Na přelomu června a července 2017 jsem organizoval společně s členy petičního výboru Petici proti kariérnímu řádu. Tu během 14 dní podepsalo 21.609 pedagogů z 1.150 škol. Díky tomu, že se zapojilo tolik aktivních učitelů, byla petice úspěšná a příslušný zákon nakonec nebyl přijat. Co bylo jádrem tohoto úspěchu?
Především to byl vhodně zvolený postup. Nejprve vznikla skupina na Facebooku s názvem Pedagogická komora – diskuze, která velmi rychle nabrala více než 3.700 členů. V rámci této skupiny proběhla řada anket. Klíčové ankety se týkaly největších problémů českého školství, kde se špatný kariérní řád objevil v první pětici, a dále hlasování, zda máme proti kariérnímu řádu vystoupit.
Z předchozích zkušeností se ukázalo, že nemá smysl oslovovat současné vedení ministerstva školství – ministry Valachovou a jejího náměstka a pozdějšího nástupce Štecha názory řadových učitelů nikdy nezajímaly. Připomínky učitelů i jejich organizací k inkluzi, kariérnímu řádu i dalším změnám byly z jejich strany ignorovány.
Proto jsme nejprve oslovili senátory. Díky Výzvě proti kariérnímu řádu, kterou během 10 dní podpořilo 7.421 pedagogů, doprovodným článkům, vystoupení v médiích a především kontaktování jednotlivých senátorů a osobnímu setkání s nimi se podařilo přesvědčit většinu z nich, aby příslušnou novelu zákona vrátili Poslanecké sněmovně k hlasování, a to s pozměňovacími návrhy, které jsme připravili a jednotliví senátoři si je osvojili.
Vzápětí jsme zorganizovali Petici proti kariérnímu řádu určenou poslancům, kterou během 14 dní podepsalo 21.609 učitelů z 1.150 škol. Tak masivně podpořenou petici musel projednat petiční výbor Poslanecké sněmovny a právě tato petice přesvědčila většinu poslanců, aby kariérní řád neschválili.
Za kariérní řád se přitom postavila řada silných organizací – vedení školských odborů (ČMOS PŠ), vedení unie asociací ředitelů (CZESHA), ministerstvo školství s celým svým aparátem a kontakty do médií. Záměrně píši „vedení“, protože s řadovými členy (učiteli i řediteli škol) tyto organizace svou podporu kariérnímu řádu nekonzultovaly, jak se zpětně ukázalo.
Učitelé dostali novou naději, že změna je možná. Stačí, když se propojí, začnou spolupracovat a zvolí se efektivní prostředek k dosažení cíle. Rádi bychom na tyto úspěchy navázali. Proto zakládáme spolek Pedagogická komora, jehož hlavním cílem bude prosazení samostatného zákona o Pedagogické komoře, v němž bude zakotveno, že Pedagogická komora je oficiálním připomínkovým místem veškeré školské legislativy – zákonů, vyhlášek, nařízení vlády. Díky tomu bude možné do budoucna předejít situaci, kdy se změny ve školství připravují bez učitelů a jsou jim shora vnucovány.
Radek Sárközi
Iniciativa Pedagogická komora
www.pedagogicka-komora.cz
