Zobrazují se příspěvky se štítkemnávrhy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnávrhy. Zobrazit všechny příspěvky

Změny v hodnocení (návrh vyhlášky)

MŠMT zveřejnilo v rámci vnějšího připomínkového řízení Návrh vyhlášky o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020.

"Vzhledem k mimořádné situaci MŠMT nadto plánuje změnu dalších vyhlášek, kde se stanoví, že vysvědčení za 2. pololetí školního roku 2019/2020 nebude rozhodné pro přijímací zkoušky na střední školy. MŠMT plánuje z tohoto školního roku započítávat pouze vysvědčení z 1. pololetí."

§ 1
(1) V základním, středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři vychází hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020
a) z podkladů pro hodnocení získaných v druhém pololetí v době, kdy byla umožněná osobní přítomnost žáků na vzdělávání,
b) podpůrně z podkladů pro hodnocení získaných při vzdělávání na dálku probíhajícího v době, kdy žák nebyl osobně přítomen na vzdělávání, pokud měl pro takové vzdělávání žák podmínky, a
c) nelze-li vycházet pouze z písm. a) a b), pak lze přihlédnout k hodnocení výsledků žáka za první pololetí školního roku 2019/2020. 


(2) Pravidla ve školním řádu nebo pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků schválená školskou radou, která jsou v rozporu s odstavcem 1 nebo která neumožňují hodnocení žáků za druhé pololetí školního roku 2019/2020 podle odstavce 1 se nepoužijí.
(3) Ve středním vzdělávání a ve vzdělávání v konzervatoři může hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020 vycházet také z podkladů o vykonané pracovní povinnosti podle krizového zákona nebo dobrovolné pomoci, pokud jsou relevantní ve vztahu k oboru vzdělání.
(4) Odstavec 1 se použije přiměřeně také pro vzdělávání v základní umělecké škole.


§ 2
Pro hodnocení na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020 žáka střední školy nebo konzervatoře, který se přihlásil na jarní zkušební období roku 2020 k maturitní zkoušce nebo závěrečné zkoušce, se nepoužije § 3 odst. 1 písm. e), § 3 odst. 2, § 3 odst. 6 písm. c) a d) a § 3 odst. 9 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů.


§ 3
Ředitel školy informuje žáky a jejich zákonné zástupce o způsobu hodnocení výsledků žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020.


Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky (2020)

Publikujeme vládou schválené znění novely nařízení vlády s novými platovými tabulkami pro pedagogické a nepedagogické pracovníky, které budou platné od 1. ledna 2020.





Zástupcům ředitele nebude zvýšena míra přímé pedagogické činnosti

Spolek Pedagogická komora obdržel odpověď od náměstka Václava Pícla (MŠMT), v níž reaguje na naše stanovisko k aktuálním legislativním návrhům ministerstva školství. Ve stanovisku zaslaném vládě upozornila Pedagogická komora na problematické změny zákona o pedagogických pracovnících, nařízení vlády a některých vyhlášek.

V dopise se uvádí, že ministerstvo školství nakonec upustí od svého původního návrhu, který by v důsledku znamenal zvýšení míry přímé pedagogické činnosti pro zástupce ředitele na některých školách, a to na dvojnásobek i více.

„Změna by měla negativní dopad především na ředitele škol, protože by museli převzít činnosti, které nyní delegují na své zástupce,“ upozornil Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, která kromě učitelů sdružuje více než 400 ředitelů škol.

MŠMT rovněž přehodnotilo pevné stanovení míry přímé pedagogické činnosti u asistentů pedagoga. V původním návrhu šlo o 36 hodin týdně, nově to bude 32 až 36 hodin týdně. Rozhodování zůstane v kompetenci ředitele školy, jak je tomu v současnosti, kdy příslušné nařízení vlády nabízí rozsah 20 až 40 hodin týdně.

„Myslím si, že by se podobným excesům dalo předejít, kdyby ministerstvo školství nepřestalo svolávat pracovní skupiny, jejichž jednání se dříve účastnili i zástupci profesních spolků pedagogů, škol a dalších organizací,“ komentuje situaci Radek Sárközi, „do přípravy změn by se měli více zapojit pedagogové z praxe, ale ministerstvo školství se tomu brání, některé pracovní skupiny, v nichž máme svého zástupce, se sešly naposledy před rokem.“

Stanovisko Pedagogické komory, že není třeba novelizovat zákon o pedagogických pracovnících, protože jeho stávající znění je vyhovující, ministerstvo neakceptovalo. Týká se návrhu, který chce učinit ze zaměstnávání učitelů bez pedagogického vzdělání na 2. stupni základních škol pravidlo. Namísto současného stavu, kdy je to možné pouze výjimečně. Návrh, aby doplňující pedagogické studium mohly poskytovat i jiné subjekty, než vysoké školy a jejich pracoviště, s nímž vyslovila Pedagogická komora nesouhlas, byl nakonec z novely zákona o pedagogických pracovnících vypuštěn.

„Oceňuji, že ministerstvo školství akceptovalo věcné návrhy Pedagogické komory,“ informuje Radek Sárközi, „některé změny v zákoně o pedagogických pracovnících ale nadále hodnotím negativně.“

Pedagogická komora doporučuje doplnit do zákona o pedagogických pracovnících pasáž definující činnost třídního učitele. Již dříve navrhla vytvoření nového příplatku za třídnictví ve výši minimálně 2 500 Kč měsíčně. Příslušná novela ale čeká v Poslanecké sněmovně na hlasování v prvním čtení již rok.

„Věřím, že návrhy Pedagogické komory budou nakonec schváleny,“ dodává Radek Sárközi, „na Slovensku se to podařilo a naši kolegové si je chválí.“

Pedagogická komora, z.s.

Změny v maturitách

Ministerstvo školství připravilo návrh novely školského zákona, kterým se mění model a hodnocení maturitní zkoušky. Návrh již prošel vnějším připomínkovým řízením. Následně ho projedná vláda, Poslanecká sněmovna a Senát (termíny nejsou v tuto chvíli známé)...

Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících v parlamentu

Vláda schválila návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Nyní čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou a jejími výbory, kde může projít řadou změn díky pozměňovacím návrhům poslanců. Následně ho projedná Senát a jeho výbory, kde opět může dojít ke změnám. Výslednou podobu musí podepsat prezident republiky.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Vedení Pedagogické komory s některými částmi této novely zásadně nesouhlasí a uvažuje o vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách mimo jiné i kvůli těmto změnám.

Budou mít učitelé jednou za 10 let až roční volno pro vlastní vzdělávání?

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) a skupina poslanců napříč politickými stranami předložila návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, kterým se zavádí "volno pro vlastní vzdělávání". Učitelé by mohli jednou za 10 let čerpat volno v délce 5 až 12 měsíců. V této době by dostávali plat ve výši jejich aktuální tarifní třídy a platového stupně.

Tento nový benefit, který je v zahraničí běžný, by mohl pomoci přilákat do škol učitele, kteří v minulosti odešli pracovat mimo školství, i čerstvé absolventy pedagogických fakult, kteří v současné době často do škol nenastupují nebo je brzy opouštějí. Především by ale pomohl stávajícím učitelům s delší praxí čelit syndromu vyhoření.

Do jednoho měsíce musí novelu projednat vláda. Následně návrh projedná Poslanecká sněmovna a její výbory, kde může projít změnami díky pozměňovacím návrhům poslanců. Nakonec ho projedná Senát a jeho výbory, kde opět může dojít ke změnám. Výslednou podobu zákona musí podepsat prezident republiky.

Návrh poslanců Věry Kovářové, Petra Gazdíka, Víta Rakušana, Kateřiny Valachové, Terezy Hyťhové, Františka Váchy, Jany Krutákové, Jana Farského, Petra Pávka, Romana Onderky, Petra Dolínka a Ondřeje Veselého na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Obdobný návrh obsahuje Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který podepsalo přes 3 800 pedagogů.

Stanovisko ředitelů SOŠ k návrhu novely Nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

Pedagogická komora obdržela prostřednictvím datové schránky Stanovisko ředitelů SOŠ k návrhu novely Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Vedení Pedagogické komory se zaslaným stanoviskem souhlasí. Stejné připomínky uváděli členové Pedagogické komory, kteří se zapojili do našeho on-line připomínkování návrhu novely nařízení vlády.

Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce

Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu. Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.

Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluzi

Oceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.

Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT…











V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z  jiných důvodů.

Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.

Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů 

Proč vznikl spolek Pedagogická komora?

    Proč vznikl spolek Pedagogická komora
    • Chyběla tu společná profesní organizace učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogických pracovníků
    • Chceme zlepšit pracovní podmínky všech pedagogů
    • Usilujeme o zvýšení společenské prestiže naší práce
    • Chceme být silným partnerem při jednáních s politiky
    • Je třeba, aby byl hlas pedagogů více slyšet v médiích
    • Chceme připomínkovat legislativní dokumenty a podílet se na změnách ve školství
    • Nechceme, aby za nás mluvili a rozhodovali jiní
    • Většinu věcí si dokážeme spravovat sami
    Aktuální cíle spolku Pedagogická komora
    • Propojení pedagogů a vybudování silné a respektované samosprávné stavovské organizace
    • Iniciování revize inkluze na základě podnětů učitelů z praxe
    • Navýšení rozpočtu školství na průměr Evropské unie
    • Narovnání platů pedagogů na úroveň profesí s VŠ vzděláním
    • Snížení administrativní zátěže škol (ředitelů i učitelů)
    • Transparentní rozhodování o změnách ve školství na základě odborných analýz, statistických dat a zkušeností pedagogů
    • Přijetí zákona o Pedagogické komoře ČR
    Naše činnost


    • Internetová stránka www.pedagogicka-komora.cz 
    • Vytvoření odborných sekcí a pracovních týmů
    • Facebooková skupina Pedagogická komora – diskuze o školství (6 500 diskutujících)
    • Ankety o největších problémech českého školství
    • Twitter Pedagogická komora
    • Nejlepší ministr školství samostatné České republiky (anketa)
    • Stránka na Facebooku Pedagogická komora, z.s.
    • Připomínkování legislativy a podávání pozměňovacích návrhů
    Naše úspěchy
    • Výzva senátorům proti kariérnímu řádu (7 400 signatářů)
    • Petice za nepřijetí kariérního řádu adresovaná poslancům (21 609 podpisů učitelů z 1 150 škol)
    • Zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v MŠ
    • Prezentace ve školském výboru Senátu a Poslanecké sněmovny
    • Jednání s premiérem, ministry, poslanci a senátory
    • Zapojení do pracovních skupin MŠMT (změny v inkluzivní vyhlášce)
    • Informování veřejnosti a novinářů o skutečné situaci ve školství
    Naše návrhy
    • Novela zákoníku práce – zvýšení příplatků za třídnictví a specializované činnosti na 2 500 až 3 500 Kč měsíčně
    • Zvýšení platů pedagogů o 20 % od ledna 2019
    • Zrušení povinného předškolního vzdělávání v mateřských školách pro děti od 5 let
    • Snížení míry přímé vyučovací povinnosti pro všechny specializované činnosti
    • Zvláštní příplatek za zvýšenou míru neuropsychické zátěže pro všechny pedagogy
    • Sjednocení podmínek pro dětské skupiny a mateřské školy
    Pedagogická komora aneb Učitelé a ředitelé sobě… 
    • Potřebujeme více svobody, důvěry a spolupráce
    • Hledáme, co nás spojuje
    • Prosazujeme pozitivní změny ve vzdělávání
    • Navzájem se podporujeme a pomáháme si
    • Ukažme, že se dokážeme domluvit
    • Pojďme společně zachránit české školství