Markéta Illová: Rozhovor pro Učitelské noviny

S laskavým svolením šéfredaktora Učitelských novin zveřejňujeme rozhovor s Markétou Illovou, která vede v Pedagogické komoře sekci základních škol a moderuje FB skupiny Učitelé češtiny sobě (PK) a Metodici prevence sobě (PK): Překážková dráha návratu do tříd. Pomohla soudržnost učitelské komunity (Učitelské noviny č. 21/2020).



    AKTUÁLNÍ TÉMA: Výuka matematiky

    Současná diskuze o výuce matematiky se zaměřuje na rozdíly mezi Hejného metodou a klasickou didaktikou, ale existuje více přístupů k výuce matematiky - metoda montessori, začít spolu, waldorfská pedagogika, tvořivá škola, daltonský plán atd.

    Štefan Klíma: Jednotné přijímací zkoušky. Spravedlivé? Smysluplné?

    Ministerstvo školství setrvalo na jednotných přijímacích zkouškách i v době, kdy jejich konání dle mého názoru naprosto pozbývají smyslu. Budou to přijímací zkoušky, které budou velmi diskutabilní a které nebudou zaručeně spravedlivé a troufám si tvrdit, že budou sociálně problematické.

    Desetiletí řediteluji SOŠ a SOU. Rozhodně nejsem proti přijímacím zkouškám jako takovým. Po celou dobu organizujeme v naší škole přijímací řízení pro naprosto všechny obory – maturitní i učební. Nepřijímáme tedy žáky na základě prospěchu ze ZŠ. Přesto, nebo právě proto, máme školu plnou po střechu. Učební obory dokonce provozujeme na dvě směny, abychom mohli uspokojit zájem co nejvíce žáků.

    Po zavedení jednotných přijímacích zkoušek se ukázalo, že prospěch žáků ze základních škol je opravdu dosti problematický, že známky mnohdy mají z různých základních škol jinou hodnotu. Je to však naprosto logické. Žáky nelze nanormovat. Ani výuku nemůžete zasadit do „České státní normy“. Stejně tak je přeci nesmyslné stanovit normu, jak by „měl vypadat žák“, kterému dovolíme studovat střední školu. Je opravdu nezbytně nutné, aby žáci všech středních škol uměli vyplnit testy, které jim stát předloží? Je známkou nekvality žáka to, že nedokáže vyplnit v jeden konkrétní den některé příklady? Je vůbec lidské zamknout dveře středních škol žákovi, kterému se například v osmé třídě vystřídali dva „matikáři“ a který měl tu smůlu, že půl roku se u něj matematika suplovala, protože ředitel přijal na místo matematikáře nekvalifikovaného inženýra, který v říjnu s prací učitele „sekl“? Jak všichni víte, sehnat následně náhradu je neřešitelný úkol. A vězte, že popisuji reálnou situaci, kterou zažila osoba mi blízká.

    U odborných škol jsou kritéria úspěchu v předmětech český jazyk a matematika poměrně pomíjivé. Uvedu to na příkladu jednoho z našich maturitních oborů – střední pedagogická škola. Chceme od budoucích paní učitelek v MŠ, aby perfektně zvládaly češtinu a matematiku? Zcela jistě ano. Ale zároveň potřebujeme, aby s dětmi rády zpívaly, aby rozvíjely jejich sportovní dovednosti, aby je učily estetice a dalším odborným dovednostem. Proto je pro nás daleko důležitější, jestli má uchazečka hudební sluch, sportovní předpoklady či estetické cítění. Český jazyk, cizí jazyk i matematiku žáky naučíme. Ale pokud nemají hudební sluch, či jsou sportovně „mimo“, nepomůže nám ani sám svatý.
    Smutný je také fakt, že se po zavedení JPZ ukázalo, že tato zkouška zvyšuje sociální nerovnost mezi uchazeči. Jak uvedl loňský výzkum, rodiče žáků devátých tříd v průměru investují do přípravy na JPZ 8.000,- Kč. To je poměrně značná částka a je jasné, že ne všichni rodiče si ji mohou dovolit. Opravdu tedy chceme zvyšovat sociální nerovnost pro dostupnost maturitního vzdělání??? Mimochodem, letos byl docela problém v době „uzavření škol a společnosti“ sehnat doučování na přijímací zkoušky.

    V tomto roce se však k tomuto všemu přidává i psychická rovina. Bude jednotná přijímací zkouška pro všechny uchazeče stejně náročná? Bude tedy spravedlivá? Podívejme se na to pohledem rizikového žáka ve srovnání s žákem zdravým. Jak se asi takový žák bude cítit, když pojede na střední školu v den JPZ hromadnou dopravou, kde se bude tísnit s desítkami dalších cestujících? Jak se bude cítit v okamžiku, kdy vstoupí do třídy a v ní bude dalších 10 - 14 žáků? Bude mít stejné zdravotní podmínky v takovou chvíli?

    Takový žák bude ve výrazně větším stresu. Jeho soustředění asi nebude moci být takové, jako u zdravého žáka.

    Pokud MŠMT trvá na JPZ proto, že chce mít srovnatelná data, se kterými budeme moci dále pracovat, bude je tedy opravdu mít?

    Prosil jsem několikrát pana ministra Plagu, aby se svým poradním týmem ještě jednou zvážili nutnost účasti všech škol na jednotné přijímací zkoušce. Výtečný by byl krok, kdy by rozhodl pan ministr, že školy se JPZ mohou účastnit dobrovolně. To by jistě přivítali ředitelé gymnázií. Ale pomohlo by to i ředitelům ostatních škol. Možná bychom byli překvapeni, jak málo škol by se následně JPZ zúčastnilo.

    Ředitelé škol uměli zajistit přijímací zkoušky i před JPZ. Dokázali by to i nyní.

    Je jasné, že ředitelé škol vše připravili, jak nejlépe uměli. Školy akci zvládnou. Zajištěno je vše, od dezinfekce, přes větrání učeben, až po měření teplot žáků. Zůstává však největší riziko zanesení viru do škol. Jen do naší školy se v pondělí sjede na 220 žáků z bydlišť od Aše až po Brno. Nezbývá než se modlit, že vše dobře dopadne. Dobře pro učitele škol, tudíž i pro maturanty a končící učně. A samozřejmě si moc přejeme, aby vše skončilo pozitivně pro žáky devátých tříd. Přejme jim, aby 16. června mohli jásat radostí při zhlédnutí výsledků přijímacího řízení na střední školy.

    Štefan Klíma, ředitel ISŠ, vedoucí sekce SŠ (Pedagogická komora, z. s.)
    (další články autora naleznete zde...)

    Distanční vzdělávání na základních školách by mělo být uzákoněno co nejdříve

    Vedení Pedagogické komory, z. s., podporuje čtvrteční usnesení Poslanecké sněmovny. Součástí usnesení je i výzva, aby vláda do konce tohoto školního roku zveřejnila plán komplexní podpory pro distanční výuku na školách a aby ministerstvo školství vytvořilo krizový manuál s přesným postupem a opatřeními, u nichž bude jednoznačně uvedeno, zda jsou právně závazná, nebo pouze doporučující.

    „Usnesení je v souladu s naším stanoviskem, které jsme zaslali poslancům 11. května, proto ho samozřejmě vítáme,“ informuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

    „Již v březnu jsme oslovili ministerstvo školství s návrhem, aby připravilo novelu školského zákona, která zlegalizuje distanční vzdělávání na základních školách,“ upozorňuje Markéta Illová, která v Pedagogické komoře vede sekci ZŠ, „bohužel jsme nedostali od ministra školství žádnou odpověď.“

    Usnesení Poslanecké sněmovny uvádí jako nejzazší datum 31. srpen 2020. Do konce tohoto školního roku nelze změnu školského zákona stihnout, pokud by mělo vše probíhat klasickým připomínkovým řízením a schvalováním v obou komorách parlamentu. V příštím týdnu bude ovšem projednávat Senát maturitní novelu školského zákona.

    „Senátoři by mohli schválit pozměňovací návrh, který umožní distanční výuku i na základních školách,“ doporučuje Radek Sárközi, „v tuto chvíli je distanční nebo kombinované vzdělávání umožněno zákonem výhradně na školách středních.“

    Legalizace online výuky by výrazně pomohla nejen učitelům, ale i žákům a rodičům. Již od března fungují školy v právním vakuu, což způsobuje řadu problémů. Dochází ke zbytečným sporům mezi učiteli a rodiči, například ohledně zadávaných úkolů nebo jejich hodnocení.

    „Vyjádření ministra školství Roberta Plagy byla velmi nešťastná, po týdnu mlčení, kdy jsme se všichni snažili přejít co nejrychleji na distanční výuku, náhle vyhlásil, že žáky máme hodnotit především slovně, vzápětí to ale bylo popřeno vyhláškou k vysvědčením,“ uvádí Markéta Illová, „mnoho žáků polevilo v učení, jakmile v médiích zaslechli, že se nebude distanční výuka klasifikovat.“

    Ředitelé škol byli zahlceni dotazy rodičů, kteří se zajímali, kdy a zda vůbec bude moci jejich dítě nastoupit do školy. Pokyny se neustále měnily. Několik dní po vydání manuálů byly některé požadavky zpochybněny na webu ministerstva školství, kde jsou doporučení aktualizována průběžně, aniž by na změny byli učitelé upozorněni.

    „Nejprve museli rodiče nahlásit své děti nejpozději do půlnoci 18. května, že začnou od pondělka chodit na první stupeň, následně ministerstvo školství vše změnilo, takže ředitelé mohou nyní školní skupiny doplňovat o nové zájemce,“ uvádí Markéta Illová, „pár dní po návratu žáků prvního stupně ministr Plaga umožnil navštěvovat školy všem žákům druhého stupně, s čímž před tím nikdo nepočítal, to všechno jsme museli vykomunikovat s rodiči.“

    Vedení Pedagogické komory by ocenilo, kdyby vznikly jednoznačné pokyny, ve kterých  bude uvedeno, jak postupovat v případě vyhlášení karantény ve třídě nebo v celé škole. Ministerstvo školství by mělo oslovit zástupce profesních spolků ředitelů škol, učitelů i dalších pedagogických pracovníků a připravit nové manuály ve spolupráci s nimi. Pedagogická komora nabídla pomoc ministrovi školství již v březnu, ale bohužel ji nevyužil.

    „Pokud by byla schválena změna školského zákona, která umožní distanční vzdělávání i na základních školách, určitě by měla širší využití, než pouze v případě současného nouzového stavu,“ dodává Radek Sárközi, „jistě by to ocenili například dlouhodobě nemocní žáci i jejich rodiče.“

    Pedagogická komora, z. s.
    www.pedagogicka-komora.cz

    • Usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 4. 6. 2020

    Citace ze školského zákona (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561):



    AKTUÁLNÍ TÉMA: Odborná stanoviska ke změnám v maturitách

    V tomto rozcestníku naleznete odkazy na odborná stanoviska profesních organizací ke změnám v maturitách, které přináší vládní novela školského zákona: zrušení povinné maturity z matematiky ve společné části maturitní zkoušky pro obory stanovené v nařízení vlády (což zároveň znamená i zrušení povinné maturity z cizího jazyka...), redukce společné části maturitní zkoušky z cizího jazyka na didaktický test apod.

    Ministr školství Robert Plaga veřejně deklaroval, že před tím, než předloží příslušnou novelu školského zákona vládě, zorganizuje MŠMT odbornou diskuzi o změnách maturitní zkoušky. Tento slib bohužel nesplnil... Novelu schválila Poslanecká sněmovna v době nouzového stavu, kdy byla přítomna pouze polovina z 200 poslanců. V červnu 2020 bude o novele hlasovat Senát...

    Negativní stanoviska k aktuální novele školského zákona ohledně maturit publikovaly např. tyto organizace: Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace ředitelů gymnázií ČR, Hospodářská komora ČR, Jednota českých matematiků a fyziků, Matematický ústav Akademie věd ČR, Společnost Otakara Borůvky, Asociace češtinářů, Asociace metodiků / Association of Teacher Educators (AMATE), Asociace učitelů angličtiny ČR (AUA), Ústav českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy…



    Ze stanoviska Společnosti Otakara Borůvky vybíráme:


    Petice za ošetřovné byla úspěšná

    Vážení signatáři,

    s radostí Vám oznamuji, že naše petice za ošetřovné byla úspěšná!

    Poslanecká sněmovna a následně i Senát schválily novelu, která umožňuje žádat o ošetřovné i rodičům dětí, které nenavštěvují mateřskou školu, přestože byla otevřena.

    Děkuji všem za zapojení do naší petiční akce.

    S pozdravem

    Mgr. Radek Sárközi
    (za petiční výbor)

    AKTUÁLNÍ TÉMA: Školský výbor

    V tomto rozcestníku budeme průběžně zveřejňovat zápisy z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny a Senátu...

    Zápis z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (13. května 2020)
    - Informace ministra školství k otevírání škol, k termínu maturitních a přijímacích zkoušek na středních školách atd. a části bodu Různé (Uvolňování opatření ve speciálních školách a Uvolňování opatření ve školách) - strana 9 až 16

    Zápis z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (20. dubna 2020)
    - Návrh poslanců Marka Výborného, Pavla Bělobrádka, Jana Bartoška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 159) - strana 4 až 6 (vyšší příplatky za specializované činnosti a třídnictví)
    - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 645) - strana 6 až 11 (změny v maturitě)
    - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 503) - pokračování jednání přerušeného v obecné rozpravě - strana 11 až 17 (nekvalifikovaní učitelé)
    - Aktuální situace ve školských zařízeních v důsledku COVID 19, příprava na znovuotevření škol z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a pedagogických a nepedagogických pracovníků - strana 17 až 22

    Zápis z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (24. března 2020)
    - Vládní návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 (sněmovní tisk 786)