Pedagogická komora, z.s.

Pedagogická komora – diskuze naživo (zpráva o setkání)

„Milé kolegyně a drazí kolegové… Od února jsme spolu strávili dost času online, nyní máme možnost se sejít, vzájemně se poznat a popovídat si osobně. Setkání by mělo být neformální, přátelské a zároveň přínosné pro vznik spolku Pedagogická komora.“

Tato slova byla součástí textu pozvánky k prvnímu setkání zájemců o vznik spolku Pedagogická komora, které se uskutečnilo v neděli 23. dubna 2017 od 11 do 15 hodin v salonku Hotelu Mars v Praze. Podařilo se je naplnit? Myslíme si, že ano…

Na setkání, které společně zorganizovaly Jana Kunšteková a Kristina Zůbková, dorazilo 26 účastníků z různých koutů České republiky. Zastoupeni byli učitelé a učitelky z mateřských, základních, středních i vysokých škol; pedagogové různých předmětů, speciální, sociální i volnočasových aktivit; zástupci předmětových asociací učitelů a dalších organizací pedagogů; ředitelé soukromé i veřejné školy... Přes toto pestré složení se ukázalo, že se dokážeme domluvit, pokud se zaměříme na to, co nás spojuje. Diskuze probíhala ve věcném duchu, přátelské atmosféře a byla velmi pracovní.

Debatu vedla Kristina Zůbková. Po představení iniciátorů vzniku Pedagogické komory (Radek Sárközi, Janek Wagner), informacích, co se již stihlo udělat, a velmi stručném vzájemném představení všech účastníků přišlo první kolo otázek a odpovědí. Po skvělém obědě následovala diskuze, jak postupovat při zakládání Pedagogické komory.

O čem se diskutovalo?

Vznik spolku Pedagogická komora by měl proběhnout co nejdříve (nejpozději do června). Bude třeba vytvořit strukturu: celostátní koordinátoři vzniku spolku – krajští koordinátoři – okresní koordinátoři – koordinátoři na jednotlivých školách. To umožní, aby se důležité informace dostávaly rychle k učitelům. Krajští koordinátoři mohou komunikovat s krajskými politiky a úřady, okresní koordinátoři se senátory, úředníky apod. Je třeba zajistit demokratické principy – hlasování uvnitř spolku, což umožní přímé elektronické hlasování registrovaných členů, a svobodnou diskuzi. Podobně, jak to nyní probíhá v naší skupině na Facebooku. Ve spolku by měly být zastoupeny všechny stupně škol i profese. Jedna skupinka by neměla přehlasovávat jinou, naopak učitelé SŠ by měli podpořit například učitelky z MŠ, přestože se jich daný problém netýká, a naopak. V tom je hlavní síla Pedagogické komory.
Stanovy by měli tvořit lidé, kteří mají s jejich tvorbou již nějaké zkušenosti a jsou obeznámeni s příslušnou platnou legislativou. Prvotní podobu stanov pro spolek Pedagogická komora navrhne Radek Sárközi a Janek Wagner. Tento návrh stanov bude následně předložen k připomínkování jako sdílený dokument. Radek Sárközi vyzval přítomné, aby se případní zájemci o pomoc při tvorbě stanov ozvali iniciátorům. Přítomní členové asociací pedagogů přislíbili, že minimálně zašlou své stanovy pro inspiraci.
Prioritou spolku Pedagogická komora by mělo být prosazení samostatného Zákona o Pedagogické komoře. K tomuto cíli bude směřovat hlavní aktivita. Iniciátoři se již setkali s řadou poslanců školského výboru parlamentu a dalšími politiky, aby zmapovali jejich názory na vznik Pedagogické komory – většina politiků tuto myšlenku podpořili všichni – Petr Kořenek a Petr Pavlík (ČSSD), Nina Nováková (TOP 09), Ivana Dobešová a Roman Procházka (ANO), Marta Semelová (KSČM), Pavel Himl a Robin Ujfaluši (Zelení) , informoval přítomné Radek Sárközi. Petr Kořenek přislíbil zorganizování besedy ve svém podvýboru na téma Pedagogická komora, Ivana Dobešová se za svůj podvýbor také připojí. Kdyby se o Pedagogické komoře hlasovalo nyní před volbami, z vyjádření politiků to vypadá tak, že by byla schválena...
Na toto téma navázala diskuse, zda a do jaké míry může nový spolek „simulovat“ fungování budoucí komory ze zákona a zda by se to mělo odrazit v jejím názvu. Například obdobný spolek Slovenská komora učiteľov se o to pokouší již 6 let a jeho skupina na Facebooku má více než 6.000 členů. Iniciátoři navrhli, že se pokusí v rámci veřejného slyšení v Senátu, které domluvila Hana Vacková, informovat senátory o možných dopadech některých paragrafů novely Zákona o pedagogických pracovnících, především ohledně kariérního řádu. Totéž mohou učinit v rámci besedy o Pedagogické komoře, která proběhne ve školském výboru poslanecké sněmovny. Půjde o první pokus, co komora dokáže v praxi prosadit.
Představitelé Pedagogické komory by měli věcně informovat učitele, politiky, média i veřejnost o problémech českého školství a navrhovat jejich řešení. Příkladem mohou být mezinárodní srovnání zveřejněná na webu komory nebo pokus získat od ministerstva školství informaci o průměrných platech učitelů. Zmíněné informace iniciátoři předali politikům i médiím.
Přítomní zástupci asociací pedagogů nabídli podporu a pomoc při vzniku Pedagogické komory. Popisovali těžkosti, s nimiž se potýkají například při připomínkování legislativy. Pedagogická komora by mohla být úspěšnější, ale pouze pokud bude s asociacemi spolupracovat a především pokud bude mít velké množství členů. Členská základna asociací totiž řídne a aktivních členů je stále méně. Pedagogická komora by se měla pokusit tento trend zvrátit a motivovat učitele k větší aktivitě. Velká část pedagogů bohužel už rezignovala, protože jejich hlas nebyl opakovaně vyslyšen, i když se pokoušeli připomínkovat různé změny ve školství… Ministerstvo školství ústy své mluvčí naši iniciativu přivítalo. Především ocenilo, že by díky existenci Pedagogické komory mohlo jednat s jedním reprezentativním partnerem, nikoliv s desítkami malých asociací, jak je tomu nyní.
Janek Wagner konstatoval, že současná kritická situace školského systému je způsobena především jeho dlouhodobým podfinancováním. Četné legislativní změny z poslední doby mohou způsobit nestabilitu systému a krizi v řadě ohledů i prohloubit.
Řešila se i otázka, čím se bude Pedagogická komora lišit od školských odborů. Na rozdíl od školských odborů, které by měly hájit zájmy pedagogických i nepedagogických pracovníků škol jakožto zaměstnanců, je Pedagogická komora profesní organizací učitelů a dalších pedagogických pracovníků, která pečuje o kvalitu profese, např. tvoří etický kodex. Lékaři mají také zároveň odbory i komoru. Odbory by měly zastupovat své členy vůči zaměstnavatelům, komora vůči médiím, ministerstvu školství apod. Padla ovšem oprávněná otázka, zda současné odbory plní svou roli... Komora jejich roli suplovat nemůže, může s nimi ovšem spolupracovat (iniciátoři vzniku Pedagogické komory oslovili ČMOS PŠ s nabídkou ke spolupráci a zatím čekají na odpověď, kterou přislíbil předseda Dobšík zaslat po zasedání předsednictva, které proběhne do dvou měsíců).
Koordinátor ICT aktivit Janek Wagner upozornil, že bude nutné doplnit diskuzi na Facebooku o nové nástroje – profesionální diskuzní fórum, profesionální web, elektronické hlasování apod. Nejdůležitější bude zajistit bezpečné elektronické hlasování členů spolku. Do té doby bude probíhat orientační hlasování ve skupině na Facebooku, kde už je 2.500 členů. Dotazník na webu již vyplnilo 600 pedagogů. A web navštívilo 25.000 lidí. To lze považovat za velký úspěch, s ohledem na to, že iniciativa vznikla na konci února 2017, tedy teprve před dvěma měsíci.
Řešila se i řada dalších dílčích témat. Výše popsaná témata považujeme za nejdůležitější.
Na závěr setkání iniciátoři seznámili přítomné se záměrem uspořádat na přelomu září a října 2017 velkou konferenci na téma Pedagogická komora.
Akce skončila kolečkem, kdy každý účastník mohl říci jedno slovo nebo sousloví. Většina účastníků vidí vznik Pedagogické komory optimisticky a chce s jejím vznikem aktivně pomoci.
Učitelé jsou nejvlivnější skupinou v naší zemi, jenom si to neuvědomují. Pokud se nám podaří spojit, brzy se to ukáže.

Radek Sárközi, Janek Wagner, Jana Kunšteková

Pedagogická komora – diskuze naživo – podrobnosti k setkání

Milé kolegyně a drazí kolegové,

děkujeme vám za registraci na akci „Pedagogická komora – diskuze naživo“. Naše první setkání se uskuteční v neděli 23. 4. v restauraci hotelu Mars na Kubánském náměstí v Praze Vršovicích. Setkání začne v 11 hodin a předpokládaný konec je v 15 hodin. (Předpokládá se konzumace oběda formou teplého bufetu v ceně 148 Kč, což snad není velká částka ani pro učitele – jinak bychom museli platit pronájem salonku...)

Od února jsme spolu strávili dost času online, nyní máme možnost se sejít, vzájemně se poznat a popovídat si osobně. Setkání by mělo být neformální, přátelské a zároveň přínosné pro vznik spolku Pedagogická komora.

Kubánské náměstí je na trase tramvajové linky 22 (nastoupit na ni lze např. ze stanice metra C – I. P. Pavlova), pro přijíždějící z jihu se nachází nedaleko nádraží Vršovice.

https://mapy.cz/zakladni?x=14.4782153&y=50.0716026&z=17&source=firm&id=12731456

Těšíme se na viděnou.

Kristina Zůbková

Jana Kunšteková

organizátorky setkání

Pedagogická komora – diskuze naživo – program

(neděle 23.4.2017, 11 až 15 hodin, restaurace hotelu Mars na Kubánském náměstí v Praze)

11:00 Úvodní slovo a moderování setkání (Kristina Zůbková a Jana Kunšteková)

Iniciativa Pedagogická komora – co je nového (Radek Sárközi, Janek Wagner)

11:30 Představení všech účastníků – kolečko (odkud jsem přijel, co učím/dělám a na které škole/kde, s čím chci pomoci během vzniku komory i po jejím vzniku…) – každý má maximálně 2 minuty…

12:30 Dotazy určené organizátorům

13:00 Oběd

13:30 Diskuse – různá témata, která vyplynou, např.:

Proces vzniku PK
Kariérní řád a PK

14:30 Závěrečné slovo organizátorů (co nás čeká do konce roku) a rozloučení (Radek Sárközi, Janek Wagner, Jana Kunšteková, Kristina Zůbková)

PEDAGOGICKÁ KOMORA - dotazník

Co by měla dělat Pedagogická komora?

Zeptali jsme se členů naší skupiny na Facebooku „Pedagogická komora – diskuze“ na to, co by měla dělat Pedagogická komora. Toto jsou priority, které si sami zformulovali učitelé a následně o nich hlasovali v anketě (nejvíce hlasů získala první položka, nejméně poslední)…

Pro podrobnosti klikněte sem: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOLXhhVkRhbmV5YVk

Naši skupinu na Facebooku naleznete zde: https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/

Skutečné platy učitelů jsou podprůměrné a mnohem nižší, než se uvádí

V médiích se často objevují zkreslené údaje o průměrných platech pedagogů. Místo průměrných platů učitelů se zveřejňují průměrné platy ve školství jako celku (kam jsou započítávány i vysoké platy ředitelů škol a dalších vedoucích zaměstnanců, čímž průměrný plat naroste o několik tisíc korun). Jedním z cílů Pedagogická komory je uvádět informace o školství zveřejněné v médiích na pravou míru. Jaké jsou skutečné průměrné hrubé platy učitelů?

V roce 2016 byl průměrný hrubý měsíční plat učitele (součástí výpočtu je zvýšení platů o 6 až 8 %, ke kterému došlo na konci roku 2016):

Mateřské školy: 23 116 Kč
Základní školy: 27 690 Kč
Střední školy: 28 649 Kč

Celkový průměr za všechny MŠ, ZŠ a SŠ: 26 731 Kč

Ve stejném období byla průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 27 589 Kč. Pokud se zaměříme na poslední čtvrtletí roku 2016, činila průměrná hrubá měsíční mzda v ČR 29 320 Kč (medián byl 25 061 Kč). Dle sdělení zaměstnance ministerstva školství Vladimíra Hulíka (vedoucí Oddělení statistických výstupů a analýz) nemůže MŠMT vypočítat medián mezd ve školství ani u učitelů, rovněž nemůže spočítat, jaké byly platy v posledním čtvrtletí roku 2016 (protože neshromažďuje data potřebná k těmto výpočtům).

Celá tisková zpráva iniciativy Pedagogická komora: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOa2RjT25Nb1g1eEk

Pokud bychom srovnávali průměrné platy pedagogů s průměrnou mzdou v ČR, jsou učitelé pod průměrem. Přestože politici již řadu let slibují, že platy učitelů budou ve výši 130 % průměrné mzdy v ČR, nedosahují ve skutečnosti ani 100 %.

Jestliže srovnáme platy českých učitelů s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR, vidíme, že tvoří pouhých 55 %, což je nejnižší poměr ze všech zemí EU. Těsně před námi je Slovensko s 61 %, v sousedním Německu je to 98 % a v Polsku 83 %. Průměr EU je 86 %.

Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU28 i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává ze všech zemí EU už pouze Maďarsko (2,3 %).

Použité zdroje:

České školství v mezinárodním kontextu – statistická data

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům obdobně vzdělaným (VŠ) v dané zemi
ČR vykazuje nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU, pro které je poměr uveden, a to na úrovni 55 %. Průměr OECD je 85 % a EU je 86 %. Slovensko, druhé nejhorší, má 61 %, Německo 98 %, Rakousko 87 %, Maďarsko 71 %, Polsko 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %...

Veřejné výdaje na vzdělávání celkově jako podíl na celkových veřejných výdajích
ČR vydává 8,0 %, přičemž průměr OECD je 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. V rámci OECD vydávají méně již jen Slovinsko (7,5 %), Itálie (7,3 %) a Maďarsko (6,8 %). Ostatní sousední země vydávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.

Veřejné výdaje na neterciální vzdělávání jako podíl na HDP
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.

Více informací naleznete zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOUER5UC01UkY3cVk

Průměrné platy ve školství za rok 2016 (aktualizováno a doplněno)

Požádal jsem MŠMT, aby mi zaslalo průměrné platy učitelů (očištěné od platů ředitelů) za poslední čtvrtletí roku 2016 a první čtvrtletí roku 2017, a to včetně mediánu. Velmi rychle jsem obdržel odpověď, že MŠMT zatím nemá údaje za první čtvrtletí roku 2017 k dispozici a údaje za minulý rok nesleduje po jednotlivých čtvrtletích samostatně, ale jen kumulativně - tedy za první čtvrtletí, první pololetí, první tři čtvrtletí a celý rok... Medián nemůže vypočítat, protože nemá potřebná data... Dostal jsem tudíž pouze průměrné platy za celý rok 2016 (a k tomu pro srovnání průměrné platy za první tři čtvrtletí roku 2016), v nichž jsou ovšem započítány i platy ředitelů a dalších řídicích pracovníků...

Podrobné údaje naleznete v této tabulce: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOSUtYckw0OUx5bmM

Tarifní platová tabulka je k dispozici zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOZlV4STJ5WGZHd0U

A takto dopadla anketa o platech v naší skupině na Facebooku "Pedagogická komora - diskuze": https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOODk2dXFRUUpNVEE

AKTUALIZOVÁNO:

Po dvou e-mailových dotazech jsem obdržel stručné vysvětlení a tabulku s průměrnými platy pedagogických pracovníků bez ředitelů a dalších vedoucích pracovníků: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqObnV2SjJKVW1FbUE

Vysvětlení pracovníka MŠMT k zaslaným průměrným platům pedagogů (výrazně zkráceno): Pracujeme s agregovanými údaji na IČO organizace, takže do jednotlivých tarifů nevidíme. Celkové prostředky vyplacené na platy/mzdy se vydělí počtem úvazků a ještě vydělí počtem měsíců, za který bylo sbíráno. Metodika je stejná jako u sběru platů ČSÚ. Peníze z činností v rámci evropských fondů tam jsou, pokud to není DPČ nebo DPP. Přivýdělky mimo školství rozhodně ne. Jde o hrubou mzdu. V průměrných platech pedagogických pracovníků jsou započítáni i vychovatelé, asistenti, psychologové apod.

DOPLNĚNO:

Informace o mzdových nákladech škol Královéhradeckého kraje: http://financeskolstvi.webnode.cz

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství, který posílají školy na MŠMT: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOU3dPdGtzaEhoNk0 + vysvětlivky: https://www.dropbox.com/s/tiwr6x6rsmy3541/vysvetlivkyP104.pdf?dl=0

Struktura platů v letech 2015 a 2016
http://www.pedagogicke.info/2017/06/platy-v-regionalnim-skolstvi-v-letech.html

Nové tabulky s průměrnými platy za rok 2016 z MŠMT a MPSV:
https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOT1FYcEMwNXdCMWM

Názory politiků na iniciativu Pedagogická komora

Iniciátoři založení Pedagogické komory Radek Sárközi a Janek Wagner se v tomto týdnu sešli s politiky ODS, ČSSD a TOP09. Oslovili jsme všechny politické strany, abychom zmapovali jejich názory na vznik Pedagogické komory. Nejrychleji zareagovala Nina Nováková (TOP09), Petr Kořenek (ČSSD) a Alexandra Udženija s Václavem Klausem mladším (ODS). S nimi jsme se sešli, abychom jim představili naši iniciativu a mohli se jich osobně zeptat, jak by řešili největší problémy českého školství. Všechny schůzky probíhaly ve vstřícné atmosféře a nesly se ve věcném duchu. Představitelé ODS podporu Zákona o Pedagogické komoře kategoricky odmítli, zatímco poslanci za ČSSD a TOP09 vyjádřili podporu myšlence vzniku Pedagogické komory ze zákona, jak je tomu u dvanácti stávajících profesních komor.

První setkání proběhlo v úterý 4. dubna v Centru pro občanské svobody, kde nás přijal Václav Klaus mladší a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. V přibližně hodinové diskusi jsme se zaměřili především na pojmenování a vymezení negativních faktorů působících na vzdělávací systém: nekoncepčnost, podfinancování, byrokratizace, inkluze, role RVP a jeho změn, role ředitelů atd. Václav Klaus hájil liberální postoje. Například zásadně odmítl vznik Pedagogické komory ze zákona (ať už s povinným nebo nepovinným členstvím). Alexandra Udženija poukázala na různé přístupy zřizovatelů vůči školství v MČ Prahy. My jsme zdůrazňovali potřebu vzniku reprezentativní organizace pedagogické obce, jejíž představitelé by jednali s MŠMT i zřizovateli škol.

Ve čtvrtek 6. dubna jsme se sešli v prostorách poslanecké sněmovny s poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Rovněž s ním jsme strávili jednu hodinu diskuzemi na téma školství. Vyměnili jsme si názory na postup příprav Pedagogické komory. Petr Kořenek podpořil vznik Zákona o Pedagogické komoře, a to s povinným členstvím (v nepovinném členství nevidí smysl, protože by pak komora nemohla plnit své funkce). Zatímco my jsme zdůrazňovali nutnost, aby komora vznikala postupně zdola jako iniciativa řadových pedagogů, Petr Kořenek preferoval vznik shora – zákonem, který by neformální iniciativa připravila společně s ministerstvem školství. Obává se toho, že by se spolek Pedagogická komora mohl stát nátlakovou lobby nebo druhými školskými odbory. Její poslání vidí v důrazu na kvalitu a profesionalitu učitelské práce. Domnívá se, že bychom neměli zakládat spolek Pedagogická komora, ale přímo usilovat o přijetí speciálního zákona. To však může trvat roky… Petr Kořenek navrhl, že zorganizuje besedu v prostorách sněmovny k problematice Pedagogické komory, kde by se v rámci podvýboru pro vzdělávání sešli v květnu poslanci školského výboru a odborníci na školství, což jsme velmi ocenili. Části setkání se účastnil i Antonín Seidel z kanceláře ministryně školství (oddělení parlamentní a vládní agendy). Přislíbil nám, že se pokusí zajistit schůzku s paní ministryní Valachovou k tématu Pedagogická komora.

Vzápětí jsme se sešli s poslankyní TOP09 Ninou Novákovou, členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během srdečné dvouhodinové diskuse jsme probrali kromě tématu Pedagogické komory řadu problémů českého školství. Poslankyni Novákové se myšlenka uspořádání besedy k tématu Pedagogická komora ve sněmovně velmi líbila. Vyjádřila podporu vzniku Pedagogické komory ze zákona i založení spolku Pedagogická komora, který bude pečovat o zvýšení prestiže učitelského povolání. Kladně se vyjádřila i k našemu návrhu sejít se s vedením TOP09 a jejími školskými experty.

S dalšími politiky se sejdeme v průběhu dubna. Už nás oslovili Zelení s nabídkou k setkání. Také se připravujeme na veřejné slyšení v Senátu.

Radek Sárközi a Janek Wagner

Pedagogická komora, z.s. - test