Zobrazují se příspěvky se štítkempřijímací zkoušky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempřijímací zkoušky. Zobrazit všechny příspěvky

AKTUÁLNÍ TÉMA: Výuka matematiky

Současná diskuze o výuce matematiky se zaměřuje na rozdíly mezi Hejného metodou a klasickou didaktikou, ale existuje více přístupů k výuce matematiky - metoda montessori, začít spolu, waldorfská pedagogika, tvořivá škola, daltonský plán atd.

Štefan Klíma: Jednotné přijímací zkoušky. Spravedlivé? Smysluplné?

Ministerstvo školství setrvalo na jednotných přijímacích zkouškách i v době, kdy jejich konání dle mého názoru naprosto pozbývají smyslu. Budou to přijímací zkoušky, které budou velmi diskutabilní a které nebudou zaručeně spravedlivé a troufám si tvrdit, že budou sociálně problematické.

Desetiletí řediteluji SOŠ a SOU. Rozhodně nejsem proti přijímacím zkouškám jako takovým. Po celou dobu organizujeme v naší škole přijímací řízení pro naprosto všechny obory – maturitní i učební. Nepřijímáme tedy žáky na základě prospěchu ze ZŠ. Přesto, nebo právě proto, máme školu plnou po střechu. Učební obory dokonce provozujeme na dvě směny, abychom mohli uspokojit zájem co nejvíce žáků.

Po zavedení jednotných přijímacích zkoušek se ukázalo, že prospěch žáků ze základních škol je opravdu dosti problematický, že známky mnohdy mají z různých základních škol jinou hodnotu. Je to však naprosto logické. Žáky nelze nanormovat. Ani výuku nemůžete zasadit do „České státní normy“. Stejně tak je přeci nesmyslné stanovit normu, jak by „měl vypadat žák“, kterému dovolíme studovat střední školu. Je opravdu nezbytně nutné, aby žáci všech středních škol uměli vyplnit testy, které jim stát předloží? Je známkou nekvality žáka to, že nedokáže vyplnit v jeden konkrétní den některé příklady? Je vůbec lidské zamknout dveře středních škol žákovi, kterému se například v osmé třídě vystřídali dva „matikáři“ a který měl tu smůlu, že půl roku se u něj matematika suplovala, protože ředitel přijal na místo matematikáře nekvalifikovaného inženýra, který v říjnu s prací učitele „sekl“? Jak všichni víte, sehnat následně náhradu je neřešitelný úkol. A vězte, že popisuji reálnou situaci, kterou zažila osoba mi blízká.

U odborných škol jsou kritéria úspěchu v předmětech český jazyk a matematika poměrně pomíjivé. Uvedu to na příkladu jednoho z našich maturitních oborů – střední pedagogická škola. Chceme od budoucích paní učitelek v MŠ, aby perfektně zvládaly češtinu a matematiku? Zcela jistě ano. Ale zároveň potřebujeme, aby s dětmi rády zpívaly, aby rozvíjely jejich sportovní dovednosti, aby je učily estetice a dalším odborným dovednostem. Proto je pro nás daleko důležitější, jestli má uchazečka hudební sluch, sportovní předpoklady či estetické cítění. Český jazyk, cizí jazyk i matematiku žáky naučíme. Ale pokud nemají hudební sluch, či jsou sportovně „mimo“, nepomůže nám ani sám svatý.
Smutný je také fakt, že se po zavedení JPZ ukázalo, že tato zkouška zvyšuje sociální nerovnost mezi uchazeči. Jak uvedl loňský výzkum, rodiče žáků devátých tříd v průměru investují do přípravy na JPZ 8.000,- Kč. To je poměrně značná částka a je jasné, že ne všichni rodiče si ji mohou dovolit. Opravdu tedy chceme zvyšovat sociální nerovnost pro dostupnost maturitního vzdělání??? Mimochodem, letos byl docela problém v době „uzavření škol a společnosti“ sehnat doučování na přijímací zkoušky.

V tomto roce se však k tomuto všemu přidává i psychická rovina. Bude jednotná přijímací zkouška pro všechny uchazeče stejně náročná? Bude tedy spravedlivá? Podívejme se na to pohledem rizikového žáka ve srovnání s žákem zdravým. Jak se asi takový žák bude cítit, když pojede na střední školu v den JPZ hromadnou dopravou, kde se bude tísnit s desítkami dalších cestujících? Jak se bude cítit v okamžiku, kdy vstoupí do třídy a v ní bude dalších 10 - 14 žáků? Bude mít stejné zdravotní podmínky v takovou chvíli?

Takový žák bude ve výrazně větším stresu. Jeho soustředění asi nebude moci být takové, jako u zdravého žáka.

Pokud MŠMT trvá na JPZ proto, že chce mít srovnatelná data, se kterými budeme moci dále pracovat, bude je tedy opravdu mít?

Prosil jsem několikrát pana ministra Plagu, aby se svým poradním týmem ještě jednou zvážili nutnost účasti všech škol na jednotné přijímací zkoušce. Výtečný by byl krok, kdy by rozhodl pan ministr, že školy se JPZ mohou účastnit dobrovolně. To by jistě přivítali ředitelé gymnázií. Ale pomohlo by to i ředitelům ostatních škol. Možná bychom byli překvapeni, jak málo škol by se následně JPZ zúčastnilo.

Ředitelé škol uměli zajistit přijímací zkoušky i před JPZ. Dokázali by to i nyní.

Je jasné, že ředitelé škol vše připravili, jak nejlépe uměli. Školy akci zvládnou. Zajištěno je vše, od dezinfekce, přes větrání učeben, až po měření teplot žáků. Zůstává však největší riziko zanesení viru do škol. Jen do naší školy se v pondělí sjede na 220 žáků z bydlišť od Aše až po Brno. Nezbývá než se modlit, že vše dobře dopadne. Dobře pro učitele škol, tudíž i pro maturanty a končící učně. A samozřejmě si moc přejeme, aby vše skončilo pozitivně pro žáky devátých tříd. Přejme jim, aby 16. června mohli jásat radostí při zhlédnutí výsledků přijímacího řízení na střední školy.

Štefan Klíma, ředitel ISŠ, vedoucí sekce SŠ (Pedagogická komora, z. s.)
(další články autora naleznete zde...)

MŠMT: Termíny zkoušek, vyhlášky, manuály MŠMT

Ministerstvo školství zveřejnilo termíny jednotné přijímací zkoušky na SŠ, závěrečných zkoušek a maturit. AKTUALIZACE: Publikujeme odkazy na schválené vyhlášky, manuály a ukázkové testy.



Štefan Klíma: Otevřený dopis Analýza konce školního roku 2019/2020

Vedení Pedagogické komory, z.s., se připojuje k otevřenému dopisu Štefana Klímy, ředitele Integrované střední školy v Mladé Boleslavi, ohledně konce školního roku 2019/2020. Z dopisu vybíráme: "Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy."

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve sdělovacích prostředcích, na sociálních sítích, ale i v rodinách, se vedou nekončící diskuse o tom, kdy by měli jít žáci do škol. Vidíme řadu návrhů od těch rozumných až po ty, které snad ani nejsou úsměvné. Velký problém vidím zejména v tom, že máme spoustu „neznámých v této rovnici“. Proto jsou názory většinou na vodě. Vychází z neznalosti, i z toho, že „každý školství (stejně jako fotbalu) rozumí, ale jen málokdo ví, jak složitá a náročná je organizace konce školního roku, zejména na středních školách. Prosím tentokráte mateřské školy a základní školy za prominutí, že se jim tolik věnovat nebudu.

V posledních dvou měsících školního roku střední školy musí zvládnout přijímací zkoušky (písemnou část, školní část a v některých oborech i praktickou část – to máme bratru 4-5 dní). Následují maturity – písemné, praktické, ústní, obhajoby. A na SOU k tomu musíme připočítat závěrečné zkoušky, které jsou opět písemné, praktické a ústní. K těmto činnostem musíme ještě připočíst pedagogické rady, třídní schůzky budoucích prvních ročníků a další „drobné“ akce.

V tuto chvíli nevíme, jaký scénář MŠMT zvolí, přesto jsem učinil podle dostupných informací plán toho, jak vůbec vše v červnu zvládnout. Je třeba vidět fakt, že se pohybujeme ve dvou rovinách. První je časová dostupnost, druhá lidský faktor.

K textu přikládám harmonogram všech akcí, jak je předpokládám, vložený do kalendáře naší školy. V harmonogramu se jednoznačně ukazuje, že letošní červen bude pro většinu středních škol mimořádně náročný. V kalendáři nenajdete jeden jediný volný den.

Druhým faktorem je schopnost škol obsadit všechny pozice u maturit, přijímacích zkoušek i závěrečných zkoušek. Udělal jsem si průzkum (to jistě dělají i další ředitelé) mezi našimi učiteli. Očekával jsem, že třetina učitelů bude mít zdravotní komplikace. Bohužel musím na rovinu přiznat, že přibližně 60 – 70 % pedagogických pracovníků je vzhledem ke koronaviru rizikových – sice téměř všichni chtějí do školy jít, ale….. ☹ Některým už lékař vstup do školy přímo zakázal.  Málokterá škola má asi více náhradníků certifikovaných pro zkoušení českého jazyka, anglického jazyka či dalších předmětů. Většina škol asi nemá ani nepřeberné množství zadavatelů.

Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy.

Ukazuje se také, že návrhy, abychom poslali žáky do škol co nejdříve, nejsou opřené o fakta. Bylo by záhodno domyslet, jak by proběhly maturity, ZZ a PZ, pokud by na školu dolehla karanténa.

Zatím bohužel nemám pocit, že MŠMT toto vše řeší. Kéž bych se mýlil!

Přeji vám všem pěkné a slunečné dny. Všem držím palce, abyste byli nejen zdraví, ale ať vše zvládnete tak, abychom mohli být na naše školství náležitě hrdí. Za moji osobu musím znovu opakovat, že současná činnost většiny učitelů je obdivuhodná! Děkuji vám kolegyně a kolegové. 😊

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206

reditel@issmb.cz

Pedagogická komora: Zrušte jednotné přijímací zkoušky, zachovejte maturity!

Vedení Pedagogické komory, z. s., je znepokojeno návrhy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které v pondělí 23. března prezentoval ministr školství Robert Plaga. Tyto návrhy nebyly prodiskutovány s odbornou veřejností a jsou principiálně vadné.

Přijímací zkouška je srovnávací. Maturitní zkouška je certifikační. Proto musí být kladen důraz především na maturitní zkoušku. Přijímací řízení lze dát plně do kompetence škol, které se v řadě případů obejdou bez jednotné přijímací zkoušky. Většině škol postačí vyhodnocení vysvědčení žáků, které lze doplnit o další kritéria. Případné přijímací pohovory je možné zrealizovat online nebo telefonicky.

„My máme na každé místo ve škole tři až čtyři přihlášky, ale stačí mi prospěch z osmičky a devítky a další podrobnosti. Místo pohovoru si ty žáky klidně obvolám,“
říká Štefan Klíma, ředitel mladoboleslavské SPgŠ a ISŠ, která má více než 400 žáků.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opomíjí, že se v případě přijímacích zkoušek jedná o několik odlišných zkoušek: na osmiletá gymnázia, na šestiletá gymnázia a na čtyřletá gymnázia a ostatní typy středních škol. Zkušenosti z gymnázií jsou jen obtížně přenositelné na střední odborné školy i vzhledem k odlišnému zájmu o různé obory i o konkrétní školy.

V případě maturitní zkoušky je návrh na její zrušení, pokud nedojde k otevření škol do 1. června, a nahrazení průměrnou známkou ze tří posledních vysvědčení zcela devalvující pro certifikační charakter této zkoušky. Tento krok je nespravedlivý k dosavadním absolventům s maturitou i k žákům následujících ročníků. Máme sice zprávy z kanadské Alberty, kde k podobnému kroku také sáhli, tam ale není maturita kvalifikačním požadavkem pro výkon řady povolání.

Po devalvaci profese pedagoga v projednávané novele zákona o pedagogických pracovnících tak přichází další nedomyšlená devalvace maturitní zkoušky. Tento krok je možné vysvětlovat jako ryze populistický a prokazuje odtržení ministerstva školství od reality.

„Chápeme, že návrh byl připraven pod tlakem mimořádných okolností, ale mrzí nás, že ministerstvo školství dostatečně nekomunikuje s odbornou veřejností. Upozorňujeme na netransparentnost jeho práce již dlouho a kritika zaznívá i od dalších učitelských organizací,“ říká Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Přijímací řízení na střední školy a maturity v okolních státech

Se souhlasem Parlamentního institutu Poslanecké sněmovny zveřejňujeme materiál Přijímací řízení na střední školy a maturity. Jde o odpověď na konkrétní poslanecký dotaz, která byla zpracována v požadovaném časovém rámci - tedy na základě zdrojů, které byly v daném termínu zpracování dostupné.  Upozorňujeme, že se nejedná o komplexní analýzu, které Parlamentní institut standardně zveřejňuje.

Pedagogická komora považuje údaje v odpovědi za přínosné pro věcnou diskuzi o změnách maturit a přijímacích zkoušek na střední školy. Proto jsme požádali o svolení materiál zveřejnit. Děkujeme, že nám to bylo Parlamentním institutem umožněno.

Doufejme, že MŠMT nechá zpracovat zevrubnou analýzu alespoň dodatečně, když tak neučinilo před zavedením jednotné přijímací zkoušky ani státních maturit...

Pedagogická komora v pořadu A DOST! Výpočetní technika ke státním maturitám

Aktuální díl pořadu A DOST! na TV Stream Velká maturitní loupež? Nebo zajištění bezpečnosti? se věnuje nákladům na obměnu výpočetní techniky ke státním maturitám. Jedná se o zakázku ve výši skoro 236 milionů korun, kterou zadal Cermat a získala ji firma PragoData, a.s. MŠMT se odmítlo k tématu vyjádřit, před kamerou nevystoupil ani nikdo z Cermatu… V České republice je 1.300 středních škol. Náklady na jednu školu tudíž činí více než 181.000 korun. Dosavadní běžné náklady na straně Cermatu na zajištění státních maturit činily 1,1 miliardy korun (2011 až 2017) a jednotné přijímací zkoušky na SŠ 51,5 milionů korun (2014 až 2018).








Celkem JPZ: 51.535.738 Kč

Cut-off score vyřadí především zájemce o nástavbové studium

Z analýzy výsledků, která je součástí Závěrečné souhrnné zprávy k jednotné přijímací zkoušce za rok 2018, vyplývá, že zavedení cut-off score by mělo největší dopady na zájemce o nástavbové studium, zatímco počty studentů gymnázií by ovlivnilo minimálně. Zveřejňujeme nejdůležitější grafy z uvedené analýzy, kterou zpracoval Cermat.




Jsou jednotné přijímačky legální?

V Učitelských novinách vyšel názorový článek Radka Sárköziho Jsou jednotné přijímačky legální?, který upozorňuje na legislativní nedostatky vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání. Vyhláška vznikla v době, kdy ministerstvo školství vedla Kateřina Valachová.

AKTUÁLNÍ TÉMA: Přijímací zkoušky na střední školy

Od školního roku 2016/2017 organizuje Cermat jednotnou přijímací zkoušku na maturitní obory SŠ. Příslušnou vyhlášku prosadila tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zkouška je tvořena testem z češtiny a matematiky. Testy mají váhu minimálně 60 % (u sportovních gymnázií 40 %), o dalších kritériích pro přijetí rozhoduje ředitel střední školy. (Zájemci o studium na konzervatoři tyto testy nedělají, absolvují talentovou zkoušku.) Asociace krajů ČR navrhla zavedení nepodkročitelného minima. Během posledního jednání tripartity zaúkoloval premiér Andrej Babiš ministra školství Roberta Plagu, aby cut-off score připravil do listopadu 2018. Proti tomuto návrhu vystoupila Pedagogická komora, Asociace ředitelů gymnázií, Asociace středních průmyslových škol, Svaz průmyslu a dopravy i ředitelka Cermatu... AKTUALIZACE: Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání byla novelizována s účinností od 1. 11. 2018.

Oficiální informace
Další informace:

CERMAT: Odpovědi k maturitám a přijímacím zkouškám na SŠ

Pedagogická komora zaslala Cermatu několik žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Odpovědi Cermatu naleznete zde. Jelikož nám nebyly zodpovězeny všechny dotazy, odvolali jsme se k MŠMT (to má lhůtu na vyřízení 30 dní...).

Náklady na jednotnou přijímací zkoušku činily celkem 18,6 milionu korun.









Počet pracovníků Cermatu, kteří se věnují tvorbě zadání:






Další odpovědi na žádosti Pedagogické komory podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím...

Radek Sárközi - rozhovor pro portál Vzdělávací služby

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, odpovídal portálu Vzdělávací služby na otázky k aktuálním problémům českého školství.

Blíží se okamžik nástupu reformy financování škol. Jak se k dané inovaci stavíte? Případně, měli byste nějaký vlastní návrh, který by danou oblast řešil?

My jsme navrhli, aby MŠMT připravilo přehlednou webovou stránku, kde bude vše vysvětleno. Její součástí by měl být kalkulátor, kam si ředitel školy zadá parametry a automaticky se mu vypočte, kolik dostane jeho škola peněz v rámci nového financování oproti současnosti. Kupodivu když jsem toto navrhl v příslušné pracovní skupině MŠMT, vystoupil proti nejen zástupce školských odborů, ale i zástupce Asociace ředitelů ZŠ… Nové financování je nastaveno tak, že pomůže většině mateřských škol. U středních škol jsou jeho přínosy velmi sporné. Vše ukáže až praxe. Je tam ještě řada neznámých. Odložení o rok bylo nutností, protože nebylo kvalitně připraveno. Byl to další kostlivec ve skříni pro Kateřině Valachové. Ředitelé opět přijdou o část rozhodovacích pravomocí a znovu jim naroste administrativa. Ale budou mít větší finanční jistotu a systém by mohl být více předvídatelný. Upozorňuji ale, že pokud jen jinak rozkrájíme stejný koláč, více se nenajíme. Současný nespravedlivý systém může být nahrazen systémem, který bude opět nespravedlivý, jen k někomu jinému... Bez velké finanční injekce se reforma financování rozhodně neobejde.

Přijímací zkoušky na SŠ v Radioforu

Ve středu 26. 9. 2018 od 12.33 hovořil Radek Sárközi o přijímacích zkouškách na SŠ v pořadu Radioforum (Český rozhlas Plus). Kdo se hodí na maturitní obor? Studium s maturitou už by nemělo být pro všechny. Příslušný návrh chce v příštích týdnech předložit ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Měl by to stát určovat?

Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ

Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.

Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.

Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat.  Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.

Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.

Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.

"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:
Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?
NE

Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?
ANO

Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?
NE

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Školský zákon, § 60d odstavec 2
"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4

Doporučujeme: