V tomto rozcestníku budeme průběžně zveřejňovat zápisy z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny a Senátu...
Zápis z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (13. května 2020)
- Informace ministra školství k otevírání škol, k termínu maturitních a přijímacích zkoušek na středních školách atd. a části bodu Různé (Uvolňování opatření ve speciálních školách a Uvolňování opatření ve školách) - strana 9 až 16
Zápis z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (20. dubna 2020)
- Návrh poslanců Marka Výborného, Pavla Bělobrádka, Jana Bartoška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 159) - strana 4 až 6 (vyšší příplatky za specializované činnosti a třídnictví)
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 645) - strana 6 až 11 (změny v maturitě)
- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 503) - pokračování jednání přerušeného v obecné rozpravě - strana 11 až 17 (nekvalifikovaní učitelé)
- Aktuální situace ve školských zařízeních v důsledku COVID 19, příprava na znovuotevření škol z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a pedagogických a nepedagogických pracovníků - strana 17 až 22
Zápis z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (24. března 2020)
- Vládní návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 (sněmovní tisk 786)
Zobrazují se příspěvky se štítkemškolský výbor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemškolský výbor. Zobrazit všechny příspěvky
Poděkování školského výboru Poslanecké sněmovny
Publikujeme část Usnesení č. 201 Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 32. schůze ze dne 20. dubna 2020 k Aktuální situaci ve školských zařízeních v důsledku COVID 19, příprava na znovuotevření škol z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, pedagogických a nepedagogických pracovníků. Celé usnesení školského výboru Poslanecké sněmovny ve formátu PDF je k dispozici zde. Audiozáznam příslušné části schůze zveřejnila poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), která přijetí tohoto usnesení navrhla (naleznete ho zde).
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po vyslechnutí informace ministra Roberta Plagy za MŠMT, zpravodajské zprávy posl. Kateřiny Valachové a po rozpravě
I. oceňuje mimořádné nasazení pedagogických pracovníků, nepedagogických pracovníků a rodičů při zajištění a pokračování vzdělávání dětí, žáků a studentů distančním způsobem po uzavření škol v důsledku pandemie COVID19 a vyslovuje jim poděkování;
II. bere na vědomí harmonogram znovuotevření škol ze dne 14. dubna 2020;
III. bere na vědomí stanoviska k harmonogramu znovuotevření škol:
Unie školských asociací ČR CZESHA;
Asociace ředitelů gymnázií;
Sdružení učňovských zařízení ČR;
Českomoravského odborového svazu pracovníků školství;
Svazu průmyslu a dopravy ČR;
Pedagogické komory, z. s.;
Informačního centra o vzdělávání EDUin;
Učitelské platformy;
IV. žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu zaslalo:
1. Metodické pokyny Ministerstva zdravotnictví ke znovuotevření škol bez zbytečného odkladu;
2. Informaci o přípravě a vývoji plnění harmonogramu znovuotevření škol v jednotlivých typech školských zařízení.
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po vyslechnutí informace ministra Roberta Plagy za MŠMT, zpravodajské zprávy posl. Kateřiny Valachové a po rozpravě
I. oceňuje mimořádné nasazení pedagogických pracovníků, nepedagogických pracovníků a rodičů při zajištění a pokračování vzdělávání dětí, žáků a studentů distančním způsobem po uzavření škol v důsledku pandemie COVID19 a vyslovuje jim poděkování;
II. bere na vědomí harmonogram znovuotevření škol ze dne 14. dubna 2020;
III. bere na vědomí stanoviska k harmonogramu znovuotevření škol:
Unie školských asociací ČR CZESHA;
Asociace ředitelů gymnázií;
Sdružení učňovských zařízení ČR;
Českomoravského odborového svazu pracovníků školství;
Svazu průmyslu a dopravy ČR;
Pedagogické komory, z. s.;
Informačního centra o vzdělávání EDUin;
Učitelské platformy;
IV. žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu zaslalo:
1. Metodické pokyny Ministerstva zdravotnictví ke znovuotevření škol bez zbytečného odkladu;
2. Informaci o přípravě a vývoji plnění harmonogramu znovuotevření škol v jednotlivých typech školských zařízení.
AKTUÁLNÍ TÉMA: Vyšší příplatky za třídnictví
Školský výbor Poslanecké sněmovny bude v únoru 2020 projednávat novelu zákoníku práce, která navyšuje specializační příplatek na 2 500 až 3 500 Kč měsíčně a zavádí nový příplatek za třídnictví ve stejné výši. Novela vznikla již v roce 2018, ale teprve nyní byla schválena v prvním čtení. Pedagogická komora se výrazně podílela na vypracování podkladů pro tuto novelu. Vláda dala k novele neutrální stanovisko, MŠMT kladné. Obdobnou změnu v roce 2017 schválil Senát, ale nakonec nebyla poslanci přijata, protože šlo o součást novely zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem...
- Sněmovna přes odpor ANO podpořila vyšší příplatek za třídnictví (ČTK)
- Návrh poslanců Marka Výborného, Pavla Bělobrádka, Jana Bartoška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 159) prvé čtení
- Videozáznam z prvního čtení novely zákoníku práce o vyšších příplatcích (Poslanecká sněmovna, 31.1.2020, od 3 hod. 21 min. záznamu)
- Stenoprotokol z projednávání novely zákoníku práce (Poslanecká sněmovna, první čtení)
- Třídní učitelé na Slovensku mají příplatek minimálně 5 % (citace slovenské legislativy)
- Třídní učitel - RoboCop a zároveň levná pracovní síla ve službách státu. Co ještě vydrží? (Zuzana Růžičková)
- Třídní učitelé si za svou náročnou práci zaslouží ocenění (Radek Sárközi)
- Co všechno dělá a jak dlouho pracuje učitel (Arnoštovo okénko)
- Pracovná doba učiteľa nekončí na obed. Podľa analýz dát softvérovej firmy pracujú učitelia po nociach a cez víkendy (EduWorld)
- Asociace ředitelů základních škol podporuje poslanecký návrh na zvýšení příplatku za práci třídního učitele
- Téma "příplatky" na webu Pedagogická komora
AKTUÁLNÍ TÉMA: Novela zákona o pedagogických pracovnících v Poslanecké sněmovně
Školský výbor Poslanecké sněmovny bude v únoru 2020 projednávat vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících. Hlavní změnou je možnost dočasně uznat pedagogickou kvalifikaci pracovníkovi, který nemá pedagogické vzdělání. Ředitel školy tak bude moci udělat kvalifikovaného učitele ze zaměstnance, který nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon tohoto povolání, a to včetně učitelů všeobecných předmětů na SŠ i 2. stupni ZŠ. K novele se negativně vyjádřila řada organizací - Pedagogická komora, z. s., školské odbory (ČMOS PŠ), akademické senáty pedagogických fakult...
- Videozáznam z prvního čtení novely zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna, 28.1.2020, od 3 hod. 39 min. záznamu)
- Stenoprotokol z projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna, první čtení)
- Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících (Pedagogická komora)
- Novela zákona o pedagogických pracovnících degraduje učitelské povolání (ČMOS PŠ)
- Novela zákona o pedagogických pracovnících (rozcestník)
AKTUÁLNÍ TÉMA: Změny v maturitách (Poslanecká sněmovna)
Školský výbor Poslanecké sněmovny bude v únoru 2020 projednávat vládní novelu školského zákona, která se týká změn v maturitách. Návrh ponechává žákům volbu mezi cizím jazykem a matematikou, jak je tomu v současnosti, a společnou část maturity redukuje ve všech předmětech na didaktické testy. Navrhuje se tudíž změna stávajícího znění legislativy, podle které mají od roku 2022 maturovat všichni žáci povinně kromě češtiny rovněž z cizího jazyka a v oborech uvedených v příslušném nařízení vlády rovněž z matematiky. Slohové práce z češtiny by nehodnotil Cermat, ale učitelé na školách.
- Videozáznam z prvního čtení novely školského zákona o změnách v maturitě (Poslanecká sněmovna, 28.1.2020, 40 min. záznamu)
- Stenoprotokol z projednávání novely školského zákona (Poslanecká sněmovna, první čtení)
- Povinná maturita z matematiky se blíží... (Radek Sárközi, blog.iDNES.cz)
- EDUin vyzval veřejnost, aby se vyjádřila ke čtyřem otázkám, které se týkají maturitní zkoušky z matematiky. Zde je můj pohled (Antonín Jančařík)
- Reakce na argumenty Daniela Münicha proti státní maturitě z matematiky (Martin Krynický)
- Téma "maturity" na webu Pedagogická komora
Školský výbor Senátu neuspořádá veřejné slyšení k otevřenému dopisu politikům
Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který podepsalo přes 3.900 pedagogů, projednal školský výbor Senátu na své dubnové schůzi. Hlavní body dopisu prezentoval přítomným senátorům Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Následnou žádost o uspořádání veřejného slyšení výboru k otevřenému dopisu Pedagogické komory senátor Jiří Drahoš, předseda školského výboru, nedoporučil ke schválení. Členové školského výboru na své červnové schůzi žádost neschválili. Veřejné slyšení v Senátu se tudíž neuskuteční...
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (Senát)
Zápis z 5. schůze konané dne 23. dubna 2019
K bodu - Projednání „Otevřeného dopisu politikům za záchranu českého školství“
Zápis ze 7. schůze konané dne 11. června 2019
K bodu - Sdělení předsedy výboru
- Žádost Pedagogické komory (Mgr. Radek Sárközi) o uspořádání VSV k Otevřenému dopisu politikům za záchranu českého školství.
Dále předseda výboru otevřel rozpravu k žádosti o uspořádání VSV k Otevřenému dopisu za záchranu českého školství. Předseda výboru nevidí konání VSV jako důvodné - další instituce se zabývají školství, konají se odborné akce a debaty o změnách ve školství. V rozpravě vystoupili senátor V. Chaloupek a senátorka J. Vítková. Pro konání VSV bylo 6 senátorů proti a 2 se zdrželi (9. – viz HP).
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (Senát)
Zápis z 5. schůze konané dne 23. dubna 2019
K bodu - Projednání „Otevřeného dopisu politikům za záchranu českého školství“
Mgr. R. Sarközi, prezident spolku Pedagogická komora, z. s. odůvodnil předložení Otevřeného dopisu. Formou prezentace poukázal na problémy českého školství – např. 2leté děti v MŠ, inkluze, odměňování a pracovní podmínky pedagogů. Obrátil se na výbor s žádostí o uspořádání veřejného slyšení. Cílem je medializovat problémy školství a upozornit na jejich odkládání. Předseda výboru senátor J. Drahoš uvedl, že všichni senátoři mají dopis k dispozici, jedná se o dlouhodobé problémy, o kterých se ví. Děkuje za seznámení s dopisem. V rozpravě vystoupila senátorka J. Vítková a senátoři Zd. Papoušek a P. Štohl. Diskutovaly se otázky kariérního řádu, finanční ohodnocení, prestiž učitele, třídnictví.
K bodu - Sdělení předsedy výboru
- Žádost Pedagogické komory (Mgr. Radek Sárközi) o uspořádání VSV k Otevřenému dopisu politikům za záchranu českého školství.
Dále předseda výboru otevřel rozpravu k žádosti o uspořádání VSV k Otevřenému dopisu za záchranu českého školství. Předseda výboru nevidí konání VSV jako důvodné - další instituce se zabývají školství, konají se odborné akce a debaty o změnách ve školství. V rozpravě vystoupili senátor V. Chaloupek a senátorka J. Vítková. Pro konání VSV bylo 6 senátorů proti a 2 se zdrželi (9. – viz HP).
Odkaz na zdroje: https://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/dokumenty
AKTUÁLNÍ TÉMA: Školský výbor Poslanecké sněmovny a Senátu
Aktuální složení školského výboru Poslanecké sněmovny a Senátu.
- Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (Poslanecká sněmovna)
- Podvýbor pro regionální školství (Poslanecká sněmovna)
- Další podvýbory Výboru pro VVKMaT (Poslanecká sněmovna)
- Dokumenty Výboru pro VVKMaT (Poslanecká sněmovna)
- Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (Senát)
- Zápisy ze schůze Výboru pro VVKLPaP (Senát)
Školský výbor Senátu projedná otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
V úterý 23. dubna 2019 projedná školský výbor Senátu otevřený dopis politikům za záchranu českého školství. Otevřený dopis Pedagogické komory podepsalo přes 3 800 pedagogů. Připojily se k němu i celé školy a organizace jako Společnost pro předškolní výchovu nebo Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Konkrétní návrhy obsažené v otevřeném dopise podpořili jednotlivci i školy v rámci akcí Pedagogické komory Den učitelů v černé a Týden škol v černé, do kterých se zapojili učitelé z tisícovky škol.
„Chceme o obsahu otevřeného dopisu jednat se senátory, poslanci a ministry, oslovili jsme i premiéra,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „věřím, že po projednání ve školském výboru Senátu se bude otevřeným dopisem zabývat i vláda.“
Otevřený dopis začíná slovy: „Vážení členové vlády, poslanci a senátoři, české školství se kvůli dlouhodobému podfinancování a řadě nedomyšlených změn ocitlo na pokraji kolapsu. Pokud nemá zcela zkolabovat, je třeba naslouchat pracovníkům škol a okamžitě začít řešit konkrétní problémy, na které pedagogové již řadu let marně upozorňují.“
Ukončen je následující výzvou: „Proto vyzýváme všechny politiky k jednání a urychlené nápravě. O tom, zda bude naše země v budoucnu prosperovat, se rozhoduje teď. Doposud stálo školství přes proklamace o jeho prioritě na okraji zájmu. Pojďme to společně změnit a zachránit české školství pro budoucí generace.“
Návrhy Pedagogické komory na záchranu českého školství jsou rozděleny do sedmi oblastí.
• Navýšit školský rozpočet na průměr zemí Evropské unie
• Zapojit pedagogické pracovníky do přípravy změn ve školství
• Snížit administrativní zátěž škol a jejich pracovníků
• Provést odbornou revizi inkluze
• Napravit nespravedlnosti v odměňování pedagogických pracovníků
• Podpořit pedagogy v jejich náročné práci
• Zvýšit platy pedagogů na 130 % průměrné mzdy
Přílohu otevřeného dopisu tvoří vzkazy politikům od jednotlivých signatářů, které čítají skoro 150 stran textu, a vzkazy organizátorům z Pedagogické komory.
Pedagogická komora je s 2 500 členy největší školský spolek v České republice. Radek Sárközi zaslal ministru školství Robertu Plagovi žádost, aby MŠMT udělilo Pedagogické komoře statut externího připomínkového místa ke školské legislativě.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Z textu otevřeného dopisu vybíráme citace k jednotlivým bodům:
„Již v programovém prohlášení vlády Miloše Zemana z roku 1998 stálo: „Prioritu vzdělávání vláda konkrétně promítne do své rozpočtové politiky posilováním kapitoly školství s cílem dosáhnout do roku 2002 jejího 6 % podílu na HDP.“ V roce 2011 směřovalo do školství 4,3 % hrubého domácího produktu, což je historické maximum. Od té doby výdaje postupně klesaly až na 3,6 % HDP v roce 2016. Veřejné výdaje na školství v běžných cenách byly v roce 2011 vyšší než v roce 2016 i v absolutních částkách. Průměr členských zemí Evropské unie činí 4,9 % HDP, OECD 5,2 % HDP. Je nutné skokově navýšit rozpočet českého školství minimálně o 25 %, abychom dosáhli alespoň průměru EU.“
„MŠMT a jím přímo zřízené organizace rozhodují často netransparentně… Nereprezentativní neziskové organizace s minimem členů, kteří ani nepracují přímo se žáky, lobbují u politiků i úředníků a daří se jim prosazovat změny, které mají negativní dopady na celé školství, zatímco varování před dopady těchto opatření od pedagogů z praxe bývají bagatelizována a zůstávají často nevyslyšena… Učitelé se o chystaných změnách dozvídají pozdě (většinou až po jejich schválení). Nové požadavky vnucené shora pak zcela oprávněně nepřijmou za své a často je plní jen formálně.“
„Ministerstvo školství, jím přímo řízené organizace i další subjekty zavalily školy administrativou. Řada údajů se vykazuje opakovaně různým institucím, přestože by si je mohly sdílet mezi sebou. Je třeba zjednodušit administrativu spojenou s čerpáním financí z evropských fondů. Česká školní inspekce by měla vyžadovat jen povinné informace vyplývající z legislativy, ostatní v současnosti požadovaná data by měly školy poskytovat výhradně dobrovolně.“
„Základem revize inkluze nesmí být snaha ušetřit finance. Musí dojít především k odborné revizi společného vzdělávání. Je třeba usnadnit vznik speciálních tříd v běžných školách, aby rozhodnutí o jejich zřízení bylo zcela v kompetenci ředitele školy, nikoliv krajského úřadu. Výuku žáků se závažnějšími diagnózami musí zajišťovat speciální pedagogové ve třídách s menším počtem dětí. Je nutné umožnit společnou výuku žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě, ať už běžné nebo speciální. Je třeba zavést zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo současného byrokratického systému přidělování podpůrných opatření. V současnosti škola začíná vytvářet podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami až po přijetí dítěte, což kvůli dlouhým čekacím lhůtám v poradenských zařízeních trvá řadu měsíců (meziročně se zvýšil počet žáků se SVP skoro o 15 000). Žáci i jejich učitelé zůstávají dlouho bez patřičné podpory. Až po několika letech se může ukázat, že podpůrná opatření žákovi nepomohla. Pak už je mnohem obtížnější ztracené roky zpětně dohánět přeřazením žáka do speciální třídy nebo školy. Proto by měla platit zásada „nejprve kvalitní podmínky“. Pracovníci poradenských zařízení by měli pozorovat žáka ve školním prostředí, ale na to se jim v současném systému nedostává času. Je třeba obnovit Přílohu RVP ZV pro žáky s LMP, která výrazně navyšovala žákům s lehkým mentálním postižením počty hodin v oblasti Člověk a svět práce. Rozhodující slovo musí mít vždy zákonní zástupci žáka a nelze jim bránit vybrat si pro své dítě speciální třídu nebo školu, jak je tomu v současnosti. Pro kvalitní rozhodnutí je třeba poskytnout rodičům žáka dostatek informací. Měli by se svým dítětem osobně navštívit danou školu i výuku ve třídě, do které bude žák zařazen. Chybí efektivní systémová podpora nadaných žáků, dětí s jiným mateřským jazykem než je čeština nebo žáků ohrožených školním neúspěchem. Místo skutečného společného vzdělávání funguje současný systém jen jako pouhá společná docházka do běžné třídy. Inkluzi by měl být nadřazen mnohem důležitější cíl – přivést každého žáka k jeho osobnímu maximu. Pro některé děti je nejvhodnější cestou výuka ve speciální třídě, pro jiné vzdělávání v běžné třídě.“
„Ředitelé různých stupňů škol mají výrazně odlišné platy, přestože náročnost jejich práce je obdobná. Zatímco ředitelky MŠ jsou zařazovány nejčastěji do 10. tarifní třídy, ředitelé ZŠ a SŠ do 13. platové třídy. Všichni ředitelé by měli být minimálně ve 13. třídě, nebo by mělo být ředitelkám MŠ zařazení do nižší tarifní třídy kompenzováno dorovnáním platu. Zatímco ředitelky MŠ mají přímou pedagogickou činnost až 20 hodin týdně, ředitelé SŠ mohou mít jen 2 hodiny (dle velikosti školy). Míra přímé pedagogické činnosti by měla být u ředitelů různých stupňů škol stejná, a to 2 hodiny týdně. Velikost školy by měla být zohledněna počtem zástupců ředitele, nikoliv mírou přímé pedagogické činnosti ředitele školy. Obdobně se výrazně liší míra přímé pedagogické činnosti učitelek MŠ od učitelů ZŠ a SŠ. Je nepřípustné, aby se úvazky učitelek MŠ krátily, pokud není třída naplněna na výjimku přes 24 dětí, jak se nyní děje. Učitelky MŠ jsou zařazovány nejčastěji do 9. platové třídy, zatímco učitelé ZŠ a SŠ do 12. tarifní třídy. Učitelky MŠ by měly být zařazeny minimálně v 11. třídě, nebo by jim mělo být zařazení do nižší tarifní třídy kompenzováno dorovnáním platu. Rozhodně by se jim neměly odečítat roky praxe, jak je tomu nyní. Podmínky v mateřských školách by měly být obdobné, jaké mají dětské skupiny. Zatímco v MŠ je jedna učitelka sama na až 28 dětí ve třídě, v dětské skupině jsou tři dospělé osoby na maximálně 24 dětí. Proto navrhujeme, aby stát financoval minimálně dvě dospělé osoby ve třídě po celý čas provozu mateřské školy. Sjednotit by se měla rovněž přímá pedagogická činnost zástupců ředitele a vedoucích učitelek v MŠ i jejich zařazení do tarifních tříd. Nově by měla být stanovena přímá pedagogická činnost vychovatelek a asistentů pevně (nikoliv formou intervalu) a mělo by se omezit jejich zaměstnávání na částečné úvazky. Je nepřípustné, aby byly vychovatelky zařazovány pouze do 8. platové třídy a asistenti jen do 5. tarifní třídy, která je pod zaručenou mzdou.“
„Státní školství je v médiích častým terčem paušální kritiky, přestože v mezinárodních šetřeních TIMSS a PIRLS jsou čeští žáci nadprůměrní a v šetření PISA jsou kromě čtenářské gramotnosti na průměru států OECD. Vláda by měla propagovat učitelské povolání a politici by měli častěji veřejně oceňovat náročnou práci pedagogů. Zcela chybí ucelený program prevence syndromu vyhoření, kterým je ohrožena velká část učitelů. Pracovní podmínky pedagogů se stále zhoršují a nároky na ně rostou. V řadě zemí mohou učitelé po určité době čerpat rok placeného volna. Nezahrnujte učitele stále dalšími a dalšími povinnostmi, které není v lidských silách zvládnout, nebo začnou ze školství odcházet v mnohem větším počtu, než tomu bylo doposud. Roste počet hodin vyučovaných neaprobovaně, nebo dokonce nekvalifikovaně. Ředitelé marně shánějí učitele některých aprobací.“
„Již Špidlova vláda ve svém programovém prohlášení z roku 2002 uvedla: „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie.“ Ministryně Petra Buzková v roce 2003 slíbila učitelům, že jejich platy budou od roku 2006 na úrovni 130 % průměrných mezd v zemi. Skutečnost je taková, že poměr platů českých učitelů vůči mzdám zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v ČR je nejnižší mezi zeměmi Evropské unie i OECD a činí necelých 60 %.“
„Chceme o obsahu otevřeného dopisu jednat se senátory, poslanci a ministry, oslovili jsme i premiéra,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „věřím, že po projednání ve školském výboru Senátu se bude otevřeným dopisem zabývat i vláda.“
Otevřený dopis začíná slovy: „Vážení členové vlády, poslanci a senátoři, české školství se kvůli dlouhodobému podfinancování a řadě nedomyšlených změn ocitlo na pokraji kolapsu. Pokud nemá zcela zkolabovat, je třeba naslouchat pracovníkům škol a okamžitě začít řešit konkrétní problémy, na které pedagogové již řadu let marně upozorňují.“
Ukončen je následující výzvou: „Proto vyzýváme všechny politiky k jednání a urychlené nápravě. O tom, zda bude naše země v budoucnu prosperovat, se rozhoduje teď. Doposud stálo školství přes proklamace o jeho prioritě na okraji zájmu. Pojďme to společně změnit a zachránit české školství pro budoucí generace.“
Návrhy Pedagogické komory na záchranu českého školství jsou rozděleny do sedmi oblastí.
• Navýšit školský rozpočet na průměr zemí Evropské unie
• Zapojit pedagogické pracovníky do přípravy změn ve školství
• Snížit administrativní zátěž škol a jejich pracovníků
• Provést odbornou revizi inkluze
• Napravit nespravedlnosti v odměňování pedagogických pracovníků
• Podpořit pedagogy v jejich náročné práci
• Zvýšit platy pedagogů na 130 % průměrné mzdy
Přílohu otevřeného dopisu tvoří vzkazy politikům od jednotlivých signatářů, které čítají skoro 150 stran textu, a vzkazy organizátorům z Pedagogické komory.
Pedagogická komora je s 2 500 členy největší školský spolek v České republice. Radek Sárközi zaslal ministru školství Robertu Plagovi žádost, aby MŠMT udělilo Pedagogické komoře statut externího připomínkového místa ke školské legislativě.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Z textu otevřeného dopisu vybíráme citace k jednotlivým bodům:
„Již v programovém prohlášení vlády Miloše Zemana z roku 1998 stálo: „Prioritu vzdělávání vláda konkrétně promítne do své rozpočtové politiky posilováním kapitoly školství s cílem dosáhnout do roku 2002 jejího 6 % podílu na HDP.“ V roce 2011 směřovalo do školství 4,3 % hrubého domácího produktu, což je historické maximum. Od té doby výdaje postupně klesaly až na 3,6 % HDP v roce 2016. Veřejné výdaje na školství v běžných cenách byly v roce 2011 vyšší než v roce 2016 i v absolutních částkách. Průměr členských zemí Evropské unie činí 4,9 % HDP, OECD 5,2 % HDP. Je nutné skokově navýšit rozpočet českého školství minimálně o 25 %, abychom dosáhli alespoň průměru EU.“
„MŠMT a jím přímo zřízené organizace rozhodují často netransparentně… Nereprezentativní neziskové organizace s minimem členů, kteří ani nepracují přímo se žáky, lobbují u politiků i úředníků a daří se jim prosazovat změny, které mají negativní dopady na celé školství, zatímco varování před dopady těchto opatření od pedagogů z praxe bývají bagatelizována a zůstávají často nevyslyšena… Učitelé se o chystaných změnách dozvídají pozdě (většinou až po jejich schválení). Nové požadavky vnucené shora pak zcela oprávněně nepřijmou za své a často je plní jen formálně.“
„Ministerstvo školství, jím přímo řízené organizace i další subjekty zavalily školy administrativou. Řada údajů se vykazuje opakovaně různým institucím, přestože by si je mohly sdílet mezi sebou. Je třeba zjednodušit administrativu spojenou s čerpáním financí z evropských fondů. Česká školní inspekce by měla vyžadovat jen povinné informace vyplývající z legislativy, ostatní v současnosti požadovaná data by měly školy poskytovat výhradně dobrovolně.“
„Základem revize inkluze nesmí být snaha ušetřit finance. Musí dojít především k odborné revizi společného vzdělávání. Je třeba usnadnit vznik speciálních tříd v běžných školách, aby rozhodnutí o jejich zřízení bylo zcela v kompetenci ředitele školy, nikoliv krajského úřadu. Výuku žáků se závažnějšími diagnózami musí zajišťovat speciální pedagogové ve třídách s menším počtem dětí. Je nutné umožnit společnou výuku žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě, ať už běžné nebo speciální. Je třeba zavést zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo současného byrokratického systému přidělování podpůrných opatření. V současnosti škola začíná vytvářet podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami až po přijetí dítěte, což kvůli dlouhým čekacím lhůtám v poradenských zařízeních trvá řadu měsíců (meziročně se zvýšil počet žáků se SVP skoro o 15 000). Žáci i jejich učitelé zůstávají dlouho bez patřičné podpory. Až po několika letech se může ukázat, že podpůrná opatření žákovi nepomohla. Pak už je mnohem obtížnější ztracené roky zpětně dohánět přeřazením žáka do speciální třídy nebo školy. Proto by měla platit zásada „nejprve kvalitní podmínky“. Pracovníci poradenských zařízení by měli pozorovat žáka ve školním prostředí, ale na to se jim v současném systému nedostává času. Je třeba obnovit Přílohu RVP ZV pro žáky s LMP, která výrazně navyšovala žákům s lehkým mentálním postižením počty hodin v oblasti Člověk a svět práce. Rozhodující slovo musí mít vždy zákonní zástupci žáka a nelze jim bránit vybrat si pro své dítě speciální třídu nebo školu, jak je tomu v současnosti. Pro kvalitní rozhodnutí je třeba poskytnout rodičům žáka dostatek informací. Měli by se svým dítětem osobně navštívit danou školu i výuku ve třídě, do které bude žák zařazen. Chybí efektivní systémová podpora nadaných žáků, dětí s jiným mateřským jazykem než je čeština nebo žáků ohrožených školním neúspěchem. Místo skutečného společného vzdělávání funguje současný systém jen jako pouhá společná docházka do běžné třídy. Inkluzi by měl být nadřazen mnohem důležitější cíl – přivést každého žáka k jeho osobnímu maximu. Pro některé děti je nejvhodnější cestou výuka ve speciální třídě, pro jiné vzdělávání v běžné třídě.“
„Ředitelé různých stupňů škol mají výrazně odlišné platy, přestože náročnost jejich práce je obdobná. Zatímco ředitelky MŠ jsou zařazovány nejčastěji do 10. tarifní třídy, ředitelé ZŠ a SŠ do 13. platové třídy. Všichni ředitelé by měli být minimálně ve 13. třídě, nebo by mělo být ředitelkám MŠ zařazení do nižší tarifní třídy kompenzováno dorovnáním platu. Zatímco ředitelky MŠ mají přímou pedagogickou činnost až 20 hodin týdně, ředitelé SŠ mohou mít jen 2 hodiny (dle velikosti školy). Míra přímé pedagogické činnosti by měla být u ředitelů různých stupňů škol stejná, a to 2 hodiny týdně. Velikost školy by měla být zohledněna počtem zástupců ředitele, nikoliv mírou přímé pedagogické činnosti ředitele školy. Obdobně se výrazně liší míra přímé pedagogické činnosti učitelek MŠ od učitelů ZŠ a SŠ. Je nepřípustné, aby se úvazky učitelek MŠ krátily, pokud není třída naplněna na výjimku přes 24 dětí, jak se nyní děje. Učitelky MŠ jsou zařazovány nejčastěji do 9. platové třídy, zatímco učitelé ZŠ a SŠ do 12. tarifní třídy. Učitelky MŠ by měly být zařazeny minimálně v 11. třídě, nebo by jim mělo být zařazení do nižší tarifní třídy kompenzováno dorovnáním platu. Rozhodně by se jim neměly odečítat roky praxe, jak je tomu nyní. Podmínky v mateřských školách by měly být obdobné, jaké mají dětské skupiny. Zatímco v MŠ je jedna učitelka sama na až 28 dětí ve třídě, v dětské skupině jsou tři dospělé osoby na maximálně 24 dětí. Proto navrhujeme, aby stát financoval minimálně dvě dospělé osoby ve třídě po celý čas provozu mateřské školy. Sjednotit by se měla rovněž přímá pedagogická činnost zástupců ředitele a vedoucích učitelek v MŠ i jejich zařazení do tarifních tříd. Nově by měla být stanovena přímá pedagogická činnost vychovatelek a asistentů pevně (nikoliv formou intervalu) a mělo by se omezit jejich zaměstnávání na částečné úvazky. Je nepřípustné, aby byly vychovatelky zařazovány pouze do 8. platové třídy a asistenti jen do 5. tarifní třídy, která je pod zaručenou mzdou.“
„Státní školství je v médiích častým terčem paušální kritiky, přestože v mezinárodních šetřeních TIMSS a PIRLS jsou čeští žáci nadprůměrní a v šetření PISA jsou kromě čtenářské gramotnosti na průměru států OECD. Vláda by měla propagovat učitelské povolání a politici by měli častěji veřejně oceňovat náročnou práci pedagogů. Zcela chybí ucelený program prevence syndromu vyhoření, kterým je ohrožena velká část učitelů. Pracovní podmínky pedagogů se stále zhoršují a nároky na ně rostou. V řadě zemí mohou učitelé po určité době čerpat rok placeného volna. Nezahrnujte učitele stále dalšími a dalšími povinnostmi, které není v lidských silách zvládnout, nebo začnou ze školství odcházet v mnohem větším počtu, než tomu bylo doposud. Roste počet hodin vyučovaných neaprobovaně, nebo dokonce nekvalifikovaně. Ředitelé marně shánějí učitele některých aprobací.“
„Již Špidlova vláda ve svém programovém prohlášení z roku 2002 uvedla: „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie.“ Ministryně Petra Buzková v roce 2003 slíbila učitelům, že jejich platy budou od roku 2006 na úrovni 130 % průměrných mezd v zemi. Skutečnost je taková, že poměr platů českých učitelů vůči mzdám zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v ČR je nejnižší mezi zeměmi Evropské unie i OECD a činí necelých 60 %.“
Pedagogická komora podporuje navýšení rozpočtu pro školství
Poslanci podali více než 20 pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu na rok 2019 v kapitole 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Pedagogická komora podporuje všechny změny, které povedou k navýšení rozpočtu pro školství. Pokud by byly schváleny, podíl výdajů na české školství vzhledem k hrubému domácímu produktu se výrazně přiblíží průměru států OECD, což je 5,2 % HDP. Díky tomu by konečně mohl být splněn slib, že učitelé budou pobírat 130 % průměrné mzdy v ČR, který zazněl již před 15 lety.
Pedagogická komora rovněž podporuje změny ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na roky 2020 a 2021, který v tuto chvíli nepočítá s dalším růstem financí na platy zaměstnanců ve školství. Pokud by mělo být splněno programové prohlášení současné vlády, že výše platů učitelů bude činit 150 % vzhledem k roku 2017, musí by být částky ve střednědobém výhledu navýšeny minimálně o 21 miliard korun.
K poslaneckým návrhům, které by znamenaly přesuny financí uvnitř rozpočtu školství, zaujala Pedagogická komora stanovisko neutrální. „Rozhodně jsme proti tomu, aby byly finance přesouvány z kapitoly školství jinam,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „ již dnes je školství výrazně podfinancováno, což je hlavní příčinou většiny problémů, s kterými se potýkáme.“
Na půdě Pedagogické komory vznikl otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který upozorňuje na největší problémy a přináší i návrhy jejich řešení. Během prvního týdne od zveřejnění se k tomuto otevřenému dopisu připojilo přes 2 800 pedagogů. Podporu mu vyjadřují i celé školy. Návrhy Pedagogické komory chce projednat školský výbor Senátu. Prezident spolku Radek Sárközi již požádal o osobní jednání k otevřenému dopisu ministra školství a premiéra.
Radek Sárközi k tomu dodává: „Půl roku čekáme, kdy Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení novelu zákoníku práce, která navyšuje příplatky za třídnictví a specializované činnosti, které se 15 let nevalorizovaly. Poslanecké kluby ANO, ČSSD a někteří poslanci za KSČM ji bohužel blokují. Školství je prioritou pouze na papíře nebo ve vyjádřeních politiků pro média, skutečnost je opačná. Jinak by Česká republika nefigurovala v mezinárodních statistikách na posledních místech ve výdajích na školství a na zcela posledním místě ohledně platů učitelů. Právě stagnující příplatky ukazují, že školství prioritou není. Zatímco v jiných profesích v roce 2019 výrazně vzrostou, pedagogové se jejich navýšení nedočkali.“
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Pedagogická komora, z.s., je v současnosti největší školský spolek v České republice. Má více než 2 400 členů, z nichž většinu tvoří učitelé všech stupňů škol (ředitelů škol sdružuje více než 400). V minulosti zorganizovali zakladatelé Pedagogické komory úspěšnou výzvu senátorům (7 400 signatářů) a petici za nepřijetí kariérního řádu (21 609 podpisů z 1 150 škol). Jednáme s ministry, premiérem, poslanci i senátory. Tlumočíme názory pedagogů z praxe novinářům. Účastníme se pracovních skupin MŠMT (např. skupiny pro společné vzdělávání, která navrhla změny v inkluzivní vyhlášce). Jako první jsme upozornili již v únoru, že školám chybí peníze na nenárokové části platu kvůli přednostnímu financování inkluze krajskými úřady - výsledkem bylo, že MŠMT poslalo letos na podzim krajům navíc 1 miliardu korun. Výrazně jsme se podíleli na zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách a uvolnění podmínek pro vznik přípravných tříd na ZŠ nebo na zafinancování překrývání učitelek v MŠ již od roku 2019. Aktuálně navrhujeme zvýšení příplatků pro třídní učitele a za specializované činnosti na minimálně 2 500 Kč měsíčně a zvýšení platů všech pedagogických pracovníků od ledna 2019 o 20 %.
Pedagogická komora rovněž podporuje změny ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na roky 2020 a 2021, který v tuto chvíli nepočítá s dalším růstem financí na platy zaměstnanců ve školství. Pokud by mělo být splněno programové prohlášení současné vlády, že výše platů učitelů bude činit 150 % vzhledem k roku 2017, musí by být částky ve střednědobém výhledu navýšeny minimálně o 21 miliard korun.
K poslaneckým návrhům, které by znamenaly přesuny financí uvnitř rozpočtu školství, zaujala Pedagogická komora stanovisko neutrální. „Rozhodně jsme proti tomu, aby byly finance přesouvány z kapitoly školství jinam,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „ již dnes je školství výrazně podfinancováno, což je hlavní příčinou většiny problémů, s kterými se potýkáme.“
Na půdě Pedagogické komory vznikl otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který upozorňuje na největší problémy a přináší i návrhy jejich řešení. Během prvního týdne od zveřejnění se k tomuto otevřenému dopisu připojilo přes 2 800 pedagogů. Podporu mu vyjadřují i celé školy. Návrhy Pedagogické komory chce projednat školský výbor Senátu. Prezident spolku Radek Sárközi již požádal o osobní jednání k otevřenému dopisu ministra školství a premiéra.
Radek Sárközi k tomu dodává: „Půl roku čekáme, kdy Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení novelu zákoníku práce, která navyšuje příplatky za třídnictví a specializované činnosti, které se 15 let nevalorizovaly. Poslanecké kluby ANO, ČSSD a někteří poslanci za KSČM ji bohužel blokují. Školství je prioritou pouze na papíře nebo ve vyjádřeních politiků pro média, skutečnost je opačná. Jinak by Česká republika nefigurovala v mezinárodních statistikách na posledních místech ve výdajích na školství a na zcela posledním místě ohledně platů učitelů. Právě stagnující příplatky ukazují, že školství prioritou není. Zatímco v jiných profesích v roce 2019 výrazně vzrostou, pedagogové se jejich navýšení nedočkali.“
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Pedagogická komora, z.s., je v současnosti největší školský spolek v České republice. Má více než 2 400 členů, z nichž většinu tvoří učitelé všech stupňů škol (ředitelů škol sdružuje více než 400). V minulosti zorganizovali zakladatelé Pedagogické komory úspěšnou výzvu senátorům (7 400 signatářů) a petici za nepřijetí kariérního řádu (21 609 podpisů z 1 150 škol). Jednáme s ministry, premiérem, poslanci i senátory. Tlumočíme názory pedagogů z praxe novinářům. Účastníme se pracovních skupin MŠMT (např. skupiny pro společné vzdělávání, která navrhla změny v inkluzivní vyhlášce). Jako první jsme upozornili již v únoru, že školám chybí peníze na nenárokové části platu kvůli přednostnímu financování inkluze krajskými úřady - výsledkem bylo, že MŠMT poslalo letos na podzim krajům navíc 1 miliardu korun. Výrazně jsme se podíleli na zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách a uvolnění podmínek pro vznik přípravných tříd na ZŠ nebo na zafinancování překrývání učitelek v MŠ již od roku 2019. Aktuálně navrhujeme zvýšení příplatků pro třídní učitele a za specializované činnosti na minimálně 2 500 Kč měsíčně a zvýšení platů všech pedagogických pracovníků od ledna 2019 o 20 %.
Pedagogická komora ve školském výboru Poslanecké sněmovny
Ve čtvrtek 26. dubna 2018 představil Radek Sárközi spolek Pedagogická komora poslancům školského výboru Poslanecké sněmovny na jeho výjezdním zasedání v Lipnici nad Sázavou.
Prezident Pedagogické komory seznámil přítomné poslance s historií vzniku nového spolku, informoval je o aktuálním počtu členů (více než 1 900 pedagogů), popsal dosavadní činnost spolku a jeho zapojení do pracovních skupin MŠMT a NÚV. Také připomněl Iniciativu Pedagogická komora, která loni organizovala výzvu senátorům proti kariérnímu řádu (7 400 signatářů) a petici proti kariérnímu řádu (21 609 podpisů učitelů z 1 150 škol).
Radek Sárközi upozornil na největší problémy českého školství – dlouhodobé podfinancování, kdy podíl školství na hrubém domácím produktu postupně klesl ze 4,3 % v roce 2011 na 3,7 % HDP (abychom se dostali na evropský průměr 5,1 % HDP, bylo by nutné navýšit školský rozpočet o 66 miliard korun), nekoncepčnost reforem (chybějící analýzy), netransparentnost v práci ministerstva školství (nezveřejňování informací o pracovních skupinách a zápisů z nich) a neochota zapojovat řadové pedagogy do diskuzí a rozhodování o změnách v oblasti vzdělávání.
Z aktuálních problémů školství zmínil garanci míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách, kterou mají pouze dva bohaté státy Evropské unie a do roku 2020 ji nelze personálně ani finančně zajistit (roční náklady navíc by byly 10 miliard korun); upozornil na rizika reformy financování škol, kdy kvůli současnému nedostatku učitelů a předpokládanému navýšení jejich počtu o 10 % hrozí zvyšování přímé vyučovací činnosti; kritizoval špatné nastavení inkluze, kdy žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nevyučují speciální pedagogové, klesá počet speciálních tříd a počet žáků ve speciálních školách má Česká republika již nižší než Finsko či Dánsko.
Dále seznámil poslance s výsledky ankety mezi členy spolku Pedagogická komora (pro současnou podobu inkluze se vyslovilo pouze 2,1 % respondentů, pro garanci umístění dvouletých dětí do MŠ jen 2,4 % respondentů).
Na závěr svého vystoupení požádal Radek Sárközi přítomné poslance, aby podpořili novelu zákoníku práce, jejíž návrh vznikl v Pedagogické komoře a která navyšuje od ledna 2019 příplatky pro třídní učitele a za specializované činnosti na 2 500 až 3 500 korun měsíčněs.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Prezident Pedagogické komory seznámil přítomné poslance s historií vzniku nového spolku, informoval je o aktuálním počtu členů (více než 1 900 pedagogů), popsal dosavadní činnost spolku a jeho zapojení do pracovních skupin MŠMT a NÚV. Také připomněl Iniciativu Pedagogická komora, která loni organizovala výzvu senátorům proti kariérnímu řádu (7 400 signatářů) a petici proti kariérnímu řádu (21 609 podpisů učitelů z 1 150 škol).
Radek Sárközi upozornil na největší problémy českého školství – dlouhodobé podfinancování, kdy podíl školství na hrubém domácím produktu postupně klesl ze 4,3 % v roce 2011 na 3,7 % HDP (abychom se dostali na evropský průměr 5,1 % HDP, bylo by nutné navýšit školský rozpočet o 66 miliard korun), nekoncepčnost reforem (chybějící analýzy), netransparentnost v práci ministerstva školství (nezveřejňování informací o pracovních skupinách a zápisů z nich) a neochota zapojovat řadové pedagogy do diskuzí a rozhodování o změnách v oblasti vzdělávání.
Z aktuálních problémů školství zmínil garanci míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách, kterou mají pouze dva bohaté státy Evropské unie a do roku 2020 ji nelze personálně ani finančně zajistit (roční náklady navíc by byly 10 miliard korun); upozornil na rizika reformy financování škol, kdy kvůli současnému nedostatku učitelů a předpokládanému navýšení jejich počtu o 10 % hrozí zvyšování přímé vyučovací činnosti; kritizoval špatné nastavení inkluze, kdy žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nevyučují speciální pedagogové, klesá počet speciálních tříd a počet žáků ve speciálních školách má Česká republika již nižší než Finsko či Dánsko.
Dále seznámil poslance s výsledky ankety mezi členy spolku Pedagogická komora (pro současnou podobu inkluze se vyslovilo pouze 2,1 % respondentů, pro garanci umístění dvouletých dětí do MŠ jen 2,4 % respondentů).
Na závěr svého vystoupení požádal Radek Sárközi přítomné poslance, aby podpořili novelu zákoníku práce, jejíž návrh vznikl v Pedagogické komoře a která navyšuje od ledna 2019 příplatky pro třídní učitele a za specializované činnosti na 2 500 až 3 500 korun měsíčněs.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Pedagogická komora v Senátu
Dne 14. února 2018 představil Radek Sárközi spolek Pedagogická komora ve školském výboru Senátu (prezentace). Na závěr svého vystoupení požádal přítomné senátory, zda by nezvážili možnost vrátit se k senátní verzi novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou zamítla Poslanecká sněmovna. Senátní verze novely by ovšem musela být očištěna od paragrafů, které zaváděly kariérní řád pro učitele. Ten odmítlo v petici proti kariérnímu řádu 21.609 učitelů z 1.150 škol. V senátní verzi novely došlo oproti původnímu znění k navýšení příplatku pro třídní učitele na 3.000 Kč měsíčně a specializačního příplatku na 2.000 až 3.000 Kč měsíčně (zároveň byla pedagogům, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností snížena míra přímé vyučovací činnosti). Tyto změny byly Senátem přijaty jakožto osvojené pozměňovací návrhy Iniciativy Pedagogická komora. "Byla by škoda, kdyby dobré části novely zákona o pedagogických pracovnících spadly pod stůl jenom proto, že byly předloženy společně se špatným kariérním řádem," řekl Radek Sárközi.
Pedagogická komora podporuje očištění školského zákona od všech neodborných zásahů exministryně Valachové
Předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus předložil se skupinou poslanců novelu školského zákona v oblasti předškolního vzdělávání, jejímž cílem je vrátit text tohoto zákona do podoby před změnami, které prosadila Kateřina Valachová. Jedná se o zrušení povinného posledního ročníku a přijímání dvouletých dětí do mateřských škol.
Spolek Pedagogická komora podporuje změny, které Václav Klaus navrhuje. Poslední ročník přinesl mateřským školám jen zbytečnou administrativní zátěž navíc, ale dětem, kterým měl pomoci, nepomohl. „Dvouleté děti by měly být přijímány k předškolnímu vzdělávání, jen pokud jsou zralé a pokud k tomu má škola optimální podmínky,“ říká Andrea Benešová, vedoucí sekce mateřských škol v Pedagogické komoře.
„Návrh Václava Klause jde správným směrem, ale bohužel není důsledný, proto ho doporučujeme doplnit o další změny školského zákona, které by ustanovení o předškolním vzdělávání vrátily do původní podoby - například v případě přednostního přijímání pětiletých dětí do mateřských škol, bezplatného posledního ročníku v mateřských školách a přijímání dětí do přípravných tříd základních škol,“ upřesňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Změny školského zákona, které prosadila Kateřina Valachová, nebyly řádně projednány s řadovými učiteli a řediteli škol, výsledkem je řada nefunkčních ustanovení, která školství spíše škodí, než aby mu prospívaly. Příkladem může být kariérní řád, který nakonec díky petici podepsané 21.609 učiteli z 1.150 škol nebyl přijat.
Kromě ustanovení o předškolním vzdělávání by se měly vrátit k původní podobě i další části školského zákona. Především ty o společném vzdělávání (inkluzi) nebo novém financování škol (PHmax). „Původní podoba školského zákona byla v obou těchto případech mnohem lepší, než je ta současná,“ říká Radek Sárközi.
Pedagogická komora, z.s., má více než 1.700 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Jedním z hlavních cílů spolku je zlepšení pracovních podmínek všech pedagogů. Dále usiluje o snížení administrativní zátěže škol, narovnání rozpočtu školství a platů pedagogických pracovníků na průměr Evropské unie a odbornou revizi inkluze.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Spolek Pedagogická komora podporuje změny, které Václav Klaus navrhuje. Poslední ročník přinesl mateřským školám jen zbytečnou administrativní zátěž navíc, ale dětem, kterým měl pomoci, nepomohl. „Dvouleté děti by měly být přijímány k předškolnímu vzdělávání, jen pokud jsou zralé a pokud k tomu má škola optimální podmínky,“ říká Andrea Benešová, vedoucí sekce mateřských škol v Pedagogické komoře.
„Návrh Václava Klause jde správným směrem, ale bohužel není důsledný, proto ho doporučujeme doplnit o další změny školského zákona, které by ustanovení o předškolním vzdělávání vrátily do původní podoby - například v případě přednostního přijímání pětiletých dětí do mateřských škol, bezplatného posledního ročníku v mateřských školách a přijímání dětí do přípravných tříd základních škol,“ upřesňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Změny školského zákona, které prosadila Kateřina Valachová, nebyly řádně projednány s řadovými učiteli a řediteli škol, výsledkem je řada nefunkčních ustanovení, která školství spíše škodí, než aby mu prospívaly. Příkladem může být kariérní řád, který nakonec díky petici podepsané 21.609 učiteli z 1.150 škol nebyl přijat.
Kromě ustanovení o předškolním vzdělávání by se měly vrátit k původní podobě i další části školského zákona. Především ty o společném vzdělávání (inkluzi) nebo novém financování škol (PHmax). „Původní podoba školského zákona byla v obou těchto případech mnohem lepší, než je ta současná,“ říká Radek Sárközi.
Pedagogická komora, z.s., má více než 1.700 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Jedním z hlavních cílů spolku je zlepšení pracovních podmínek všech pedagogů. Dále usiluje o snížení administrativní zátěže škol, narovnání rozpočtu školství a platů pedagogických pracovníků na průměr Evropské unie a odbornou revizi inkluze.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Zástupce Pedagogické komory jednal s Václavem Klausem
Ve čtvrtek 7. prosince 2017 se prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi setkal na půdě školského výboru Poslanecké sněmovny s Václavem Klausem. Václav Klaus úvodem ocenil aktivitu zakladatelů Pedagogické komory ohledně nepřijetí kariérního řádu pro učitele a jejich úspěšnou petiční akci. Radek Sárközi pogratuloval Václavu Klausovi ke zvolení předsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a představil mu spolek Pedagogická komora a jeho cíle.
Aktuálním cílem Pedagogické komory je zahájit proces revize inkluze, jehož výsledkem by měly být pozitivní změny v legislativě. Za tímto účelem založila Pedagogická komora samostatný pracovní tým. Také Václav Klaus vidí v současném nastavení společného vzdělávání řadu problémů. Rozhodně ale není pro úplné zrušení inkluze, jak často tvrdí jeho kritici. Je třeba nastavit efektivnější a administrativně méně náročný systém, který pomůže žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Jeho základem je kvalifikovaná péče speciálních pedagogů o žáky, kteří to potřebují, i dostatek finančních prostředků.
Dalším diskutovaným tématem byla přebujelá administrativa, která v posledních letech zavalila ředitele i učitele. Radek Sárközi informoval Václava Klause, že v rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým pro snižování administrativní zátěže škol a že už na toto téma jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem a školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem, který by si ho rád vzal za své jakožto organizátor setkání zástupců všech institucí požadujících po školách administrativní úkony. Václav Klaus doporučuje v legislativě taxativně vymezit, co které instituce mohou po školách požadovat, aby školy mohly administrativní úkony nad rámec tohoto vymezení odmítat.
Setkání všech zainteresovaných stran k tématu administrativa, inkluze nebo změn ve financování škol by se mohlo konat i na půdě školského výboru Poslanecké sněmovny, navrhl Radek Sárközi.
Pedagogická komora nabízí, že bude úzce spolupracovat s Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby vznikající zákony a jejich novely byly kvalitně zpracované a dostatečně prodiskutované s řadovými učiteli a řediteli, což doposud chybělo.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Aktuálním cílem Pedagogické komory je zahájit proces revize inkluze, jehož výsledkem by měly být pozitivní změny v legislativě. Za tímto účelem založila Pedagogická komora samostatný pracovní tým. Také Václav Klaus vidí v současném nastavení společného vzdělávání řadu problémů. Rozhodně ale není pro úplné zrušení inkluze, jak často tvrdí jeho kritici. Je třeba nastavit efektivnější a administrativně méně náročný systém, který pomůže žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Jeho základem je kvalifikovaná péče speciálních pedagogů o žáky, kteří to potřebují, i dostatek finančních prostředků.
Dalším diskutovaným tématem byla přebujelá administrativa, která v posledních letech zavalila ředitele i učitele. Radek Sárközi informoval Václava Klause, že v rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým pro snižování administrativní zátěže škol a že už na toto téma jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem a školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem, který by si ho rád vzal za své jakožto organizátor setkání zástupců všech institucí požadujících po školách administrativní úkony. Václav Klaus doporučuje v legislativě taxativně vymezit, co které instituce mohou po školách požadovat, aby školy mohly administrativní úkony nad rámec tohoto vymezení odmítat.
Setkání všech zainteresovaných stran k tématu administrativa, inkluze nebo změn ve financování škol by se mohlo konat i na půdě školského výboru Poslanecké sněmovny, navrhl Radek Sárközi.
Pedagogická komora nabízí, že bude úzce spolupracovat s Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby vznikající zákony a jejich novely byly kvalitně zpracované a dostatečně prodiskutované s řadovými učiteli a řediteli, což doposud chybělo.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
-
Senát vrátil novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem pro učitele Poslanecké sněmovně s našimi pozměňovacími návrhy: • ...
-
V médiích se často objevují zkreslené údaje o průměrných platech pedagogů. Místo průměrných platů učitelů se zveřejňují průměrné platy ve šk...
-
Na základě kulatého stolu , který uspořádala paní senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), přijal dne 24. července 2020 školský výbor Senátu ...