil jsem několikrát pana ministra Plagu, aby se svým poradním týmem ještě jednou zvážili nutnost účasti všech škol na jednotné přijímací zkoušce. Výtečný by byl krok, kdy by rozhodl pan ministr, že školy se JPZ mohou účastnit dobrovolně. To by jistě přivítali ředitelé gymnázií. Ale pomohlo by to i ředitelům ostatních škol. Možná bychom byli překvapeni, jak málo škol by se následně JPZ zúčastnilo.

Ředitelé škol uměli zajistit přijímací zkoušky i před JPZ. Dokázali by to i nyní.

Je jasné, že ředitelé škol vše připravili, jak nejlépe uměli. Školy akci zvládnou. Zajištěno je vše, od dezinfekce, přes větrání učeben, až po měření teplot žáků. Zůstává však největší riziko zanesení viru do škol. Jen do naší školy se v pondělí sjede na 220 žáků z bydlišť od Aše až po Brno. Nezbývá než se modlit, že vše dobře dopadne. Dobře pro učitele škol, tudíž i pro maturanty a končící učně. A samozřejmě si moc přejeme, aby vše skončilo pozitivně pro žáky devátých tříd. Přejme jim, aby 16. června mohli jásat radostí při zhlédnutí výsledků přijímacího řízení na střední školy.

Štefan Klíma, ředitel ISŠ, vedoucí sekce SŠ (Pedagogická komora, z. s.)
(další články autora naleznete zde...)

Štefan Klíma: A dost, pane ministře

Vážený pane ministře,

po vypuknutí korona krize jste se nejdříve na dlouhé týdny odmlčel. To samé nemohli udělat učitelé (mohli, ale neměli na to povahu), kteří se ihned 11. března vrhli doslova po hlavě do neprobádaného území distanční výuky. Makali a dřeli, učili se a učili. Hledali nové metody a formy práce. Sháněli počítače a notebooky. Nenechali své žáky na pospas. Mnozí vstávali s prvním zakokrháním kohoutů a okamžitě se vrhali po hlavě do práce s žáky a končili v pozdních nočních hodinách. Velmi si vážím všech učitelů, kteří ukázali, že naše školství je na tom daleko lépe, než mnozí říkají. Před všemi učiteli se skláním a pomyslně odhazuji svůj širák v dál. Obrovské uznání si zaslouží i všichni zaměstnanci mateřských škol, kteří byli a jsou vystaveni největšímu nebezpečí, a přesto trpělivě odvádějí svoji práci v kolektivu až 28 dětí. Nikdo dosud neprokázal, že jejich práce je i v současnosti směrem k nákaze bezpečná. Dá se dokonce říci, že nikdo se s učiteli nebavil.

Uplynula drahná doba, a konečně jste se pane ministře začal objevovat ve médiích. Jenže, místo abyste začal vysvětlovat své kroky a svá opatření, odpovídal jste na dotazy vyhýbavě. Také jste se neustále odkazoval na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. To ale ještě nemělo býti to nejhorší.

Po zveřejnění prvních manuálů, jali se ředitelé škol řešit, jak je naplnit v praxi. Řešení většinou nejsou vůbec jednoduchá, protože to vypadá, že manuály tvořili lidé, kteří v praxi školu viděli možná zpovzdálí, či lidé, kteří řídí menší školy, které jsou možná na řízení jednodušší. Když už jsme vymysleli, jak zrealizovat návrat žáků do škol, přišly první změny. Ředitelé své krizové plány začali předělávat. Ani ne po týdnu se ukázalo, že některé body vlastně nelze zrealizovat, a tak jste prohlásil, že ty manuály jsou vlastně takové nezávazné. A aby nebylo všemu konec, opět jste na MŠMT vysvětlovali některé okolnosti jinak a jinak. Přišel první květnový víkend. A co čert nechtěl? Opět dochází ve vysvětlování ze strany MŠMT ke změnám. A objevují se první náznaky, takové pokusné balonky, že pustíme do škol nejen žáky prvních stupňů, devátých tříd a maturanty (na učně se ve vyjádření zapomnělo a zapomíná), ale že bychom mohli do škol pozvat žáky druhého stupně či žáky středních škol.

Aby bylo jasno, vůbec nemám nic proti tomu, aby se žáci vrátili do škol. Nikdo ale zaměstnancům škol nevysvětlil, proč je to možné tak najednou. A hlavně stále nevíme, a ukazují to i první případy škol, kde se vyskytli žáci nakažení koronavirem, jaké kroky mají školy v tomto případě udělat. A nevíme to ani dnes. To je první zásadní problém. Nebo je vám pane ministře jedno, co bude s maturanty v případě nákazy ve škole? Co bude s žáky devátých tříd, pokud budou muset do karantény? Vaším úkolem, pane ministře, je komunikovat s námi, s učiteli. A tento úkol se vám bohužel vůbec nedaří. Když jste nastoupil do funkce, celkem komunikace fungovala, co jste řekl, mělo i hlavu a patu a učitelé Vám fandili. Učitelé Vám věřili.

Druhým problémem je to, že většina vašich rozhodnutí od druhé poloviny dubna zbourala to, co se podařilo během krátké doby učitelům a rodičům vytvořit. Zničil jste důvěru rodičů ve školu. Zničil jste tak pracně vybudovaný vztah. Svými rozhodnutími a změnami opět stavíte veřejnost proti ředitelům škol, a proti učitelům. Možná si to neuvědomujete, ale je to prostě tak. Vidím to v každodenní praxi a slyším to od mnohých pracovníků ze škol. Tedy těch, kterých se vaše rozhodnutí týkají.

Opravdu všechny nápady z MŠMT jsou vykomunikované s praktiky? Kdyby ano, byla by situace ve školství jiná, o poznání lepší. Komu nasloucháte?

Dnešním rozhodnutím, kdy opět stavíte vše na hlavu, ředitelům jejich práci ještě více ztěžujete. Mohou tak opět všechny plány přepracovat. Všichni ředitelé to zvládnou, ale uvědomujete si, jak strašně jim jejich, již tak náročnou práci, komplikujete? Uvědomujete si, že mnozí rodiče si vysvětlí to, že některé školy se nebudou moci otevřít dalším žákům tak, že jejich učitelé jsou líní a nechce se jim pracovat? Vy prostě nechápete, že vytvářením neustálých změn zhoršujete situaci a vztahy ve školství. Bohužel. To, co byste měl budovat svými rozhodnutími, bortíte.

Pane ministře, my, učitelé, chceme učit naše žáky, chceme mít dobré vztahy s rodiči, chceme dělat svoji práci, jak nejlépe umíme. Chceme, aby veřejnost byla s našimi službami spokojena. Nestavte svými nedobře zváženými kroky rodiče proti školám. Zvažte lépe, které kroky jsou pro školství prospěšné.

Štefan Klíma, ředitel ISŠ, vedoucí sekce SŠ (Pedagogická komora, z. s.)
(další články autora naleznete zde...)

Štefan Klíma: Otevřený dopis Analýza konce školního roku 2019/2020

Vedení Pedagogické komory, z.s., se připojuje k otevřenému dopisu Štefana Klímy, ředitele Integrované střední školy v Mladé Boleslavi, ohledně konce školního roku 2019/2020. Z dopisu vybíráme: "Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy."

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve sdělovacích prostředcích, na sociálních sítích, ale i v rodinách, se vedou nekončící diskuse o tom, kdy by měli jít žáci do škol. Vidíme řadu návrhů od těch rozumných až po ty, které snad ani nejsou úsměvné. Velký problém vidím zejména v tom, že máme spoustu „neznámých v této rovnici“. Proto jsou názory většinou na vodě. Vychází z neznalosti, i z toho, že „každý školství (stejně jako fotbalu) rozumí, ale jen málokdo ví, jak složitá a náročná je organizace konce školního roku, zejména na středních školách. Prosím tentokráte mateřské školy a základní školy za prominutí, že se jim tolik věnovat nebudu.

V posledních dvou měsících školního roku střední školy musí zvládnout přijímací zkoušky (písemnou část, školní část a v některých oborech i praktickou část – to máme bratru 4-5 dní). Následují maturity – písemné, praktické, ústní, obhajoby. A na SOU k tomu musíme připočítat závěrečné zkoušky, které jsou opět písemné, praktické a ústní. K těmto činnostem musíme ještě připočíst pedagogické rady, třídní schůzky budoucích prvních ročníků a další „drobné“ akce.

V tuto chvíli nevíme, jaký scénář MŠMT zvolí, přesto jsem učinil podle dostupných informací plán toho, jak vůbec vše v červnu zvládnout. Je třeba vidět fakt, že se pohybujeme ve dvou rovinách. První je časová dostupnost, druhá lidský faktor.

K textu přikládám harmonogram všech akcí, jak je předpokládám, vložený do kalendáře naší školy. V harmonogramu se jednoznačně ukazuje, že letošní červen bude pro většinu středních škol mimořádně náročný. V kalendáři nenajdete jeden jediný volný den.

Druhým faktorem je schopnost škol obsadit všechny pozice u maturit, přijímacích zkoušek i závěrečných zkoušek. Udělal jsem si průzkum (to jistě dělají i další ředitelé) mezi našimi učiteli. Očekával jsem, že třetina učitelů bude mít zdravotní komplikace. Bohužel musím na rovinu přiznat, že přibližně 60 – 70 % pedagogických pracovníků je vzhledem ke koronaviru rizikových – sice téměř všichni chtějí do školy jít, ale….. ☹ Některým už lékař vstup do školy přímo zakázal.  Málokterá škola má asi více náhradníků certifikovaných pro zkoušení českého jazyka, anglického jazyka či dalších předmětů. Většina škol asi nemá ani nepřeberné množství zadavatelů.

Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy.

Ukazuje se také, že návrhy, abychom poslali žáky do škol co nejdříve, nejsou opřené o fakta. Bylo by záhodno domyslet, jak by proběhly maturity, ZZ a PZ, pokud by na školu dolehla karanténa.

Zatím bohužel nemám pocit, že MŠMT toto vše řeší. Kéž bych se mýlil!

Přeji vám všem pěkné a slunečné dny. Všem držím palce, abyste byli nejen zdraví, ale ať vše zvládnete tak, abychom mohli být na naše školství náležitě hrdí. Za moji osobu musím znovu opakovat, že současná činnost většiny učitelů je obdivuhodná! Děkuji vám kolegyně a kolegové. 😊

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206

reditel@issmb.cz

Štefan Klíma: Otevřený dopis pánům Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi

V Mladé Boleslavi, 6. 4. 2020

Vážený pane Hamáčku, vážený pane Prymulo, vážený pane Plago,

od víkendu sleduji obrovskou bouři nevole, která se vzedmula mezi rodiči a v učitelském stavu. Plánované zpřístupnění škol v polovině května vyvolalo značnou reakci. Rád bych se na situaci podíval očima obyčejného ředitele, učitele a rodiče žáků základní a střední školy v jedné osobě.

1. Roušky – umíte si představit mechanismy, jak bude zajištěna výměna roušek v průběhu vyučování? Je vám jasné, že v květnu a v červnu bývají teploty kolem 30 stupňů Celsia a že tyto teploty a mnohdy i vyšší jsou v učebnách? Ve školách nejsou instalovány klimatizace! Jak budou zajišťovat výměnu roušek paní učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ? Pokud má běžný vyučovací den žáka 6 hodin, chápete, že bude žák potřebovat nejméně 12 roušek? Uvědomujete si, že řada vyučovacích předmětů se bude v roušce jen velmi těžce vyučovat? Odborný výcvik na střední škole například v horkých provozech pekárny a cukrárny si už vůbec nedokážu představit. Jak se bude řešit nošení roušek u žáků s astmatem a s dalšími nemocemi? Jak budou učitelé zvládat po zdravotní stránce mluvit na žáky šest hodin denně? To jsou otázky, na které je potřeba znát správnou odpověď.
2. Promoření učitelského stavu – chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem - vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.
3. Promoření žáků – podle reakce rodičů je jasné, že se 90 % rodičů o své potomky bojí a většina z nich uvádí, že děti do školy prostě nepošle. I kdyby byla úmrtnost či smrtnost na koronavirus 0,2 % populace, vezmete si na svědomí životy dětí? Jen proto, že nechcete naslouchat názoru obyčejných lidí?
4. Organizace maturit – navrhuji, aby žáci zůstali doma a pokračovala distanční výuka. Oproti tomu maturantům umožněme odmaturování v červnu. Je třeba si uvědomit, že organizace maturit je velice sofistikovaná záležitost. Maturita, to není jen písemná a ústní část. To je také praktická maturita, která u některých oborů trvá více dní a realizuje se v odborných prostorech či u sociálních partnerů, a také to jsou obhajoby písemných maturitních prací z odborných předmětů. Školy mají připravené týmy zkoušejících. Obrovská lapálie však vypukne, pokud z těchto týmů vypadnou dva učitelé (například proto, že onemocní koronavirem kvůli promoření, či se dostanou do karantény). Nastává neřešitelná situace. Uvedu to na příkladu – ve škole se 400 žáky máme tři češtináře, kteří mohou zkoušet u maturit. Více učitelů ČJ škola nepotřebuje. Pokud onemocní jeden z nich, je situace řešitelná. Ale co budou školy dělat, pokud onemocní oba dva, nebo dokonce všichni tři budou v karanténě? Ta situace prostě nemá řešení. Může se tedy stát, že v jednom městě bude polovina škol schopna maturity zrealizovat, ale druhá polovina ne. A to neřešíme situaci, že celá škola bude v karanténě.
5. Organizace závěrečných zkoušek – jedná se o velmi podobný scénář, jako u maturit. Je třeba na závěrečné zkoušky nezapomínat. Nelze zvládnout maturity i závěrečné zkoušky zároveň. I závěrečné zkoušky mají několik částí. Písemnou, kterou žáci vykonávají na počítačích. Praktická část probíhá tři dny. A samozřejmostí je i ústní část závěrečných zkoušek. Další z důvodů pro zachování distanční výuky do konce června a energii a čas věnovat klíčovým úkolům závěru školního roku.
6. Organizace přijímacích zkoušek – jednotná přijímací zkouška je z našeho pohledu naprosto zbytným ale hlavně rizikovým faktorem. Tisíce žáků základních škol se promísí a navštíví střední školy. Virus je kapénková infekce a rizikovým faktorem není jen dýchání ale i dotyk. A cizí žáci se budou dotýkat ve škole všeho. To bude promořenost…. Většina škol je schopna realizovat přijímací řízení i bez JPZ. Optimálním se mi jeví řešení uvolnění rukou ředitelům škol a ponechání JPZ na dobrovolnosti. Jistě ji využijí gymnázia, kde mají například na jedno volné místo pět žáků se stejným nebo podobným prospěchem. Naopak, střední odborné školy rády využijí jiná kritéria, která lépe ukáží předpoklady žáků k přijetí na daný obor. Dalším faktorem pro zrušení povinnosti JPZ je i to, že bude v letošním roce sociálně nespravedlivá. Sociálně slabé rodiny nemají takové možnosti individuální přípravy. Nemají vybavení, někdy ani připojení k internetu a nemají ani finance na doučování. Podle posledních údajů věnuje průměrná rodina na přípravu k přijímacím zkouškám 8 tisíc korun! Problémem může být i logistika a zdravotní bezpečnost dopravy žáků do středních škol.
7. Upravený rozvrh, či místo v učebnách – naše školy nejsou uzpůsobené na to, abychom žákům vyčlenili odpovídající prostor. Ve většině klasických učeben o rozměrech 6x9 metrů se učí obvykle třicet žáků. Naše školství není schopno zvládnout prostorově podmínku vzdálenosti 1 – 2 metrů. Stejně tak není možné ze dne na den předělat rozvrhy. Víte vůbec, že část učitelů učí na více školách? Nebo mají i jinou práci. Je třeba všechny návrhy dobře zkonzultovat s lidmi z praxe.

Závěrem bych shrnul návrhy, jak by bylo možné organizačně a bez zbytečného stresu zrealizovat závěr školního roku.

Jednotnou přijímací zkoušku jakožto povinnou zrušit a dát pravomoc ředitelům, aby přijímací zkoušky do konce května vyřešili sami. Současná verze bude hygienicky dost problematická. Například 300 cizích žáků na malém prostoru, žáků, kteří navíc pocestují třeba i přes půl republiky. Navíc sociálně to rozhodně nebude přijímací zkouška spravedlivá.

Cermat má JZZ připravenou, nechte vybrat ředitel škol, jestli chtějí tyto testy využít. Ředitelé nesou odpovědnost za chod školy, za to, že škola prosperuje. Pak mají mít i kompetence a rozhodovací pravomoci.

Pro maturity a závěrečné zkoušky bych stanovil červen. Klidně i s přesahem do července. Pro mnohé SOŠ a SOU vůbec nebude jednoduché vše časově a organizačně zvládnout.

A všechny ostatní žáky nechat tento školní rok dokončit distančně. Hodnocení druhého pololetí ponechat v kompetenci škol s tím, že bude přihlédnuto k dosavadní klasifikaci v průběhu druhého pololetí. Zároveň by učitelé mohli přihlédnout k hodnocení žáků v uplynulém pololetí. Pokud by žák nebyl s hodnocením spokojen, měl by právo požádat o přezkoušení.

Takto by se to asi dalo stihnout a zvládnout bez totálního stresu a hygienického rizika. Školy distanční výuku zvládají. Někde na výbornou, někde dobře, ale zvládají. A zvládají ji i žáci.

Myslím, že je nezbytně nutné myslet na zdraví nejen žáků, ale i učitelů. Je třeba dokončit pololetí bez zbytečného stresu a bez riskování zdravotních komplikací u učitelů. Nezapomeňme, že věkový průměr učitelů je výrazně nad 47 lety. To znamená, že více než polovina učitelů je ve velmi rizikovém věku. A to nemluvě o zdravotním stavu učitelů.

Proč tedy proboha zbytečně riskovat? Školy, učitelé i žáci jsou schopni zvládnout tříměsíční výpadek. Na to dám krk.

Přeji Vám klidné dny a moc Vás prosím, zvažujte Vaše rozhodnutí. Naslouchejte prosím obyčejným lidem, kteří to myslí dobře.

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206
reditel@issmb.cz

K otevřenému dopisu se připojilo širší vedení Pedagogické komory, z.s.:

Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů,
Jana Kunšteková, učitelka,
Lukáš Lanč, tajemník,
Hana Mikulcová, zástupkyně koordinátorky sekce speciálních pedagogů,
Radek Sárközi, prezident,
Janek Wagner, viceprezident, člen VV JSI

Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu je více než 1 400 pedagogů.

K otevřenému dopisu se můžete připojit pomocí online formuláře.