AKTUÁLNÍ TÉMA: Změny v maturitách (Poslanecká sněmovna)

Školský výbor Poslanecké sněmovny bude v únoru 2020 projednávat vládní novelu školského zákona, která se týká změn v maturitách. Návrh ponechává žákům volbu mezi cizím jazykem a matematikou, jak je tomu v současnosti, a společnou část maturity redukuje ve všech předmětech na didaktické testy. Navrhuje se tudíž změna stávajícího znění legislativy, podle které mají od roku 2022 maturovat všichni žáci povinně kromě češtiny rovněž z cizího jazyka a v oborech uvedených v příslušném nařízení vlády rovněž z matematiky. Slohové práce z češtiny by nehodnotil Cermat, ale učitelé na školách.


    Novela školského zákona (poradenská zařízení)

    Ministerstvo školství připravuje změny ve školském zákoně, které se týkají poradenských zařízení a spolupráce mezi nimi, školou, dalšími institucemi a rodiči žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Novela je ve vnějším připomínkovém řízení a bude ji projednávat školská tripartita.


    AKTUÁLNÍ TÉMA: Diskuze o maturitách

    V tomto rozcestníku mapujeme diskuze o změnách v maturitní zkoušce.



      AKTUÁLNÍ TÉMA: Změny v maturitní zkoušce

      V tomto příspěvku budeme průběžně mapovat chystané změny v maturitní zkoušce. Kromě poslanecké novely školského zákona byla vzápětí předložena velmi podobná vládní novela. V pátek 6. 12. 2019 začala oba návrhy na změnu školského zákona projednávat Poslanecká sněmovna v prvním čtení. Navrhuje se, aby společná část maturitní zkoušky z matematiky byla pro všechny školy volitelná, aby opravy slohových prací z češtiny byly v gesci školy (nikoliv Cermatu), aby společná část zkoušky z cizího jazyka, kterou organizuje Cermat, byla zredukována na didaktický test, atd.






      AKTUÁLNÍ TÉMA: Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

      V tomto rozcestníku naleznete informace k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, jehož připomínkování aktuálně probíhá (až do konce roku 2019).


      Rozhovor s Radkem Sárközim (Vzdělávací služby)

      Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, odpovídal na otázky Vzdělávacích služeb týkající se nedávno proběhlé stávky a dalších problémů českého školství...


      Jaké jiné priority než je otázka platová Vás tuto chvíli nejvíce tíží? Budete se tyto problémy snažit řešit, případně jak?

      Většinu kolegů nejvíce trápí současné nastavení společného vzdělávání. Podařilo se nám přes účast v pracovní skupině MŠMT prosadit několik změn v inkluzivní vyhlášce. Například vypuštění odstavce, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvují přednostně běžné školy, nebo naopak rozšíření, které umožní fungování „vícedruhových“ speciálních škol pro žáky s různými druhy postižení. „Vícedruhové“ speciální třídy se nám bohužel prosadit nepodařilo. Už tak byly tlaky proti přijetí této novely, která bude účinná od 1. ledna 2020, značné. Viz stížnosti neziskovek adresované Radě Evropy. Protože MŠMT chystá novelu školského zákona ohledně inkluze, chceme se v příštím roce aktivně zapojit do jeho změn. Intenzivně se věnujeme zlepšování podmínek v mateřských školách. Po vypuštění garance míst pro všechny dvouleté děti v MŠ ze školského zákona, kterou se nám podařilo prosadit, usilujeme o další změny v legislativě v oblasti předškolního vzdělávání. Viz otevřený dopis ředitelek samostatných mateřských škol premiérovi, který organizovala Pedagogická komora. Původně ho podepsalo více než 500 ředitelek MŠ, stále se ale přidávají další signatáři. Už jich je kolem tisícovky. Rovněž jsme se zapojili do příprav Strategie vzdělávání do roku 2030+. Nechceme honit příliš mnoho zajíců najednou. Pokud ale vyvstane nějaký aktuální problém, určitě se jím budeme zabývat.

      Blíží se okamžik nástupu reformy financování škol. Myslíte si, že vše proběhne bez problémů?

      Problémy jsou už teď a bude to horší. Pedagogické komoře se podařilo k září 2019 prosadit přeřazení velké části ředitelek samostatných MŠ do vyšších platových tříd. Totéž i u dalších ředitelů, učitelek nebo vychovatelek školních družin. Díky tomu dostanou školy od ledna 2020 více peněz na tarifní část jejich platů. Myslím si, že naděje, které někteří vkládají do PHmax a celé reformy financování, zůstanou nenaplněny. Řada škol na tom bude nově hůře – především kvalitní plné školy, o které je zájem. Nový systém kvalitu trestá, což je jeho zásadní nedostatek. Původně byla reforma o rok odložena, protože na ni v rozpočtu chybělo 11 miliard korun a nebyla ani řádně připravena. Ty peníze tam ale nejsou ani na rok 2020 a ředitelé škol stále nevědí, jaká bude výše ONIV nebo kolik dostanou na odměny pro zaměstnance. Reforma zabetonuje současný stav a bude skoro nereálné zajistit například finance na překrývání učitelek v mateřských školách, pokud se to škole nepodařilo už letos v září. Netuším, kde škola vezme peníze na to, aby mohla přeřadit zaměstnance v průběhu roku z 8. do 9. platové třídy. I nový systém je závislý na počtu žáků/dětí, takže pověstný kritizovaný „hon za žákem“ nepřestane. A to hlavně proto, že nepedagogičtí zaměstnanci budou nadále financování přes normativ, který je vázán na počet žáků/dětí.